TROJA - zámek

Barokní zámek ze 17. stol. s francouzskou zahradou, postavený na místě venkovské usedlosti, hl. m. Praha

Typ:	Zámek
Kraj:	Hl. m. Praha
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Externí odkaz
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	www.ghmp.cz
Návštěva:	25. duben 1995

Barokní zámek Troja spolu s hospodářskými staveními stojí v bezprostřední blízkosti Vltavy. Ještě v pol. 17. stol. se na místě zámku nacházela jen bezvýznamná knížecí venkovská usedlost, jejíž majitelkou byla Alžběta Polyxena Dembinská. R. 1669 prodává kněžna Dembinská zámek hraběnce Ludmile Benigně Šternberkové. Právě její syn hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka zde r. 1678 zahajuje stavbu zámku, který se měl stát jeho reprezentačním sídlem. R. 1679 je tedy stržen původní dvůr s renesančními fasádami a na jeho místě vzniká podle návrhu francouzského architekta Jeana Baptista Matheye zámek v duchu klasicizujícího baroka. Tento slavný architekt při stavbě Trojského zámku využil i znalostí ze svého dlouhého pobytu v Itálii a nechal se inspirovat římskými příměstskými vilami italských šlechticů.
Středem dvoupatrového zámku je Velký sál, který prostupuje obě patra a z něj vybíhají na dvě strany chodby s enfiládou pokojů. Do zámeckého areálu dále náleží dnes již nefunkční pivovar, mlýn, dvě oranžerie, konírna a další hospodářské a správní budovy. Rozlehlá zahrada ve francouzském stylu vznikla až na přelomu 17. a 18. stol. jako mistrovská práce zahradního architekta Jiřího Seemana s řadou fontánek a unikátním bludištěm. Na svazích za zámkem vyrostly ve stejnou dobu rozlehlé vinice a v jejich středu se na vrcholu kopce nachází kaple sv. Kláry.
Také vnitřní výzdoba zámku byla svěřena do rukou těch nejpovolanějších a nešetřilo se na ní finančními prostředky. K malířským pracím byli povoláni Carpoforo Tencalla, Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni, kteří se nechali tematicky inspirovat antickými mýty. Mathey pak na výmaldu velkého sálu povolal vlámské malíře Abrahama a Izáka Godynovy z Antverp, kteří sál vyzdobili obrovskými nástěnnými a nástropními freskami oslavujícími vládnoucí rod Habsburků.
Stavba zámku a přilehlých budov byla dokončena r. 1685, ale tvorba zahrady, neustálé drobné úpravy a přestavby pokračovaly až do 18. stol. Po hraběti Václavu Vojtěchovi ze Šternberka zdědil trojský zámek jeho syn a po něm jeho vnuk Jan ze Šternberka. Ten v r. 1763 prodává zámek Marii Terezii jako letní sídlo, císařovna však nikdy neměla čas přebývat zde po delší dobu, a protože jí zámek přišel nevyužitý, odkázala ho r. 1776 Ústavu šlechtičen. Od řádu alžbětinek, které tady nějakou dobu pobývaly, ho na krátký čas získal Asfeld z Vydří a na konci 18. stol. se zámek stává majetkem knížete Ferdinanda Windischgrätze. Kníže jej po několika letech prodává baronu z Ostfeldu, který je jeho vlastníkem téměř celé 19. stol.
Častým návštěvníkem barona z Ostfeldu býval František Palacký. Posledním majitelem byl statkář Alois Svoboda, který r. 1922 daroval zámek a všechny pozemky státu, aby zde byla vybudována zoologická a botanická zahrada. Tak se i stalo a od r. 1989 je zámek v držení Galerie hlavního města Prahy a slouží jako muzeum českého malířství 19. stol.