MILŠTEJN - zřícenina

Zříceniny gotického hradu vybudovaného pravděpodobně ve 2. pol. 13. stol. Ronovci, 10 km SV od Nového Boru

Typ:	Zřícenina
Kraj:	Liberecký
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Externí odkaz
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	-
Návštěva:	30. květen 1997

Berkové z Dubé Přestože se o hradu dochovalo poměrně dost zpráv, neznáme přesně dobu jeho založení, ani jméno tehdejšího majitele. Předpokládá se ale, že jej někdy ve 2. pol. 13. stol. vybudovali Ronovci k ochraně důležité obchodní cesty vedoucí z Čech přes dnešní Českou Lípu, Krompach a Oybin do Lužice. Nejstarší zmínka o hradu pochází z r. 1343, kdy zdejší posádka společně s Žitavskými pronásledovala Míšňany, kteří loupili v okolí Žitavy a Oybinu.
Prvním historicky doloženým majitelem hradu byl až r. 1362 Jindřich Berka z Dubé, po jehož smrti převzal panství nejstarší syn Hynek. Později hrad drželi Hynkovi synové Jaroslav a Jindřich, z nichž první ale r. 1433 zemřel. Jindřichovi se za válek Vartenberků s Lužicí r. 1454 podařilo obsadit Lipou, a přestože se i nadále psal "z Milštejna", sídlil od té doby na Lipém. Milštejn ale zřejmě neztratil svůj vojenský význam, neboť v r. 1456 byl v pokračujících lužicko-vartenberských válkách dobyt. Při dělení berkovského majetku v r. 1502 získal milštejnské panství Václav Berka, který je však nedlouho poté prodal strýci Petrovi. Od jeho synů Zikmunda a Jiljího Milštejn v r. 1532 koupil Zdislav Berka z Dubé, který již dříve získal sousední panství zákupské. Centrem se stal zámek v Zákupech a význam Milštejna pomalu upadal. Ještě v 80. letech 16. stol. byl hrad patrně udržován, ale koncem století už byl zřejmě pustý. Berkové drželi zákupsko-milštejnské panství do r. 1612, kdy je již zadlužené koupil Jan Novohradský z Kolovrat. R. 1634 byly zbytky hradu zničeny švédským vojskem a definitivní zkázu pak dovršila vzrůstající těžba kamene.
Jak napovídá jméno hradu (Mühlstein = Mlýnský kámen), těžba křemenného pískovce tu zřejmě začala ještě před vybudováním opevněného sídla a pokračovala v jeho bezprostředním okolí nejspíše po celý středověk. Po opuštění hradu se rozšířila i na jeho podloží, které bylo i se zbytky zřícenin z velké části vytěženo. Většího rozsahu těžba dosáhla v l. 1665-1689 za knížete Julia Františka Saskolauenburského, který prý nechal částečně snést velkou hradní věž, aby padající zdivo neohrožovalo lamače. Druhá věž se zřítila r. 1726 a r. 1793 nechal cvikovský polesný Franz Homolka podkopat a střelným prachem rozmetat i poslední zbytek velké věže. Další nárůst těžby přineslo její zprůmyslnění po r. 1873, kdy si lom pronajali bratři Israelové z Drážďan. Těžba skončila až r. 1910 vybráním vhodné suroviny.
Původní vzhled hradu dnes již není možné rekonstruovat. Pravděpodobně stál na dvou souběžných skalních hřebenech, z nichž ten východnější byl po opuštění hradu z větší části vytěžen. Přístupová cesta do hradu vedla od Z, kde zřejmě stávalo předhradí, chráněné dřevěným plotem. Vlastní hrad obepínala 2 m silná hradba s ochozem a 60 cm širokou parapetní zdí s úzkými střílnami. Ještě koncem 19. stol. byla v této hradbě asi 3 m vysoká a 4 m široká vstupní brána. Později ale zcela zanikla a z hradby se dodnes zachovaly už jen nevelké zbytky na temeni hřbetu J od skalní brány. Hlavní válcová věž stála na JZ okraji hradu. Druhá menší věž byla patrně na S straně. Prostor bývalého hradního nádvoří byl činností lomu zcela změněn.