TYPOLOGIE OCHRANY PŘÍRODY


Krajina v České republice byla lidskou činností v průběhu staletí výrazně změněna a na mnoha místech i značně poškozena (např. těžbou surovin, průmyslovou a zemědělskou činností atd.). V současnosti existují zákony na ochranu životního prostředí, které platí všeobecně. Kromě toho se zvýšená ochrana a péče věnuje ekologicky cenným lokalitám, relativně málo poškozeným lidskou činností.
Národní přírodní rezervace [Hranická propast] Za první snahu o ochranu přírody lze označit zřizování obor pro divokou zvěř. V oborách, které byly zakládány již od 13. stol. bohatými šlechtici, byl silně omezený režim vstupu a hospodaření, v některých případech byly dokonce vystěhovány celé vesnice. Zvěř chovaná v oborách potřebovala zachování přirozeného prostředí s vysokou biodiverzitou, a tak se díky oborám zachovaly relativně velké neporušené části přírody až do pozdního novověku.
Ochrana přírody se zrodila na poč. 19. stol. jako snaha zabránit plošnému zužitkovávání přírodních zdrojů. Původní funkcí ochrany přírody byla konzervace poškozených částí přírody formou vyhlašování striktních rezervací s vyloučením hospodaření a často i přístupu člověka.
Ve 20. stol. přebral postupně garanci nad ochranou přírody stát. Ten pokračoval ve vyhlašování dalších rezervací i větších chráněných území. Nejstarším národním parkem na světě je Yellowstonský národní park v USA vyhlášený již r. 1872.
V předválečném období nebyla u nás ochrana přírody nijak právně kodifikována a patronaci nad ní převzali vyškolení odborníci, tzv. konzervátoři, jejichž prací bylo vyhledávat cenná území a vyhlašovat je jako rezervace.
V r. 1956 byl schválen první zákon na ochranu přírody 40/1956 Sb. Zákon byl velice stručný a místy deklarativní. Perzekuoval spíše prosté občany než velké podniky, což bylo dáno tím, že omezování průmyslu a zemědělství nebylo v zájmu tehdejšího režimu. Zákon též obsahoval seznam chráněných druhů rostlin a živočichů.
Současná ochrana přírody v Česku se řídí zákonem 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Zákon doplňuje prováděcí vyhláška 395/1992 Sb. ve znění vyhlášky 175/2006 Sb. Tento zákon zcela nahrazuje původní zákon 40/1956 Sb.
Zákon rozlišuje obecnou a zvláštní ochranu přírody. Obecná ochrana přírody je ochranou všech druhů rostlin včetně hub a živočichů před. Zvláštní ochrana přírody je dále rozlišena na územní a druhovou ochranu, nově se však objevuje jejich provázání, které souvisí také s implementací soustavy NATURA 2000.


Obecná ochrana přírody:

Přírodní parky zřizují krajské úřady vyhláškou, ve které omezují činnosti, jež by mohly vést k rušení, poškození nebo k zničení dochovaného stavu území, cenného pro svůj krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty. Předchůdcem přírodních parků byly tzv. klidové oblasti, které však byly zřizované pro omezení negativních vlivů na rekreační využívání těchto oblasti. Z klidových oblastí se podle uvedeného zákona staly přírodní parky.

Ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které jako významný krajinný prvek zaregistruje pověřený obecní úřad, zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou to být i cenné plochy porostů, sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Na rozdíl od přírodního parku se jedná o menší území k ochraně krajinného rázu.

Jedná se o vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb od nejmenších celků až po celoevropské sítě.

Památné stromy jsou mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí označené tabulí s malým státním znakem ČR.

Přírodní rezervace [Holubovské hadce]

Památné stromy mohou být vyhlášeny z následujících důvodů (nebo jejich kombinací):


Památné stromy určuje místně příslušný orgán ochrany přírody, který zajišťuje vyhlášení ochranného pásma okolo památných stromů, dohlíží na jejich ošetřování a rozhoduje o případném zrušení ochrany. Ochranným pásmem je desetinásobek poloměru kmene ve výšce 130 cm nad zemí. Pokud by mělo při výstavbě nebo při vybraných hospodářských zásazích (hnojení, postřiky, odvodňování, vyžínání klestu) dojít k zásahu do ochranného pásma památného stromu, musí mít investor či hospodář povolení k tomuto zásahu od orgánu ochrany přírody, který památný strom vyhlásil. Návrh na vyhlášení památných stromů může podat kterýkoliv občan nebo občanské sdružení. Součástí návrhu by mělo být přesné zakreslení stromů do podrobné mapy a důvod, proč mají být stromy vyhlášené za památné. Registr památných stromů vede Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. V současnosti je v ČR registrováno téměř 23 000 památných stromů. Jednou z prvních vyhlášek, která zajišťovala ochranu konkrétních stromů, byl patent z r. 1714, chránící lipovou alej mezi Pražským hradem a Královskou oborou v Bubenči.


Zvláštní ochrana přírody:

Panel naučné stezky [Köglerova naučná stezka]
Charakteristika jednotlivých typů ochrany přírody:

Je to celosvětově užívaná kategorie, v níž jsou vyhlašována mezinárodně nebo celostátně významná a jedinečná území s dochovanými přírodními nebo lidskou činností málo ovlivněnými ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Na území Česka jsou dosud vyhlášeny 4 národní parky (Krkonošský národní park, Národní park Podyjí, Národní park Šumava a Národní park České Švýcarsko)

Národní přírodní památka [Panská skála]

Rozlehlejší území či celá geografická oblast s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné krajinné oblasti. V současné době je v této kategorii chráněno 25 území (např. CHKO Český ráj, CHKO Jeseníky, CHKO Pálava atd.)

Poskytuje ochranu jedinečným přírodním ekosystémům nebo jejich souborům, vázaným na přirozený reliéf a typickou geologickou stavbu, v mezinárodním nebo národním měřítku ojedinělým svou strukturou, zachovalostí a přítomností význačných přírodních fenoménů. V současné době je v této kategorii vyhlášeno 110 území, z nejznámějších a nejcennějších jsou to např. Černé a Čertovo jezero, Boubínský prales nebo Praděd.

Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Má stanoveny obdobné základní ochranné podmínky jako národní přírodní rezervace a vyhlašuje ji obecně závazným předpisem příslušný krajský úřad. Přírodních rezervací je v současné době 750, např. Podtrosecká údolí, Klokočské skály či Kokořínský dů.

Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, Plán naučné stezky [Borkovická blata] s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Jako NPP je vyhlášeno celkem 102 území. Známé jsou např. Kozákov, Zlatý kůň nebo Babiččino údolí.

Je obdobou národní přírodní památky, avšak pouze s regionálním významem. Tato kategorie je co do počtu nejobsáhlejší, je v ní chráněno 1180 území a objektů. Uvést můžeme Mechové jezírko, Trosky nebo Prameny Labe.

Přechodně chráněná plocha je vyhlašována pouze dočasně.


Zdroj: cs.wikipedia.org ; encyklopedie.seznam.cz ; foto : vlastní



top