Černvír - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Původně románský kostel s cennými nástěnnými malbami, 15 km JV od Bystřice nad Pernštejnem
Typ: | Církevní památky | ![]() |
Kraj: | Vysočina | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Černvír | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.cernvir.cz | |
Návštěva: | 13.9.2009 |
Kostel stojí na nejužší S části skalního ostrohu nad řekou Svratkou, obklopen úzkým podkovovitým hřbitůvkem a prostranstvím před kostelem, lemovaným ze Z strany prastarými lipami. Nejvyšší místo skalnatého hřbetu je na J a předpokládá se na něm sídlo rodu, jenž se po Černvíru psal. Prvním byl v r. 1285 Milek a r. 1309 se po Černvíru znovu jmenuje Vítek. Před r. 1365 převzal Černvír od Artleba a Petra Artleb z Klečan už s hradištěm a v r. 1374 se uvádí kopec tvrze. Založení sídla ve 2. pol. 13. stol. a zánik před pol. 14. stol. potvrzuje keramika nalezená J. Doleželem v kabelových rýhách. Snad proto, že byly mělké, stopy opevnění se v nich neobjevily. Sídlo zabíralo zhruba oválnou plochu s osami 25 a 40 m a kromě vyvýšení polohy se náznaky umělých zásahů do terénu nedochovaly.
Kostel obsahuje pozdně románskou dvouapsidovou svatyni z 1. pol. 13. stol. Ta je situována na výspě ostrožny, původně vydělené z terénu příkopem přetínajícím šíji. K románské centrále byla v 1. pol. 14. stol. na S straně přistavěna sakristie čtvercového půdorysu, na J straně obdélníková loď neznámé délky. Při této přestavbě, kdy došlo ke změně orientace, byl starý kostel přeměněn na kněžiště a jeho vnitřní stěny pokryty malbami, objevenými r. 1969 a r. 1971 restaurovanými. J vstupní průčelí nové lodi mělo asi monumentální portál. Koncem 17. stol. byla zvětšena sakristie, loď prodloužena k J a uzavřena vstupním útvarem s boční kaplí, márnicí a s bránou do hřbitovního ochozu.
Nynější kněžiště představuje přibližně orientovaný původní kostel, skládající se z hranolové lodi a z protilehlých odsazených poloválcových apsid. K jeho S zdi přiléhá sakristie obdélníkového půdorysu, k J straně dlouhá loď, ukončená trojosým vstupním útvarem, podstatně přesahujícím šířku lodi. Hladké fasády sakristie jsou prolomeny obdélníkovými okny s mramorovým ostěním, rámovaným lištovými šambránami. Loď osvětlují raně barokní půlkruhová okna s profilovanou šambránou a kapkami, umístěná těsně pod podstřešní římsou. Vstupní průčelí člení pilastry s římsovými hlavicemi nesoucími římsové kladí. Nad ním se nachází edikulový štít s volutovými křídly. Mezi pilastry jsou okna shodná s otvory bočních zdí, pod nimi portály s půlkruhovými záklenky a s prolomenými trojúhelníkovými frontony. Prostřední portál představuje hlavní vstup do kostela, V vede do boční kaple, Z na hřbitov. Boční vstupy do kostela v podélných zdech lodi mají obdobné kamenné portály. Prostřední čtverec kněžiště je zaklenut křížovou klenbou, apsidy konchami. V S zdi středního čtverce je umístěn pozdně románský sedlový portál vedoucí do sakristie, zaklenuté valeně s výsečemi.
Cenné jsou gotické nástěnné malby plynule přecházející z omítky na režný kámen. Představují Narození páně, Poslední večeři, Umučení páně a Poslední soud. Objevil je kostelník Fafílek v r. 1969. Součástí fresek je i erb se třemi rybami. Oltář sv. Linharta od Ignáce Lengelachera ze 40. let 18. stol. sem byl přenesen po r. 1980 z kostela ze zatopeného Mušova. Na hřbitůvku u kostela je pochován rozhlasový redaktor Ivan Šráček a pěkný náhrobek zde má černvírský mlynářský rod Svobodů.





