SOUTĚSKAMI KAMENICE NA PRAVČICKOU BRÁNU
 | |
| Země: | Česká republika |
| Oblast: | České Švýcarsko |
| Délka trasy: | 19 km |
| Převýšení: | 306 m |
| Náročnost: | 3 (z 5) |
| Vhodné pro: | pěší |
| Mapa: | |
| Trasa ke stažení: |
Hřensko (0 km) – Tichá (Edmundova) soutěska (3 km / 3 km) – Mezní můstek (1,5 km / 4,5 km) – Divoká soutěska (0,5 km / 5 km) – Mezní louka (3 km / 8 km) – Pravčická brána (6 km / 14 km) – Hřensko (5 km / 19 km)
Popis trasy :
Výlet do divokého skalnatého kaňonu říčky Kamenice zahájíme u informačního centra v obci Hřensko, které se nachází jen pár kroků od soutoku Kamenice s Labem při státní hranici s Německem. Hřensko je snadno dostupné jak autem po hlavní silnici č. 62 od Děčína, tak hromadnou dopravou. Autobusy zastavují kousek od IC a nejbližší vlaková zastávka Schöna leží již na německém území na druhém břehu Labe a do Hřenska je nutné použít přívoz. Alternativním způsobem dopravy může být plavba výletní lodí, které na trase Litoměřice-Drážďany provozuje několik společností.
Od informačního centra v budově obecního úřadu budeme směřovat proti proudu Kamenice ke vstupu do soutěsek. Můžeme jít po levém břehu Kamenice podél hlavní silnice spolu s cyklotrasou č. 21 nebo po klidnějším pravém břehu, kudy prochází oficiální červeně značená turistická trasa. Obě cesty se střetávají u turistického rozcestníku "Hřensko–hotel Klepáč". Tato křižovatka turistických cest je nejlepším východiskem pro putování okolím Hřenska.
Od rozcestí stoupá červená TZ po asfaltové silnici k odbočce na Pravčickou bránu – tudy se budeme na konci výletu vracet. Nyní půjdeme vpravo podél říčky po žluté TZ. Vcházíme do Edmundovy soutěsky, veřejnosti oficiálně zpřístupněné již r. 1890. Po cca 1500 m se
břeh Kamenice stává neschůdným a říčku svírají strmé skály. Abychom mohli pokračovat dál, zakoupíme si v pokladně jízdenku a necháme se převozníkem svézt na pramici k závěru Edmundovy soutěsky, kde navazuje žlutá TZ, po níž budeme pokračovat na Mezní můstek.
Kousek za horním přístavištěm Edmundovy soutěsky při žluté TZ byla v r. 2015 otevřena nová expozice Z mlýna do srubu a zpátky mapující historii hřenských soutěsek. Minimuzeum je otevřeno v době provozu soutěsek a vstup je pro návštěvníky zdarma.
Na Mezním můstku se kříží žlutá a zelená TZ a nabízí se zde možnost zkrátit si trasu odbočením vlevo po zelené TZ vedoucí přes mostek do Mezné a dále do Mezní Louky, kam zajíždí autobusy z Hřenska, resp. Děčína. Kdo zatouží po dalším převozníkově dobrodružství, pokračuje rovně podél říčky po žluté TZ a nechá se za poplatek provézt tentokrát Divokou soutěskou až k dalšímu schůdnému úseku cesty. Po vylodění nás žlutá TZ vede asi 1000 m skalnatým kaňonem a v ohbí Kamenice se stáčí vlevo a stoupá k rozcestí "Divoká soutěska". Na něm opustíme žlutou TZ a vydáme se vlevo po modré TZ do Mezní Louky, kde je možné se občerstvit a navštívit zdejší Informační centrum.
V Mezní Louce se napojíme na naučnou stezku Okolím Pravčické brány vedoucí paralelně s červenou TZ přes Pravčickou bránu na rozcestí „Tři prameny“. Za začátku NS byl v r. 2016 zprovozněn lesní zážitkový areál Rysí stezka, která na 20 interaktivních zastaveních seznamuje návštěvníky se zdejšími lesy a historií.
Zpočátku cesta prudce stoupá, následně již vede pohodlně po vrstevnici vyjma závěrečného výstupu na Pravčickou bránu, od jejíž paty se naskýtají úžasné pohledy do okolí. Na bránu samotnou je vstup od r. 1982 zakázán. Čilý turistický ruch totiž způsoboval zvýšenou erozi vrchních partií a destrukci skalního mostu. Chcete–li si bránu pěkně vyfotit, neopomeňte vystoupat na protilehlou vyhlídkovou plošinu na vysokých skalních blocích s výhledem na značnou část národního parku České Švýcarsko.
V r. 1881 nechal kníže Edmund Clary-Aldringen postavit pod Pravčickou bránou výletní zámeček Sokolí hnízdo. Dnes se v něm nachází stylová restaurace s posezením na terase a v prvním patře objektu můžeme shlédnout stálou expozici věnovanou NP České Švýcarsko. Po občerstvení těla i ducha sestoupáme po červené TZ spolu s NS Okolím Pravčické brány na rozcestí Tři prameny, kde odbočíme vpravo a po asfaltové silnici vedoucí od Mezní Louky se vrátíme do Hřenska.
Výškový profil :
Zajímavosti na trase :
Hřensko
Hřensko je vstupní branou do Národního parku České Švýcarsko. Obec ležící na soutoku Labe a Kamenice se zcela soustředí na cestovní ruch. S nadmořskou výškou 115 m n. m. je nejníže položenou obcí ČR. Příroda, do níž je Hřensko zasazeno, je obdivuhodná. Oblíbený je mohutný kaňon Labe, z něhož vstupuje mezi skály neméně krásné údolí vinoucí se podél řeky Kamenice. Značná část obce se rozkládá v tomto údolí, které je z obou stran obklopeno vysokou hradbou skalních stěn. Díky nízkým teplotám mezi skalami se zde daří horským rostlinám, což je při nízké nadmořské výšce Hřenska nevídanou raritou. První zmínka o Hřensku pochází z 15. stol, kdy zde stála krčma sloužící vorařům, od 16. stol. se zde začali usídlovat další obyvatelé. Obživu jim zajišťovala těžba a plavení dřeva, vznikaly zde sklady zboží a rozrůstaly se krčmy. Za panování hrabat Clary–Aldringenů došlo k prudkému rozvoji turistiky, byl zde založen jeden z prvních Horských spolků v Česku.
Soutěsky Kamenice (Soutěsky Hřensko)
Soutěsky na Kamenici tvořily dlouhou dobu obtížnou překážku, kterou museli obyvatelé pravobřežních obcí Vysoké Lípy a Mezné zdolávat cestou do kostela v Růžové. Kamenice však byla i zdrojem příjmů – plavilo se tu dříví a při zimních tazích pstruhů a lososů nastávaly rybářům zlaté časy. V r. 1877 uzavřelo pět dobrodruhů sázku v hřenské hospodě U zeleného stromu a na třech vorech vyplulo od Dolského mlýna do míst, kterým tenkrát lidé říkali "konec světa". Čtyři metry dlouhá plavidla dopravila posádku bez úhony až do Hřenska. Tím byl položen základ využití soutěsek jako turistické atrakce. Kníže Clary–Aldringen poovolal italské odborníky a pod jejich vedením pak na 200 dělníků upravovalo soutěsky, pomáhal i Horský spolek pro České Švýcarsko. Byly zřízeny plovoucí chodníčky, mostky, vystříleny tunely, zasazeny lávky nad vodou a postaven jez. Dne 4. května 1890 byla slavnostně otevřena Tichá neboli Edmundova soutěska a restaurace v soutěskách. Provoz obstarávalo pět lodiček, převozníci v námořnických stejnokrojích poháněli a kormidlovali plavidla bidlem, což zůstalo dodnes. Divoká soutěska se svého otevření a první plavby dočkala o osm let později v r. 1898.
Z mlýna do srubu a zpátky
Na podzim r. 2014 byla za přítomnosti starosty obce Hřensko slavnostně otevřena stálá expozice o historii soutěsek a okolí Hřenska od dávných věků až do 19. století. Expozice financovaná Evropskou unií v rámci projektu „Z mlýna do srubu a zpátky“ vznikla v nově zrekonstruované srubové stavbě stojící v blízkosti horního přístaviště Edmundovy soutěsky. Autorem originálního interaktivního minimuzea je obecně prospěšná společnost České Švýcarsko. Muzeum je otevřeno v době provozu soutěsek a vstup je pro návštěvníky zdarma.
Rysí stezka
Lesní zážitkový areál Rysí stezka v Mezní Louce slouží návštěvníkům od r. 2016. Nachází se při červeně značené turistické trase ve směru na Pravčickou bránu. Okruh o celkové délce 1,5 km seznamuje turisty na 20 interaktivních zastaveních s problematikou péče o zdejší lesy a jejich historickým vývojem. Na zážitkové trase najdeme mimo jiné lesní altán postavený ze čtyř druhů dřeva stromů typických pro národní park České Švýcarsko, dřevený chodník se stopami zvěře, lýkožroutí prolézačku či maketu stromové dutiny. Stezka je vhodná především pro rodiče s dětmi.
Pravčická brána
Rysí stezka
Lesní zážitkový areál Rysí stezka v Mezní Louce slouží návštěvníkům od r. 2016. Nachází se při červeně značené turistické trase ve směru na Pravčickou bránu. Okruh o celkové délce 1,5 km seznamuje turisty na 20 interaktivních zastaveních s problematikou péče o zdejší lesy a jejich historickým vývojem. Na zážitkové trase najdeme mimo jiné lesní altán postavený ze čtyř druhů dřeva stromů typických pro národní park České Švýcarsko, dřevený chodník se stopami zvěře, lýkožroutí prolézačku či maketu stromové dutiny. Stezka je vhodná především pro rodiče s dětmi.
Pravčická brána
Pravčická brána
Pravčická brána největší přirozená skalní brána v Evropě a druhý největší útvar svého druhu na světě. Proto byla Pravčická brána r. 1963 vyhlášena národní přírodní památkou. Je výsledkem milióny let trvajícího zvětrávání v méně odolné části skalního masívu, tvořeného kvádrovými pískovci turonského stáří. V dávné minulosti zde nejspíš stála skála s menším otvorem, ze kterého se díky zvětrávání vytvořil pískovcový oblouk, pod kterým je prostor vysoký 16 m. Dno Pravčické brány leží v nadmořské výšce 415 m. Rozpětí oblouku u dna brány činí 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7–8 m a minimální tloušťka 3 m. Vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem.
Sokolí hnízdo
Na místě původní chatrče z dubové kůry, poskytující jednoduché občerstvení nechal majitel panství kníže Edmund Clary–Aldringen v r. 1881 vystavět malebný, zčásti dřevený výletní zámeček s restaurací a hotelem, takřka nalepený na pískovcovou skalní stěnu, určený pro významné hosty. V prvním patře zámečku se dnes nachází muzeum Národního parku České Švýcarsko. V přízemí se dochovala stylová restaurace vyzdobená původními malbami, z jejíž terasy je nádherný výhled do okolí a na Pravčickou bránu.
Zobrazení trasy na GPSies.com :
