KOLEM TŘÍSOVSKÉHO HAMRU NA DÍVČÍ KÁMEN


Holubov-žst. (0 km) – Holubovské hadce (1,5 km / 1,5 km) – Třísovský hamr (0,5 km / 2 km) – Dívčí Kámen (1,5 km / 3,5 km) – keltské oppidum Třísov (1 km / 4,5 km) – Třísovská lípa (0,5 m / 5 km) – Holubov-žst. (3 km / 8 km)


Popis trasy :

Během krátkého výletu krajinou Blanského lesa poznáme překvapivě mnoho zajímavých a krásných míst. Naše putování zahájíme v železniční zastávce Holubov. Malá obec zmiňovaná poprvé v r. 1379 v tzv. rožmberském urbáři je oblíbeným výchozím bodem pro zdolání Kleti, nejvyššího vrcholu Blanského lesa. Tam ale někdy příště 
U železniční zastávky v Holubově se nachází rozcestník turistických tras a několik informačních tabulí. Také zde začíná, reps. končí, naučná stezka NS Třísov-Dívčí Kámen-Holubov, jejíž trasu si zčásti projdeme. V bílo-zelené budově restaurace Pod Kletí nad železniční stanicí funguje v letních měsících malé infocentrum, kde je možné získat propagační materiály a zakoupit upomínkové předměty.
Od nádražíčka půjdeme z kopce po silničce po žluté turistické značce TZ, která zde spolu s naučnou stezkou začíná. Pod kopcem mineme podnik Artypa s.r.o. vyrábějící papírové zboží. Do r. 1874 stávala v těchto místech železárna založená podnikatelem Vojtěchem Lannou a jeho společníky. Pokračujeme po chodníku vpravo podél Artypy, mineme bezejmenný rybníček s Adolfovským dubem na V břehu a u dubu obdočíme z hlavní silnice na Český Krumlov vlevo do obytné zóny. U vodárenského domku se cesta stočí vlevo, přejdeme betonový mostek přes Křemežský potok a vejdeme do lesa. Pohodlná lesní cesta prochází přírodní rezervací Holubovské hadce, které můžeme spatřit na několika místech ve stráni po levé ruce. Hadce jsou přeměněné křemičitany s vysokým obsahem některých kovů, což působí na většinu organismů toxicky. Hadce tak zásadním způsobem ovlivňují složení zdejších rostlinných i živočišných společenstev.
Projdeme chatovou osadou koncentrující se kolem Křemežského potoka, který na jejím konci vytváří působivou skalní scenerii. Brzy na to přijdeme k bývalému Třísovskému hamru s barokním štítem přeměněnému na restauraci a penzion. V sezoně zde bývá spousta turistů a cyklistů. Pokračujeme dále podél Křemežského potoka kolem malé vodní elektrárny až k vysoké skále, za níž se již tyčí zříceniny Dívčího Kamene. Žlutá TZ nás převede přes most a na rozcestí Dívčí Kámen-zříc. hradu skončí. Zájemci o prohlídku bývalého rožmberského sídla překonají po lávce potok a vystoupají do vlastního areálu mohutné hradní zříceniny. Hrad založený v pol. 14. stol. je volně přístupný, ale v sezoně se zde platí symbolické vstupné a je možné zakoupit pohledy.
Od rozcestníku pod hradem vede do dvou směrů červená TZ. Vlevo pokračuje červená TZ spolu s naučnou stezkou podél hradu k řece Vltavě, kde v letních měsícíh potkáte spoustu vodáků a můžete se příjemně osvěžit. Od řeky vás naučná stezka vedoucí paralelně s cyklotrasou č. 1127 dovede k památné Třísovské lípě s kapličkou z roku 1776 na kraji stejnojmenné obce.
My zvolíme druhý směr a vydáme se od hradu po červené TZ směrem na Z a příkrým zalesněným svahem vystoupáme pod kótu 539 m n. m. a pokračujeme až k místu, kde je možné vejít na rozsáhlou plochu bývalého keltského oppida Třísov. Intenzivní vědecký výzkum probíhající v 50. a 60. letech 20. stol. zde potvrdil keltské město z cca 2. stol. př. n. l.
Odtud pokračujeme dále po červené k již zmíněné Třísovské lípě a od ní vpravo do obce Třísov. Před železničním přejezdem opustíme turistické značení, překonáme železniční trať a na návsi se dáme doprava po hlavní silnici Český Krumlov-Křemže směrem na Holubov. Za obcí přejdeme znovu koleje, a poté odbočíme z hlavní silnice vlevo a pokračujeme dál do Holubova, kde se napojíme na silnici od Krásetína, po níž se vydáme vpravo a sejdeme až k železniční stanici Holubov.


Výškový profil :


Zajímavosti na trase :

Holubovské hadce

Přírodní rezervace Holubovské hadce byla vyhlášena r. 1972 k ochraně komplexu reliktních hadcových borů a vegetace skalních štěrbin hadcových substrátů. Horninový podklad tvoří částečně serpentinizovaná ultrabazika (hadce), při okrajích rezervace pak ortoruly. Hadce obsahují vyšší množství Mg, Ni, Cr a Co. Přeměnou a zvětráváním vzniká uhličitan hořečnatý, který je pro mnohé rostliny jedovatý.

Třísovský hamr

V obci Holubov stávaly do r. 1874 železářské pece a čtyři hamry. Huť na tavení železné rudy v Holubově postavili v r. 1841 budějovičtí podnikatelé Vojtěch Lanna, František Klavík a Jan Procházka. Železárna byla nazvána jménem knížete Adolfa ze Schwarzenberga, podle něhož se celá obec dlouho jmenovala Adolfov. Pohonnou silou železárny byl potok, který uváděl do pohybu 11 vodních kol. Ta přenášela výkon na hamry a další mechanismy. Jedním z těchto hamrů byl Třísovský, ve kterém se zpracovávala železná ruda. Hamr byl vybaven jedním kladivem a brusem, jenž sloužily k opracování železa.

Dívčí Kámen

Rozsáhlá zřícenina mohutného gotického hradu založeného Rožmberky v pol. 14. stol. Hrad byl střediskem samostatného rožmberského panství a měl vojenskou a správní funkci. Na konci 14. stol. se stal hrad na krátký čas vězením pro krále Václava IV. Od poč. 16. stol. ztrácel hrad svůj význam, byl opuštěn a pomalu chátral.

Keltské oppidum Třísov

Keltské pevněné hradiště datované do 2. stol. př. n. l., kdy bylo nad řekou Vltavou vybudováno sídliště bez jakéhokoli opevnění. O století později bylo sídliště opevněno. Mělo nejen výhodnou strategickou polohu, bylo zde i naleziště grafitu a železné rudy. Oppidum leželo na Vltavské obchodní stezce, která vedla od Alp přes rakouské solné pole na germánská území.

Třísovská lípa

Lípa byla zřejmě vysazena zároveň se stavbou kapličky r. 1777. Dnes dosahuje výšky 31 m a v prsní výšce měří v obvodu 7 m, což odpovídá průměru 2,2 m. V poslední době se kmen rozrostl až ke zdivu kapličky a v základech ji vyvrátil tak, že musela být přenesena opodál.



Zobrazení trasy na GPSies.com :



Zdroj: text z www.ckrumlov.cz, cs.wikipedia.org


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky