Jičín - zámek
Renesanční zámek z poč. 17. stol., později přestavěný na vévodské sídlo Albrechta z Valdštejna, v centru Jičína
| Typ: | Zámky a zámecké stavby |  |
| Kraj: | Královehradecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Jičín | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.muzeumhry.cz | |
| Návštěva: | 5.7.2009 |
V místech dnešního zámku stávaly měšťanské domy, z nichž jeden posloužil majiteli panství, Mikuláši Trčkovi z Lípy, který město koupil r. 1487 jako panské sídlo. Dům byl koncem 16. stol. rozšířen o vedlejší stavby a radikálně přestavěn po r. 1606 Zikmundem Smiřickým ze Smiřic a jeho syny Jaroslavem a Albrechtem Janem. Vznikla nová zámecká budova, tvořící zhruba čtvrtinu dnešního areálu a určila již základní dispozici pozdější velkolepé přestavby. Areál byl dvoupatrový, čtyřkřídlý, s arkádami kolem obdélníkového nádvoří a s arkýři v nárožích. V této době bylo též přestavěno podloubí před zámkem. Vzadu, v místech dnešního třetího nádvoří, byly konírny a kolny. Zámek se stal dominantou nejen náměstí, ale i celého města. Na jičínském zámku se však Smiřičtí příliš nezdržovali, neboť vedle pražského paláce byl jejich nejoblíbenějším sídlem zámek v Kostelci nad Černými Lesy.
V r. 1620 byl zámek poškozen mohutným výbuchem střelného prachu. Po Bílé hoře byl Smiřickým majetek zkonfiskován a Jičín r. 1623 získal Albrecht z Valdštejna, který z něj učinil centrum frýdlantského vévodství. R. 1624 vykoupil všechny domy od starého zámku až k Valdické bráně. Šest parcel po městských domech na náměstí bylo použito k přístavbě zámku, na místě dalších dvou domů byla zahájena stavba nového kostela. Průčelní kulisa, dvakrát delší oproti původní, byla přizpůsobena starší pozdně renesanční stavbě opakováním nárožně polygonální věžice. Práce vedl Andrea Spezza, na dokončení se pak podílel Giavanni Pieroni a posléze Nicolo Sebregondi. Stavba vévodského sídla byla přerušena morem a dokončena až po Valdštejnově smrti, patrně r. 1638, kdy Jičín vlastnil Rudolf von Tiefenbach.
Zámek vytvořil velký, téměř čtvercový blok seskupený kolem starého západního a nového východního reprezentativního nádvoří a nového jižního hospodářského dvora uzavřeného konírnami. Z této podoby zámku zůstaly zachovány kromě základních hmot zejména třípodlažní arkády západního nádvoří, arkády v přízemí východního nádvoří, jeho hladká jižní strana s branou do západního nádvoří, brána do ulice Smiřických a některé detaily. Zámek byl poškozen požárem v r. 1681, znovu vyhořel r. 1768. Tento požár si vynutil opravu, při níž došlo k zásadní změně podoby průčelí zámku. Do r. 1775 snad upravil Filip Heger průčelí pro Trautmannsdorfy do dnešního pozdně barokního vzhledu se dvěma rizality s tympanony v průčelí do náměstí, byly upraveny ostatní fasády, mansardová střecha, snesen střední arkýř a štíty a bylo vyzděno schodiště na obloucích do panské oratoře v kostele. R. 1809 byl opětovně požárem poškozený zámek opatřen novým vnitřním vybavením, z něhož zvlášť vyniká konferenční salonek tří císařů z doby před r. 1813, zařízený v souvislosti s četnými návštěvami vůdců protinapoleonské aliance.
Jičín Město pohádky - festival
Prachovské skály - národní přírodní rezervace
Valdštejnská lodžie - zámek
Veliš - zřícenina
Zebín - přírodní památka
