Květnice - tvrz
Zříceniny malého panského sídla na výrazném skalnatém ostrohu v centru obce Květnice, 3,5 km JZ od Úval
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Středočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Květnice | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 15.1.2018 |
Obec Květnice se v písemných pramenech uvádí pod jménem Plumau prvně k r. 1352. O šest let později náležela pražskému měšťanskému rodu Olbramoviců. Z jejich rukou přešla koupí v r. 1362 na staroměstského měšťana Pešlína. Pravděpodobně jeho syn Johánek nechal kolem r. 1390 na výrazném skalnatém pahorku ve středu obce vystavět opevněné vesnické sídlo blížící se svou podobou hradu. Tvrz je výslovně zmiňována až r. 1418, není však vyloučeno, že vznikla již dříve. Posléze přešla Květnice do vlastnictví Johánkova příbuzného Petra, řečeného Bohuslav, který ji vlastnil ještě r. 1408.
Na počátku husitství r. 1415 byl pánem na Květnici katolík Prokůpek Trčka z Kralovic, proti němuž v r. 1425 vytáhli Pražané a tvrz oblehli a dobyli. Ještě téhož roku se Prokůpek nepohodl s Janem Ohnišťkem ze sousedního Škvorce. Spor vyřešil souboj na Pražském hradě, v němž byl Prokůpek zabit, a Květnici r. 1434 získal Strachota z Kralovic. Po něm se stal vlastníkem další staroměstský měšťan Vaněk Holec, ale záhy Květnice s tvrzí přechází do vlastnictví Prokopa z Hobšovic, kterému je zabavena a svěřena Petru Lopatovi ze Slaného a Jankovi ze Sibřiny. V r. 1510, kdy byla tvrz přikoupena ke škvoreckému panství, byla již zřejmě opuštěna. Jako „zámek pustý“ se uvádí k r. 1532. R. 1558 Jaroslav ze Smiřic prodal ves s tvrzí Matyášovi a Burjanovi z Kralovic, ale již r. 1575 odkoupil Jaroslav Květnici zpět a trvale ji připojil ke škvoreckému panství.
Tvrz zhruba trojúhelného půdorysu zaujala výrazný skalnatý pahorek se skoseným JZ nárožím v centru obce. Nejméně chráněnou SV stranu zajišťovaly dva dodnes patrné příkopy a hliněný val. Na JV bylo tvrziště chráněno příkrými skalami, které byly v souvislosti se stavbou rodinného domu částečně odsekány. Od JZ jištěného rovněž skalnatými srázy vedla původní přístupová cesta. Tvrz byla zřejmě bezvěžová a dvojdílná. V přední části se nejspíše nacházelo hospodářské zázemí v podobě budovy ve tvaru písmene L. Zadní díl tvrze zaujal trojprostorový, zčásti podsklepený palác lichoběžníkového půdorysu o rozměrech cca 17 x 8 m. Areál byl obehnán 130 cm silnou obvodovou zdí a chráněn navíc dvěma rybníky, které obklopovaly tvrz ze tří stran.
Do plochy tvrziště byly již v minulosti vestavěny obytné objekty. K nejrozsáhlejším destruktivním zásahům došlo ale na konci 20. stol., kdy byl terén bývalé tvrze zarovnán bagrem a uzpůsoben novodobým potřebám. Domy do sebe jednak pojaly původní zdivo a jednak využily jeho zbytků jako stavebního materiálu. Odlišit novodobé úpravy od středověké situace je tak velmi složité.
Nejvýraznějším pozůstatkem původní stavby je torzo paláce s dochovaným zbytkem okna a otvory po trámech v SV stěně a část jedné příčky. Pod střední úzkou místností se nachází valeně zaklenutý sklep. Další fragmenty středověkého zdiva se staly součástí mladších objektů po celém areálu tvrziště. Květnice svým provedením a rozsahem náleží do skupiny analogických staveb zbohatlých pražských měšťanů vznikajících v nejbližším okolí Prahy.
Květnice (Květnický mlýn) - vodní mlýn
Skara (Hrad u Úval, Úvaly, Hostyně) - zřícenina
