Němčičky - obec

Vinařská obec v členitém terénu jihovýchodního výběžku Ždánického lesa, 7 km V od Hustopečí

Typ:	Města, lidová architektura
Kraj:	Jihomoravský
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Němčičky
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	nemcicky.cz
Návštěva:	18.7.2009

Nejstarší písemná zmínka o obci je z r. 1349 v Zemských deskách olomouckých, kde je uváděn název Nyempczicz. Jméno souvisí s německou kolonizací. Obce stejného jména jsou i u Židlochovic a u Znojma. Tehdy patřily Němčičky Čeňkovi a Levíkovi z Boleradic. Levík (Těmík) v r. 1350 změnil svůj přídomek a psal se poté z Němčiček. V témže roce získává Levík také díl vsi Morkůvky. Tím byl osud obou obcí těsně spojen, neboť měly od té doby až do pádu feudalismu stejného majitele.
V dalších desetiletích se mezi vlastníky Němčiček vystřídala řada šlechticů, z nichž nejvýznamnější byli v l. 1433-1490 vladykové ze Zástřízl. V r. 1433 získali ves bratři Ondřej, Václav a Jan z Chvalkovic, řečení ze Zástřízl. V držení obce se pak vystřídali Jan Mléčko ze Zástřízl a na Hluku a vdova Anna z Tvorkova. Mléčkova dcera Eliška se v r. 1490 provdala za Jana z Potnštejna, který se později stal spolumajitelem Němčiček. V r. 1519 odkázala Němčičky svým synům Václavovi, Zdeňkovi, Burianovi a Hynkovi.
Po r. 1542 se majitelé často střídali. Po pánech z Pernštejna to bylo město Brno, pak Pertolt z Lipé, nejvyšší maršálek království českého, páni z Boskovic a Čeněk z Lipé. Ten r. 1583 připojil Němčičky ke svému panství hodonínsko-pavlovickému. Po Bílé hoře se mezi majiteli objevují Žampachové z Potnštejna, hrabě Fridrich z Oppersdorfu, kníže Jan Adam z Lichtenštejna a hrabě Jan Czobor. V l. 1762-1918 náleželo celé panství, a tedy i Němčičky císařské rodině.
Etnograficky leží Němčičky na pomezí mezi Hanou a Slováckem. Zdejší nářečí je dolské a kroj hanácko-slovácký. Obec je tradiční ovocnářskou a vinařskou vsí, ve které dnes převažuje pěstování meruněk a vinných odrůd charakteristických pro velkopavlovickou oblast. Místní kostel je z r. 1678 a je zasvěcen Navštívení Panny Marie. V 70. letech byly v blízkosti Němčiček prováděny průzkumné vrty do hloubek kolem 5000 m. Byla zjištěna ložiska ropy a plynu, ale těžba se neprovádí.

Vinařství

Pro celkový vývoj Němčiček, jejichž obyvatelé byli vždy závislí na zemědělství, především pak na vinařství a ovocnářství, jsou charakteristickými údaje ze 17. stol. Tehdy nebyla v Němčičkách žádná zemědělská půda vhodná pro tradiční zemědělství. Bylo zde 434 měřic vinohradů užívaných a 550 měřic vinohradů pustých.
Pro vývoj místního vinohradnictví bylo rozhodující zdejší teplé a suché klima, ale i mimořádně členitý terén. Na přelomu 14. a 15. stol. dosáhlo zdejší vinařství vysoké úrovně. Po husitských válkách byl tento rozvoj utlumen. V l. 1422-1428 trpěl kraj řáděním husitů a jejich odpůrců. Teprve ve 2. pol. 16. stol. dochází k oživování vinařství a k celkovému hospodářskému rozmachu Moravy. V této době přicházejí do obce noví osadníci. Mezi nimi jsou i novokřtěnci z německy mluvících zemí, v nichž byli pronásledováni pro víru. Tzv. habáni byli vynikajícími řemeslníky i vinaři a měli v Němčičkách i svůj "Haushaben".
Na poč. 17. stol. se poměry znovu zhoršily. Němčičky byly postiženy přesuny uherských vojsk, morem a třicetiletou válkou. Všemi pohromami však prošly s poměrně malými ztrátami, a to díky své poloze v údolí mezi lesy a mimo hlavní cesty. Na konci 17. stol. bylo v Němčičkách 87 vinařů a 40 vinařů podruhů. Němčičský lid byl zcela závislý na vinařství.
K opětnému rozkvětu dochází v 1. pol. 18. stol., kdy vrchnost rozvoj vinařství značně podporovala a poddaní se nemuseli obávat o odbyt vinných přebytků. 18. stol. přineslo mnohé změny za vlády Marie Terezie a Josefa II. Prostý vinař dostal více svobody a práv. Protože vinice byly zdrojem jistého zisku, snažili se obecní představení o rozvoj obecních vinic. V té době se v Němčičkách pěstoval především Veltlín zelený, červený i modrý, Sylván a méně Ryzlink rýnský.
Všeobecný rozkvět vinařství zaznamenal svůj konec v období napoleonských válek. V zemědělství se objevují nové plodiny, jejichž pěstování je výnosné. Na pulty krámů a krčem pronikalo levnější pivo a stále více levná kořalka vyráběná z brambor. V tomto období zůstávají vinice jen v tradičních viničních tratích na prudkých svazích Růžený, Skalice, Špigle-Bočky, Veselý, Puclety, Filiberky, Šumberky, Nosperky, Kolberk.
Další velkou ranou pro pěstování vinné révy bylo rozšíření révokazu na konci 19. stol. Němčičští proto začali sázet ovocné stromy, hlavně třešně, švestky, slívy, ořešáky, jabloně a meruňky.
Přes všechnu nepřízeň, která v 19. stol. vinohradnictví provázela, působily vžité tradice, jenž nedaly vinohradům zaniknout. Vinaři postupně našli obranu proti révokazu. První vinici na americké podložce vysázel r. 1903 Václav Bystřický. Zájem o modernější způsob vinohradnictví stoupl do té míry, že v Němčičkách byla 20. 3. 1933 založena Vinařská besídka.
Na poč. 21. stol. je v Němčičkách vysazeno přibližně 187 ha vinic, z čehož asi 120 ha je ve vlastnictví místního Zemědělského družstva, jako majoritního výrobce vína v obci. V Němčičkách je celkem 280 pěstitelů. S historií vinařství a současným stavem výsadeb révy vinné seznamuje návštěvníky Obecní vinařská stezka vedoucí nejen kolem vinohradnických zajímavostí. Délka stezky je 8 km a zahrnuje 4 stanoviště s krásným výhledem do kraje vína.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N48.935483 E16.823384

Navštívená místa v okolí: