PŘES POLEDNÍ KAMENY NA JIZERU
 |
Oblast: | Jizerské hory |
| Kraj: | Liberecký |
| Trasa: | 19,5 km |
| Fotogalerie: | Frýdlantské cimbuří |
| Náročnost: | Těžká |
| Určení: | Pěší |
| Umístění: | Mapa |
Bílý Potok (0 km) – Vodopád Černého potoka (2,5 km / 2,5 km) – Hajní kostel (0,5 km / 3 km) – Frýdlantské cimbuří (1 km / 4 km) – Polední kameny (0,5 km / 4,5 km) – Pomníček havarovaných letadel (2,5 km / 7 km) – Jizera (3,5 km / 10,5 km) – Smědava (3 km / 13,5 km) – Bílý Potok (6 km / 19,5 km)
Popis trasy :
Z rozcestí "Bílý Potok" vyrazíme po zelené turistické značce směr Frýdlantské cimbuří. Na rozcestí "Pod údolím Černého potoka" pokračujeme dál po zelené až k odbočce "K vodopádu Černého potoka". K vodopádu a zpět je to necelý kilometr. Z odbočky jdeme dále po zelené na vyhlídku Hajní kostel, míjíme Kazatelnu a Polední zub a dojdeme na rozcestí "Frýdlantské cimbuří". Zde opustíme zelenou značku a vydáme se po žluté na Polední kameny. Z nich scházíme dolů, přejdeme potůček a na rozcestí kousek za ním odbočíme ze žluté značky a dáme se vlevo po upravené okružní Pavlově cestě kolem Smědavské hory. Na jejím severovýchodním úbočí míjíme pomníček havarovaných letadel. Pokračujeme dál po Pavlově cestě, až se opět napojíme na žlutou značku a scházíme vlevo pod Jizeru. Na rozcestí "Pavlina louka" se dáme vpravo po modré a zhruba po dvou kilometrech na rozcestí "Malá klečová louka" odbočíme vlevo po žluté na vrchol Jizery. Z ní sejdeme stejnou cestou zpět a vpravo po modré scházíme k chatě Smědava. Odtud se vracíme po červené značce kolem Sedmitrámového mostu a od něj po Jedlové cestě zpět až do Bílého Potoka.
Zajímavosti na trase :
Kostel Nejsvětější Trojice v Bílém Potoce
Stavbu kostela vedl stavební mistr Josef Neisser z Frýdlantu v l. 1888-1890 za obětavé pomoci a příspěvků místních obyvatel a ze značných darů dobrodinců ze zahraničí. Kostel byl slavnostně vysvěcen 28. 9. 1890 farářem P. Reinhardem Seifertem z Hejnic k tradičnímu posvícení. Pseudorománskému pojetí slohově odpovídá i vnitřní zařízení kostela zasvěceného Nejsvětější Trojici. Kostel zdobí dvě vitráže. Vitráž zobrazující sv. Annu s Pannou Marií je dar rodiny Floriana Krause z r. 1917.
Vodopád Černého potoka
Černý potok je levostranným přítokem říčky Smědé, do níž ústí v Bílém Potoce a pramení v rašeliništi na Čihadle. Potok vytváří divokou rokli s vodopády. Vodopád na Černém potoce je součástí NPR Frýdlantské cimbuří. Obklopují jej původní zachovalé bučiny. Jeho údolí je známou horolezeckou lokalitou. Vodopád se doporučuje navštívit po deštích nebo při tání sněhu, kdy je v něm nejvíce vody.
Hajní kostel
Hajní kostel je mohutná vyhlídková skála, která se nachází ve spodní části hřebene Poledních kamenů. Původní německé jméno Hainskirche je odvozeno od báchorek o germánském obětišti. Vrchol Hajního kostela byl zpřístupněn žebříkem a zábradlím patrně již před první světovou válkou. Poslední obnovu zábradlí provedl v r. 2002 Jizersko-ještědský horský spolek.
Frýdlantské cimbuří
Frýdlantské cimbuří je významná skalní skupina ve střední části hřebene Poledních kamenů. Název má připomínat podobnost skal s rozeklaným cimbuřím frýdlantského zámku. V okolí skal byla do r. 1999 stejnojmenná národní přírodní rezervace, dnes však je tato oblast částí NPR Jizerskohorské bučiny. Skály jsou také významnými horolezeckými terény.
Polední kameny
Polední kameny jsou horským vrcholem o nadmořské výšce 1006 m s výrazným seskupením skalních věžiček a osamocených balvanů. Nacházejí se nad vyhlídkou Frýdlantské cimbuří kousek od Smědavské hory. Z nejvyššího vrcholu je krásný kruhový výhled na Frýdlantské cimbuří, Smrk, Jizeru a Černou horu.
Pomníček havarovaných letadel
Odpoledne 23. dubna 1992 došlo na úbočí Smědavské hory k letecké havárii, když do hory za zhoršených povětrnostních podmínek narazila dvojice francouzských letadel dopravujících humanitární pomoc do Běloruska. Obě posádky zahynuly. Zbytky obou havarovaných letadel, Cessny i Piperu, a pomníček připomínající tuto událost, se nacházejí při okružní (Pavlově) cestě kolem hory.
Smědavská hora
1083,9 m vysoká hora na postranním výběžku Hejnického hřebene Jizerských hor. Hora je nazvána podle řeky Smědé, která má jeden z pramenů v rašeliništích pod jižním svahem. Pod horou se nachází horská enkláva a chata Smědava. Asi 700 m jihovýchodně od vrcholu se rozkládá přírodní památka Vlčí louka. Sedlem pod Smědavskou horou vede jediná silnice spojující Bílý Potok a Desnou.
Jizera
Druhá nejvyšší hora české části Jizerských hor. Německý název Siebengiebel (Sedmištít) patrně odkazuje na mohutnou, členitou, žulovou skálu na vrcholu hory. Tato skála byla zpřístupněna a je místem daleké vyhlídky do okolního kraje. Podobná skaliska se označují jako tors a jsou svým vznikem spojena s obdobím hlubokého zvětrávání skalního masivu podle puklin do hloubek. V dalším období pak došlo k odnosu zvětralin a odhalení nejodolnějších částí. Modelace skaliska byla dokončena v glaciálech čtvrtohor mrazovým zvětráváním. Kolem vrcholu se rozkládá přírodní rezervace Prales Jizera chránící zbytky zdejších smrkových porostů.
Smědava
Oblast kolem stejnojmenné horské chaty v nadmořské výšce 847 m. Oblast byla osídlena již r. 1814, kdy zde žili dřevaři, uhlíři a pastevci skotu. Turistickou oblastí se stala v pol. 19. stol. R. 1841 zde byla postavena první turistická chata. R. 1891 byla k chatě přivedena silnice od Bílého Potoka. Chata brzy přestala vyhovovat a majitel panství hrabě Clam-Gallas nechal r. 1910 na protější straně silnice postavit nevelký dřevěný lovecký zámeček. R. 1895 byly na trati ze Smědavy do Bílého Potoka uspořádány první závody v jízdě na saních v Čechách. R. 1932 chata vyhořela a r. 1935 byla postavena chata nová, stavěná podle návrhu architekta Františka Zajdla. Lovecký zámeček shořel r. 1969. Chata je oblíbeným výchozím bodem do Jizerských hor.
