Hrušková - kostel sv. Mikuláše pod Krudumem

Zaniklý pozdně románský kostel, jehož základy byly znovuobjeveny v l. 2002-2004, 7 km JV od Sokolova


Typ:Církevní památky hruskova
Kraj:Karlovarský
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Hrušková
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:--
Návštěva:9.10.2011


Počátky kostela sv. Mikuláše pod Krudumem ani jeho zánik nejsou zcela jasné. Vinzenz Prökl v "Geschichte der Stadt Elbogen" uvádí, že r. 1246 předal český král Václav I. řádu křížovníků s červenou hvězdou farní kostel sv. Václava v Lokti, spolu s filiálními kostely sv. Wolfganga, sv. Jana Křtitele a sv. Mikuláše. Dnes jsou všechny tyto kostely zaniklé. Anton Gnirs se r. 1927 v "Topographie der historischen und Kunstdenkmale" odvolává na listinu z r. 1253. Dále odkazuje na popis místa z pol. 19. stol., kdy byly ještě údajně dochovány zdi s V apsidou, zbytky čtyřboké věže a dvou věží kruhových. Podobný popis uvádí v r. 1896 i Friedrich Bernau v 10. díle Jiráskových Čech. Zároveň publikuje hraniční mapu loketského panství z r. 1801 se zakreslenou stavbou s okrouhlým závěrem na Z a latinskou popiskou Rudera S. Nicolai (zříceniny sv. Mikuláše). Charakter archeologických nálezů klade zánik kostela do období kolem r. 1500. R. 1525 se kostel již také neobjevuje v loketském soupisu majetků loketského panství. Jako zřícenina se však sporadicky vyskytuje v pramenech i nadále.
R. 2002 začalo Krajské muzeum Karlovy Vary s archeologickým výzkumem lokality nacházející se ve Slavkovském lese SV od úpatí vrchu Krudum. Na počátku výzkumu se zde nacházely neznámé zbytky kamenných konstrukcí a terénní nerovnosti svědčící o dalších možných zaniklých objektech. Zbytky zdí se nacházejí na výrazném pahorku 150 m V od rozcestí nedaleko osady Hrušková. Stavba měla obdélníkovitý půdorys s vnitřním členěním ve tři nestejné části. V okolí vystupovaly výrazné terénní útvary, považované ve starší literatuře za fortifikační prvky. Výzkum odhalil konstrukce zdí z lomového kamene zpevněné maltou a zbytky omítek. Byly nalezeny zbytky středověké keramiky a drobných železných předmětů, odhaleny byly též kosterní pozůstatky. Po odkrytí J zdi obdélné lodi, presbytáře a poškozeného pilíře vítězného oblouku byla stavba jednoznačně identifikována jako kostel. V r. 2003 přistoupilo Krajské muzeum ke kompletnímu odkrývání zaniklého kostela. Pahorek byl odlesněn a byla odstraněna suť. Následovalo odhalení zbytků zdí až na úroveň podlahy kostela, místy se zachovanými dlaždicemi či vrstvou lité maltové podlahy. Zároveň bylo zdivo konzervováno a při jeho opravě bylo respektováno původní řádkování. Za použití vápenného mléka, sádry a injektáží speciální směsí byla též zakonzervována odkrytá torza původních vápenných omítek. Upraveno bylo i okolí kostela.
Na základě archeologických nálezů lze rekonstruovat podobu kostela sv. Mikuláše. Kostel stojí na hřebeni nevysokého skalního výchozu. Na obdélnou hlavní loď o délce 14,8 m a šířce 12,6 m navazuje na V zhruba pravoúhlý zúžený presbytář o délce 10,5 m a šířce 10,2 m, mírně vychýlený na S. Zdivo je z lomového kamene a jeho šířka se pohybuje mezi 110 a 120 cm. Stavba kostela se zvedala do výšky cca 11 m, z toho 5 m mohla tvořit výška vlastního zdiva. Na tvar střechy a konstrukci krovu lze usuzovat pouze hypoteticky, ale nejspíše byla střecha sedlová a nad presbytářem nižší valbová. Během výzkumu bylo nalezeno velké množství prejzů, což nám dává jasnou představu o střešní krytině. Na střeše byl pravděpodobně sanktusník krytý břidlicí. Předpokládá se, že v presbytáři se nacházela dvě okna, ve V a J stěně. Po dvou oknech pak bylo asi i v S a J stěně hlavní lodi. Zachovala se některá ostění, z nichž víme, že okna byla vysoká, štíhlá, nahoře se zalomeným záklenkem a s výžlabky po stranách. V nich byly osazeny vitráže nebo okenní výplně. Také raně gotické portály měly ostění členěné výžlabkem a oblounem.
Prostor hlavní lodě měl nejspíše ploché trámové stropy. Presbytář byl zaklenut pravděpodobně na jedno pole. Zaklenutí dokazují fragmenty klenebních žeber a několik konzol. Hlavní loď byla od presbytáře oddělena triumfálním obloukem. V presbytáři byly odhaleny základy oltářní menzy a v hlavní lodi torza bočních oltářů. Podlaha kostela byla tvořena vápennou maltou, do níž byly vsazeny čtvercové dlaždice. Vzácně zachované omítky se jevily bez výzdoby, avšak v suti byly nalezeny kousky omítky se zbytky ornamentální malby. Kostel stával pravděpodobně na obnažené skále a zřejmě proto u něj nebyl nalezen hřbitov ani sídelní zázemí.
Kostel stojí na strategickém místě na křižovatce středověkých cest, k nimž odkazuje i jeho zasvěcení. V jeho blízkosti byla objevena stará důlní díla. Počátky této těžby byly stanoveny před pol. 13. stol.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.147028 E12.72992

Navštívená místa v okolí:
Církevní památkyHorní Slavkov - kostel sv. Jiří
Hory a rozhlednyKrásenský vrch (Krásno) - rozhledna
Hrady, zříceniny, tvrzeLoket - hrad
Přírodní zajímavostiSvatošské skály - přírodní rezervace
Hrady, zříceniny, tvrzeTěšovice - tvrz


Zdroj: Klsák, Jiří. Kostel sv. Mikuláše pod Krudumem : prezentace archeologického výzkumu zaniklého středověkého kostela sv. Mikuláše pod Krudumem. Karlovy Vary : Krajské muzeum, 2006. ISBN 80-254-1024-2


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky