Sirotčí hrádek (Sirotčí hrady, Rassenstein) - zřícenina

Zříceniny hradu postaveného na přelomu 13. a 14. stol. rodem Sirotků, 5 km S od Mikulova


Typ:Hrady, zříceniny, tvrze sirotcihrady
Kraj:Jihomoravský
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Sirotčí hrádek (Sirotčí hrady, Rassenstein)
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:--
Návštěva:7.7.2006


Sirotčí hrádek (též Rassenstein) založil Siegfried Waise na poč. 14. stol. Waisové (v překladu Sirotci), jejichž rodové jméno stojí i v základu názvu hradu, byli větví švábského rodu Wehingenů, která sídlila na tvrzi v nedalekém Nejdku. Smrtí Siegfrieda r. 1305 rod Waisů vymřel a hrad se tudíž tímto stal královským majetkem. R. 1305 ho Václav III. daroval Ortlíbu řečenému Hendík. V neklidné době po zavraždění Václava III. v Olomouci r. 1306 jej uchvátili Lichtenštejnové, o čemž svědčí zmínka z r. 1310, kdy byl hrad připojen k jejich mikulovskému panství. Při dělbě lichtenštejnských statků v r. 1504 ho obdržel spolu s Děvičkami nejstarší syn Kryštof. V držení Lichtenštejnů zůstal hrad až do r. 1575, kdy přešel do vlastnictví Ditrichštejnů. To byl již ale zřejmě opuštěn. Mikulovský urbář z r. 1560 jej nevzpomíná a r. 1590 se výslovně uvádí jako pustý.
Název hradu Rassenstein (tj. Ostrý kámen) vychází zřejmě z polohy hradu na dvou ostrých skalních útesech oddělených hlubokou roklí, z níž je přístup do krasové jeskyně. Skály byly obklopeny valovým opevněním, možná doplněným palisádou, které tak vytvářelo jakési předhradí s hospodářským zázemím.
Na jižním útesu stávala hlavní bloková palácová stavba téměř trojúhelníkového půdorysu. Vstupovalo se do ní dnes zcela zaniklým přístavkem na jižní straně. Dochovala se průčelní 2,5 m silná a 8 m vysoká zeď s jedním oknem, mezerovitě spojená se zbytky věže s třemi okenními oblouky nad sebou. Pod touto stěnou bývala cisterna vylámaná ve skále. Palác se směrem k západu zužoval a byl ukončen zaoblenou věžicí. Hradní objekty, které stávaly na severní skále, byly ještě nepřístupnější a jejich přesnou podobu nelze za současného stavu vědomostí přesně rekonstruovat, protože z nich zůstaly pouze zbytky základů. S částí jižní byly pravděpodobně spojeny mostem, položeným přes nejužší místo rokle (asi 10 m). Nelze ale ani vyloučit, že jako spojnice mohla sloužit věžovitá stavba se schodištěm, jejíž zbytky dodnes přiléhají k severní skále na její severní straně.
Při hradě stávala kaple sv. Mikuláše zmiňovná k r. 1414, u níž ustanovil v r. 1446 olomoucký biskup Pavel z Miličína zvláštního duchovního správce. V r. 1782 však byla zrušena a stavebního materiálu z ní bylo použito při stavbě nového kostela v Klentnici.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N48.84551 E16.640803

Navštívená místa v okolí:
Hrady, zříceniny, tvrzeDěvičky (Dívčí hrady, Maidenburg) - zřícenina
Muzea, galerie, výstavyDolní Věstonice - Archeologická expozice
Přírodní zajímavostiKalendář věků - národní přírodní památka
Zámky a zámecké stavbyMikulov - zámek
Města, lidová architekturaPouzdřany - obec


Zdroj: text i erb přejat z www.castles.cz ; rekonstrukce z www.hrady.cz a www.beatris.cz


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky