ZBRASLAV - zámek

Původně lovecký dvůr Přemysla Otakara II., později Václavem II. přestavěný na cisterciácký klášter a na poč. 20. stol. přeměněn na zámek, 15 km J od centra Prahy

Typ:	Zámek
Kraj:	Středočeský
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Zbraslav
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	www.ngprague.cz
Návštěva:	4. srpen 2007

Český král V kopcovité, lesnaté krajině, kterou si oblíbil, založil r. 1268 Přemysl Otakar II. lovecký dvůr. Na jeho místě se od r. 1292 začal z rozhodnutí Václava II. stavět cisterciácký klášter, údajně z vděku za to, že se panovník zachránil před vražedným útokem Záviše z Falkenštejna. O lásce i štědrosti Václava II. k tomuto dílu svědčí skvělá a nákladná stavba klášterního kostela zasvěceného Panně Marii. Podle kresby, nalezené r. 1850 v Mokropsích, to bylo mohutné čtyřlodí s jedenácti chórovými kaplemi. Václav II. v něm založil královskou hrobku. Byl v ní pochován on, později Václav III. a Eliška Přemyslovna. Součástí komplexu se na poč. 15. stol. stala nemocnice s kaplí. Osudy stavby nebyly příliš šťastné. R. 1420 klášter vypálili husité, koncem 15. stol. byl sice opraven, ale za třicetileté války zničen úplně.
Stavba nového konventu začala r. 1709 podle plánů vynikajícího architekta J.B. Santiniho-Aichla. Dokončil ji r. 1732 pražský stavitel F.M. Kaňka, který pravděpodobně ovlivnil i původní podobu projektu. Santiniho invence je zřetelná na S části konventu s bývalým refektářem vyzdobeným nástěnnými malbami F.X. Palka z doby před pol. 18. stol. a v prvním patře s Královským sálem se štukovou výzdobou T. Soldatiho a freskami V.V. Reinera z l. 1727-1728. Kaňka přestavěl i prelaturu. Její reprezentační místnosti zdobí rovněž nástropní malby V.V. Reinera a F.X. Palka.
Opatření uskutečňovaná Josefem II. klášter těžce zasáhla. Bývalý konvent, zrušený r. 1785 se r. 1787 změnil v rafinerii cukru. V l. 1911-1912 přestavěl architekt Dušan Jurkovič objekt na zámek pro průmyslníka C. Bartoně z Dobenína. Ten r. 1940 zapůjčil některé prostory Národní galerii pro sochařské sbírky. Restitucí se stal opět majitelem zámku.
Budova zámku je dnes trojkřídlá stavba, jejíž křídla uzavírají čestný dvůr otevřený k J se salla terrenou. Zde je vstup do přístupných prostor, kde se nachází expozice Národní galerie. Budovy bývalé prelatury, konventu i kostela s hrobkami Přemyslovců a s prstí z Kresčaku, dějiště poslední bitvy Jana Lucemburského, jsou vzájemně propojeny. Celý objekt obklopuje starý, pečlivě upravovaný park.