JARNÍM KOKOŘÍNSKEM PŘES SKALNÍ HRÁDKY A JESKYNĚ


	Země:	Česká republika
	Oblast:	Kokořínsko
	Délka trasy:	12 km
	Převýšení:	103 m
	Náročnost:	2 (z 5)
	Vhodné pro:	pěší
	Mapa:	Mapy.cz
	Trasa ke stažení:	GPX

Kokořín-obec (0 km / 0 km) – Kokořín-zámek (0,5 km / 0,5 km) – Staráky-jesk. (0,5 km / 1 km) – Kokořín-odb. ke hradu (2 km / 3 km) – Kokořín-hrad (0,5 km / 3,5 km) – Kokořín-dolina, rozc. (0,5 km / 4 km) – Nedamy-jesk. (1 km / 5 km) – Malá Jestřebice-rozc. (1,5 km / 6,5 km) – Kostelíček-jesk. (0,5 km / 7 km) – Šemanovický důl-rozc. (0,5 km / 7,5 km) – Klemperka-jesk. (2 km / 9,5 km) – Truskavenský důl-rozc. (0,5 km / 10 km) – Kokořín-obec (2 km / 12 km)

Popis trasy :

Výlet jarním Kokořínskem zahájíme na návsi v obci Kokořín, kam se nejsnáze dostaneme autem. Zajíždí sem i několik místních linek autobusů, ale spoje jsou poněkud složité a nepříliš časté. Dominantou malé návsi je jednopatrový barokní zámeček nesoucí stejné jméno, jako jeho o mnoho známější a starší bratříček hrad Kokořín. Zámek byl postaven kolem poloviny 18. stol. V éře socialismu zde sídlilo JZD, jehož stopy jsou stále zřetelné. Dnes vlastní zanedbaný objekt se zpustlým parkem soukromý majitel. Nápisem „penzion“ na vratech se nenechte mýlit, nezdá se, že by bylo ubytovací zařízení v provozu.
Ještě před zahájením vlastního výletu si můžeme udělat krátkou odbočku ke Starákům, snad bývalé skalní tvrzi patřící stejným majitelům jako kokořínský zámek. V poslední době byla lokalita obehnána dřevěnou palisádou a je tedy nepřístupná, ale i tak může být pro vášnivého turistu zajímavé k ní alespoň dojít. A kdo ví, třeba budete mít štěstí a dostanete se i dovnitř. Staráky byly vytesány ve skalní stěně cca 250 m V od zámku. Z návsi se k nim vydáme J směrem po zelené turistické značce po silničce na Kokořínek. Za hospodářskými budovami zámku odbočíme ze zelené TZ neznačenou cestou vlevo a pokračujeme podél zámeckého areálu k lesu a dále až k tvrzi.
Stejnou cestou se pak vrátíme zpět na náves, prohlédneme si sochu sv. Mikuláše Tolentinského a dáme se vpravo po modé TZ vedoucí po místní komunikaci k odbočce ke hradu Kokořín. Při sestupu do údolí se nám několikrát naskytne pěkný pohled na romantický hrad, jehož okolí inspirovalo Karla Hynka Máchu k napsání románu Cikáni. Po modře značené odbočce dojdeme až ke vstupní bráně Kokořína.
Hrad na pískovcovém skalním ostrohu založil v 1. pol. 14. stol. patrně pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé. Během husitských válek byl Kokořín pobořen, ale záhy se dočkal opravy a sloužil ještě během třicetileté války. Po ní již nebyl udržován a měnil se ve zříceninu. Současnou podobu získal hrad při rozsáhlé rekonstrukci za Jana Špačka na poč. 20. stol.
Po prohlídce hradu se ještě zastavíme na Máchově skále zaujímající nejvýchodnější část hradního ostrohu cca 50 m od hradu. Skálu pojmenovalli podle našeho nejznámějšího romantického básníka na poč. 20. stol. mladí studenti. Vyhlídka ze skály na Kokořínský důl je sice značně omezena vzrostlými stromy, ale v letním parnu nabídne příjemné spočinutí ve stínu jehličnatého lesa.
Od Máchovy skály půjdeme po modré TZ zpět na rozcestí Kokořín-odb. ke hradu a sestoupáme k parkovišti pod hradem, kde na rozcestí Kokořín-dolina vyměníme modrou TZ za zelenou TZ a pokračujeme vlevo po asfaltové silničce k rozcestí Tábořiště u splávku. Odtud začneme stoupat vlevo lesem až ke skalnímu hrádku, který zde vznikl pravděpodobně v průběhu 14. stol. Prostory vytesané do skály byly rozšířeny v době třicetileté války, kdy se zde lidé ukrývali před Švédy. Nedamy jsou malou skalní prolézačkou a líbit se tu bude hlavně Vašim dětem, které nespouštějte z očí. Skály nejsou nijak zabezpečeny a riziko úrazu je poměrně vysoké.
Od skalního hrádku pokračujeme lesem po zelené TZ až na rozcestí Malá Jestřebice. Zde se zelená TZ napojuje na místní komunikaci a vede vpravo do obce Jestřebice. My zahneme vlevo po žluté TZ, která ze zpevněné komunikace po pár desítkách metrů odbočuje mírně vpravo. Po ní dojdeme k jeskyni Kostelíček, která bývala stejně jako Nedamy skalním hrádkem či strážnicí s obranným charakterem.
Od Kostelíčku začneme po žluté TZ sestupovat na rozcestí Šemanovický důl, kde se TZ stočí prudce vlevo a vede spolu s cyklotrasou č. 0011 malebným dolem k jeskyni Klemperka. Ta získala své jméno po loupežníku Klemperovi, jenž se zde někdy na poč. 19. stol. ukrýval. Od Klemperky pokračuje žlutá TZ k rozcestí Truskavecký důl, odkud nás modrá TZ zavede po silnici zpět do obce Kokořín.

Výškový profil :

Zajímavosti na trase :

Zámek Kokořín

Jednopatrový barokní zámek v obci Kokořín postavený v pol. 18. stol. majiteli panství Sweerts-Šporky. K zámku přiléhá zpustlý park s cizokrajnými dřevinami. Současnými majiteli zámku jsou Jaroslav Vaněk a Jana Slováková, kteří zde nějakou dobu provozovali penzion. Nyní zámek veřejnosti nepřístupný a využívá jej Akademie výtvarného umění.

Staráky

Zbytky skalní tvrze z 2. pol. 13. stol. ve V části zámeckého parku v obci Kokořín. První písemná zmínka o tvrzi pochází z r. 1320, kdy ji od Jindřicha z Osměchova získal Hynek Berka z Dubé. Hynkovi však tvrz přestala brzy vyhovovat a tak si nechal vytavět gotický hrad Kokořín, kam také přesídlil. Z tvrze se zachovalo několik místností a chodeb vytesaných ve skále.

Hrad Kokořín

Hrad postavený v 1. pol. 14. stol. na pískovcovém ostrohu pravděpodobně Hynkem Berkou z Dubé. V 16. stol. byl hrad opuštěn a chátral až do r. 1894, kdy jej koupil pražský podnikatel Václav Špaček. Při novogotické rekonstrukci probíhající v l. 1911-1916 získal hrad současnou podobu. V r. 1951 byl Kokořín znárodněn a o 50 let později vyhlášen národní kulturní památkou. Rodině Špačků byl navrácen v r. 2006.

Máchova vyhlídka

Skalní vyhlídka pojmenovaná po českém romantickém básníkovi v blízkosti hradu Kokořín s velmi omezeným výhledem do Kokořínského dolu. Zdejší pískovcový kraj inspiroval K.H. Máchu k napsání románu Cikáni, jehož děj se odehrává právě v údolí pod hradem.

Nedamy

Skalní hrad na zalesněném ostrohu nad západní stranou Kokořínského dolu a Hlubovské tůně. O hradu se nedochovaly žádné písemné zprávy, archeologické nálezy dovolují datovat jeho vznik do 13.-14. stol. Později se stal útočištěm Českých bratří a obyvatel okolních vesnic v období třicetileté války. Část dochovaných skalních reliktů může mít souvislost se zpřístupněním hradu Jan Špačkem na poč. 20. stol.

Kostelíček

Zbytky skalní tvrze či strážnice neznámého jména a doby založení. Lokalita měla obranný charakter a podle archeologických nálezů vznikla již v pol. 13. či na poč. 14. stol. Bývá spojována s rytířským sídlem Kostelec, který je r. 1318 připomínán jako majetek Půty z Vidimi. Odtud by mohl být odvozen název. Jméno mohlo vzniknout též v podělohorském odbobí, kdy se zde údajně skrývali nekatolíci. Na poč. 20. stol. zde bývala poustevna.

Klemperka

Původně jen pískovcový převis vzniklý zvětráváním méně odolných vrstev upravený ve středověku na gotickou skalní tvrz se dvěma tesanými světnicemi. Do skalního sklepa ústí podle pověsti podzemní chodba z bývalé tvrze v Truskavně. Klemperka získala svůj název po loupežníku Klemperovi, který se zde skrýval.

Zobrazení trasy na GPSies.com :

Zdroj: cs.wikipedia.org