Zbořený Kostelec - zřícenina
Zříceniny gotického hradu na ostrohu nad řekou Sázavou, 3 km s od Týnce nad Sázavou
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Středočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Zbořený Kostelec | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 17.8.2006 |
Hrad stával na ostrohu spadajícím na JV příkrými skalními útesy k Sázavě a na JZ do hlubokého údolí Kamenického potoka. Zbývající S strana ostrohu byla oddělena od vrcholu Hradečnice hlubokým příkopem a valem.
Dle domněnek některých historiků založil hrad snad Václav II. Z r. 1280 pochází písemná zmínka o Dětřichu z Kostelce, ale není jasné, zda se jedná již o Zbořený Kostelec. Dosud se uvádělo, že hrad byl postaven asi na poč. 14. stol. První zpráva o něm pochází z r. 1341, kdy se připomíná Oldřich z Kostelce z rodu pánů z Valdeka. Hrad, který byl původně královským majetkem, držel v zástavě asi od Jana Lucemburského. Karel IV. Kostelec před r. 1356 vykoupil, ale už r. 1357 jej opět zastavil Jakubovi z Kostelce. Od r. 1360 měl hrad v zástavě magdeburský purkrabí Jan z Hardeka s manželkou Lénou, dcerou saského knížete Rudolfa a královou příbuznou. Kostelec se měl stát po smrti Jana z Hardeka jejím věnným statkem.
Od r. 1385 se na Kostelci připomíná vyšehradský purkrabí Chval ze Rzavého, který držel zdejší hrad dědičně. Po jeho smrti došlo ke sporu o hrad, který byl r. 1398 rozhodnut ve prospěch probošta Ješka a Mikše ze Šeslic. Od r. 1411 se psal podle Kostelce oblíbenec Václava IV. Jan Sádlo ze Smilkova. V r. 1421 byl na čáslavském sněmu zvolen do prozatímní vlády, ale téhož roku byl v Praze na radnici sťat, aniž byl vyslechnut a mohl se obhájit z nařčení ze zrady. Jeho syn Jan prodal Kostelec asi v r. 1443 Kunešovi Rozkošovi z Dubé. Tehdy bylo vnitřní jádro hradu půlelypsovitého půdorysu se vstupní bránu na V. Ze všech stran bylo uzavřeno hradební zdí. Uvnitř stávala velká okrouhlá věž. Původní vstup do hradu, tvořený mohutnou věžovitou branou přístupnou po téměř třicetimetrovém mostě, byl později nahrazen na S věžovitou, do příkopu vysunutou branou. Vstupní bránu chránil příkop s padacím mostem. Horní hrad byl tvořen třemi budovami. Na jeho druhé straně stával starý palác, později podepřený třemi opěrnými pilíři. K jádru přiléhalo ze tří stran úzké předhradí, do něhož se přicházelo od V vstupní věží.
Kuneš Rozkoš z Dubé byl odpůrcem Jiřího z Poděbrad a podnikal loupeživé výpady do okolí, a proto byl Kostelec r. 1449 obležen vojskem vedeným Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka, ale neúspěšně. V r. 1450 došlo k novému obléhání, tentokrát za účasti Jiřího z Poděbrad. R. 1450 byl hrad dobyt a pobořen. Pustý hrad získal Zdeněk, obnovil opevnění hradu, přistavěl nové budovy a hrad opravil. V domácí válce zelenohorské jednoty s Jiřím z Poděbrad se Zdeněk přidal na stranu jednoty, a proto byl na jaře 1467 hrad obležen královským vojskem a znovu dobyt a rozbořen. K jeho obnově už nedošlo.
Později byl pustý hrad připojen ke konopišťskému panství a ponechán osudu. Od konce 18. stol. patřil hrabatům z Vrtby, majitelům sousedního Týnce. Někdy v průběhu 19. stol. byl hradní areál částečně vyčištěn a zajištěny některé vrcholové partie zdí. V prostoru horního nádvoří byl pravděpodobně postaven altánek s výhledem na údolí Sázavy. V minulém století se romantické zbytky hradu stávaly místem častých návštěv romantiků, umělců i zájemců o českou historii. V současné době se o záchranu hradu snaží občanské sdružení Řád rytířů bílého kříže.
Lešany - vojenské muzeum
