ROŽĎALOVICE - zámek

Zámek postavený v r. 1622, později barokně upravený, sloužící jako domov důchodců, 20 km JZ od Jičína

Typ:	Zámek
Kraj:	Středočeský
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Rožďalovice
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	www.rozdalovice.cz
Návštěva:	3. červenec 2009

Křinečtí z Ronova První písemná zmínka o vsi Rožďalovicích se objevuje v Palackého Dějinách, kdy se k r. 1223-1226 uvádějí jako dědictví Soběhrdovo z blíže neurčeného rodu. Známý je Ješek z Rožďalovic z družiny krále Jana Lucemburského. Měl titul "mistra zlaté mince", která se u nás razila poprvé podle florentského vzoru. Za své zásluhy získal r. 1340 od krále městská privilegia, čímž se Rožďalovice staly poddanským městem. Radnice s městskými právy však shořela při požáru r. 1666. Práva obnovil císař Leopold I., Josef I. a Josef II.
V době husitské vládli v Rožďalovicích páni z Mochova a Košíkové z Lomnice. Mikuláš z Mochova připojil svou pečeť na protestní list 452 českých a moravských pánů koncilu v Kostnici proti upálení Husovu a uvěznění Jeronýma Pražského. Teprve koncem 15. stol. se stali jedinými pány Rožďalovicka a Dymokurska Křinečtí z Ronova. Hlásili se k Jednotě bratrské a přáli vzdělání. S jejich podporou vystudoval na pražské universitě Václav Rožďalovský a Jiří Melantrich.
Křinečtí byli v Rožďalovicích pohřbíváni, ale zachoval se pouze jediný náhrobek Lukrecie Křinecké z Jandorfu z r. 1585, zazděný do východní zdi kostela sv. Havla stojícího vedle zámku. Osudy rodu Křineckých po Bílé hoře vylíčil Alois Jirásek v románě Skály. Jejich panství bylo zkonfiskováno a r. 1622 je koupil vojevůdce Albrecht z Valdštejna, po roce je však vyměnil se svým příbuzným. Valdštejnové z této větve tu pak vládnou do r. 1760. Po Valdštejnech se v kratších intervalech střídají různí majitelé, od r. 1815 jimi byli Lobkovicové, kteří panství drželi až do r. 1930.
V r. 1622 byl v Rožďalovicích vybudován renesanční zámek, r. 1760 barokně přestavěný. Jedná se o trojkřídlý dvoupatrový objekt s hodinovou vížkou nad středním křídlem. Hlavní portál je zdoben alegorickými plastikami M.J. Brokofa. Patro v přízemí je plochostropé, z průjezdu vede trojramenné schodiště. V severním křídle se zachovala zámecká kaple s původním zařízením, v některých sálech se nachází rokokové nástěnné malby z r. 1770. V zámku nalezneme památky na malíře Jana Rektoryse (1817-1890). Ve středním křídle vstupujeme do místnosti s novodobou výmalbou v podobě jeskyně na klenbě. Fasády zámku jsou upraveny v novodobém stylu. Při zámku stojí hospodářské budovy, zahrada a park. Za silnicí při hlavním vstupu do areálu stojí dvě vzácné a významné barokní sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého, vytesané r. 1717 M.J. Brokofem. V současné době je zámek účelově využíván jako domov důchodců.