Řeznovice - kostel sv. Petra a Pavla
Románská trojapsidová centrála z 2. pol. 12. stol., jedna z našich nejvýznamnějších románských památek, 5 km JZ od Ivančic
| Typ: | Církevní památky |  |
| Kraj: | Jihomoravský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Řeznovice | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.biskupstvi.cz | |
| Návštěva: | 13.9.2009 |
Vznik předpokládaného knížecího dvorce s románskou centrálou sv. Petra a Pavla souvisí se zánikem hradiska v Rokytné. O založení kostela a dvorce v místech nynější fary se zasloužil patrně údělný znojemský kníže a pozdější český kníže Konrád Ota po pol. 12. stol. V důsledku likvidace údělných knížectví byl dvorec opuštěn a pozemek věnován církevním institucím. Před r. 1252 připadly Řeznovice znojemskému proboštství křižovníků s červenou hvězdou, r. 1259 oslavanskému klášteru a později asi templářské komendě v Jamolicích a na Templštejně. S některým jejich zbožím získali po r. 1312 díl vsi páni z Lipé, kteří ho udělovali lénem.
Druhý díl koupil r. 1358 od Jana z Popovic Drslav ze Šelmberka a o 15 let později se připomíná tvrz. R. 1379 koupili páni z Lipé i tuto část a od r. 1538 patřily Řeznovice k Oslavanům. Tvrz se dál nepřipomíná, měla nejspíš velmi prostou podstatu rezidenčního dvora. Během času přestavovaný dvůr v třicetileté válce zpustl a r. 1784 byl zrušen a přeměněn na faru.
Kostel se skládal ze současného trojapsidového útvaru a z hranolového stavení, uzavírajícího budovu na Z straně. Jeho základy a dva řádky nadzemního zdiva odkryl výkop v 90. letech 19. stol. a revizní výzkumy r. 1947 a 1987. Z útvar dosahoval do výše apsid, na Z byl pravděpodobně ukončen trojúhelníkovým štítem a nad přízemní asi valeně zaklenutou kobkou měl tribunu, přístupnou z kostela po schodišti v síle J zdi a patrně i po lávce vycházející z tvrze. Z půdy nad tribunou bylo možno vstoupit dosud dochovaným průchodem do dvoupatrové kostelní věžice. Původní podlaha kostela a přízemní kobky v Z stavení ležela 70 cm pod její nynější úrovní. Pouze ve V apsidě dosahovala přibližně dnešní výšky. Rozdíl překonávaly tři stupně po bocích hranolové menzy oltáře, vysunutého do ústřední prostory. Nejpozději ve 2. pol. 13. stol. získal kostel farní práva, neboť odtud pochází pozdně románská kamenná křtitelnice, zdobená vpadlými čtyřlistými výplněmi a slepými kružbami. Patrně před r. 1483 byla vymalována V apsida. V jednom z bočních oltářů, zbořených r. 1791, byla prý nalezena autentika dosvědčující vysvěcení kostela 26. 10. 1483 ke cti sv. Petra, Pavla a Ondřeje.
Asi v pol. 16. stol. bylo Z stavení zbořeno, podlaha kostela srovnána s V apsidou a na nové úrovni přistavěna loď s J vchodem, před kterým vznikla v 16. stol. předsíň. V tomtéž století nahradil staré zastřešení věže nynější zděný útvar. V 18. stol. byla na V straně přistavěna sakristie a spojena s kostelem průrazem ve V apsidě, dnes zazděným. Ta byla r. 1893 zbořena a vystavěna současná u S zdi lodi. Tehdy byl asi prolomen Z vchod do kostela, pořízena nová hudební kruchta, zvětšena okna v bočních apsidách i v lodi, přizděn vnější sokl lodi, vyměněny patky sloupků u sedmi věžních oken, a pokud se tak nestalo již dříve, byl nově vyzděn Z štít lodi.
Při úpravách r. 1947 byly vybourány zazdívky oken V apsidy, obnaženo původní zdivo uvnitř románské stavby a restaurovány objevené malby a nápis. V l. 1986-1987 byla položena nová dlažba a realizována koncilní úprava.
Orientovaná podélná jednolodní stavba se skládá z torza původního trojapsidového chrámu (nynější kněžiště) a z lodi na půdorysu nepravidelného obdélníka. K její S zdi přiléhá čtyřboká sakristie, k J zdi předsíň, schodiště na půdu a na hudební kruchtu. Základ původního chrámu tvoří hranol s apsidami. Nad ním se zvedá osmiboká zvonice, završená jehlanem vyzděným nepravou klenbou z cihel. Kamenné zdivo s litým jádrem lícují kvádry různé velikosti, kladené do řádků na vápennou maltu. Fasády i vnitřní zdivo jsou bez omítky. Plochy hranolu jsou hladké, apsidy mají v místech nasazení lizény vyrůstající z pravoúhle odskočené podnože. Pod podstřešní římsou V apsidy je pilovitý zubořez a obloučkový vlys na konzolkách. Plášť V apsidy je prolomen trojicí úzkých oken s půlkruhovým záklenkem a oboustranně rozevřenou špaletou. Plášť dolní části zvonice člení mělké půlkruhově završené vpadlé výplně. Nad nimi jsou prolomena sdružená okna dělená středními sloupky.
V renesanční lodi jsou omítnuté fasády prolomeny širokými okny s půlkruhovým záklenkem. Hlavní vstup do kostela v ose Z průčelí vede novodobým sedlovým portálem zasazeným v přizdívce. Chrání jej valeně zaklenutá předsíň. Presbytář je zaklenut původní křížovou klenbou z lomového kamene, v apsidách jsou konchy, patu klenby vyznačují podbrádkové římsy. Na S straně V apsidy se nachází sanktuárium, naproti němu odkládací výklenek. U prostředního okna je torzo pozdně gotické nástěnné malby s figurami sv. Ondřeje a Jana Ev. Nad nimi jsou polopostavy andělů s nápisovými páskami, v konše dolní cíp mandorly náležející zaniklé postavě Krista, v dolní části S apsidy šestiřádkový nápis provedený na zalíceném kameni. Loď je zaklenuta valeně, v její Z části je vestavěna dřevěná hudební kruchta. Sakristie je plochostropá.
V interiéru jsou figurální náhrobky Markéty Hadburkové ze Žarošic (+1584) a Kateřiny, dcery Petra Rieda (+1584) a heraldické náhrobníky hrubčického kameníka Petra Rieda (+ 1575) a Ctibora Hostakovského z Arklebic (+ 1603). Ve zvonici visí zvon z doby kolem r. 1500.
Ivančice - kaple Nejsvětější TrojiceIvančice - kostel Nanebevzetí P. MarieIvančice - židovský hřbitovMoravský Krumlov - kostel sv. Bartoloměje
