Bečov nad Teplou - hrad
Hrad založený pány z Oseka na konci 13. stol., k němuž byl v pol. 18. stol. přistavěn barokní zámek, 20 km J od Karlových Varů
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Karlovarský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Bečov nad Teplou | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.zamek-becov.cz | |
| Návštěva: | 10.7.1997, 9.10.2011 |
Hrad založili páni z Oseka na konci 13. stol. R. 1314 se uvádí jako sídlo Boreše z Oseka a Rýzmburka. Hrad střežil důležitou křižovatku zemských cest. R. 1407 prodali páni z Oseka a Rýzmburka bečovské panství Oldřichovi z Házmburka, který je r. 1411 postoupil Jindřichovi staršímu z Plavna. Ten zastavil Bečov Erkingerovi ze Seinsheimu, předkovi rodu Schwarzenberků. Jindřich z Plavna i Erkinger Seinsheim patřili k nepřátelům kalicha, a proto r. 1430 bečovský hrad dobyl a vyplenil husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. R. 1495 koupili bečovské panství Pluhové z Rabštejna, kteří je pak drželi až do r. 1547. Pluhové vlastnili cínové doly v Horním Slavkově, které vynášely peníze a umožnily tak na hradě vystavět nový renesanční palác. Za Šmalkaldské války (1546-1547) stál Kašpar Pluh z Rabštejna v čele stavovského povstání proti Ferdinandovi I., za což byl odsouzen k trestu smrti a ztrátě majetku. Popravě sice unikl, jeho zkonfiskované bečovské panství však Ferdinand I. nejprve zastavil Jindřichovi z Plavna a po jeho smrti je zabral sám. Dalšími zástavními držiteli panství byli Šlikové a město Bečov.
R. 1615 připadlo celé bečovské panství městu Horní Slavkov, které zbohatlo z výnosů cínových dolů. Prosperitu regionu násilně přervala třicetiletá válka. Bečovské panství bylo za účast na stavovském povstání Hornímu Slavkovu zkonfiskováno a r. 1624 prodáno císařskému sekretáři Gerhardovi z Questenberka. R. 1648 bečovský hrad dobyl švédský generál Königsmark. Hrad byl přitom poškozen a znovu opraven, ale Questenberkové jej jako panské sídlo již neužívali. R. 1656 vypracoval vojenský velitel Jan de la Cron plán na modernizaci hradního opevnění podle zásad soudobého vojenství. Projekt však byl realizován jen v malé míře a hrad zůstal pouze hospodářským objektem. Questenberkové vymřeli r. 1752. Bečov získal v témže roce Dominik Ondřej z Kounic a Ritenberka, který předhradí bečovského hradu s polygonální baštou přestavěl na pozdně barokní zámek. Posledním soukromým majitelem Bečova byl v l. 1813–1945 rod Beaufort–Spontini. Za nich mělo dojít k romantické přestavbě hradu. Nebyla však realizována. Hrad se v zuboženém stavu dočkal 20. stol. a v současné době prochází postupnou rekonstrukcí, při níž byl r. 1985 pod podlahou hradní kaple nalezen mimořádně cenný románský relikviář sv. Maura.
Horní Slavkov - kostel sv. Jiří
Krásenský vrch (Krásno) - rozhledna
