Pasovary - tvrz
Zřícenina rozsáhlé gotické tvrze z 2. pol. 13. stol., 12 km JZ od Českého Krumlova
Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze | |
Kraj: | Jihočeský | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | -- | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | -- | |
Návštěva: | 30.7.2006 |
Název tvrze a přilehlé vsi pochází z německého slova "Passauer" - Pasovan, člověk přišlý z Pasova. Původní název vsi zněl Passauerlag a byl postupně počeštěn. Pojmenování místa lze odvodit od jeho prvních obyvatel, kteří přišli jako kolonisté z okolí Pasova v pol. 13. stol. do českých příhraničních oblastí.
První zmínka o dnes již zaniklé vsi pochází z r. 1278, kdy patřívala vladykům Pasovarským. Jejich předkové byli bratři z Cipína jinak z Metlic. Po smrti posledního příslušníka tohoto rodu Janka Lovíka z Pasovar získal panství jako odúmrť Matěj Višně z Větřní. Ten jej ale záhy postoupil Petrovi Kačici z Jetřichovic a jeho ženě Elišce. R. 1472 se jako majitel uvádí příbuzný Matěje Jiřík Višně z Větřní, který se s přídomkem z Pasovar píše již od r. 1459. Po jeho smrti r. 1482 zdědili tvrz a k ní příslušející zboží jeho synové Erazim a Václav. Václavův syn Jan byl vychováván na dvoře krumlovských pánů, kterým i sloužil a r. 1562 byl mezi těmi, jenž jeli Vilémovi z Rožmberka pro nevěstu Žofii kněžnu Braniborskou. Když r. 1575 zemřel, zdědil veškerý jeho majetek syn Adam. Ten vedl neustálé spory s krumlovskými měšťany a svůj statek značně zadlužil. Proto byl nucen prodat svůj dvůr ve Višňovém a Pečkovský mlýn. Po jeho smrti r. 1585 spravovala statek jeho sestra Anna Kolichreitrova z Větřní a na Černém Dubu. Když vyrostl Adamovův syn Jan, převzal správu majetku a pro otcovy dluhy musel prodat r. 1603 Větřní s příslušenstvím pánům Krumlovským a r. 1615 též vsi Hořejší a Dolejší Dlouhou, Šamary, Hosenšlok a mlýn Český Mikuláši Čejkovskému z Čejkov. Na tvrzi, dvoru a vsi Pasovařích věnoval r. 1617 své manželce Lukrecii Višňové z Machovic 1000 kop českých grošů.
Když r. 1620 vtrhla císařská vojska do jižních Čech, neuposlechl Jan výzvu, aby se dostavil na Krumlov a ujistil pány, že zůstane na straně císaře. Proto mu tvrz byla zabavena pro účast na stavovském povstání a r. 1624 prodána společně s dalšími vesnicemi a dvory jako císařský konfiskát městu Český Krumlov.
R. 1628 žádal Janův syn Jan Adam o navrácení majetku, ale ačkoli stál na jeho straně i arcibiskup Salcburský, nedošlo k nápravě. Tvrz tak přestala sloužit jako šlechtické sídlo a zpustla. V r. 1907 tvrz vyhořela, v době mezi dvěma světovými válkami byla ves opuštěna a po r. 1945 zbořena. V tvrzi bylo ještě umístěno pastevecké družstvo, ale po jeho zániku zůstala tvrz pustá.
Z tvrze se dodnes dochovala dvoupatrová hranolovitá věž uprostřed rozpadajícího se dvora. Ve V zdi věže je v úrovni prvního patra gotické dveřní ostění původního vchodu z 2. pol. 14. stol., na opačné Z straně jsou krakorce, které nesly arkýř.