Vítkův Hrádek (Vítkův Kámen) - zřícenina

Zřícenina našeho nejvýše položeného hradu postaveného v pol. 13. stol., 20 km Z od Vyššího Brodu


Typ:Hrady, zříceniny, tvrze vitkuvhradek
Kraj:Jihočeský
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Vítkův Hrádek (Vítkův Kámen)
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.vitkuvhradek.eu
Návštěva:20.7.2005


Zřícenina nejvýše položeného hradu v Čechách se nachází na Svatotomášském vrchu při staré zemské hranici ve výšce 1053 m n. m.Vítkův Hrádek, zvaný též Vítkův Kámen či Wittinghausen, byl založen v pol. 13. stol. Vítkem z Krumlova jako správní a obranné středisko nově osídlené oblasti. Svým rozsahem nepatřil k velkým hradním stavbám. Jádro hradu tvořila původně jen věž s jednoduchým vnějším opevněním. Ve 14. stol. došlo k přestavbě dominantní věže do její dnešní podoby. Svými rozměry 14 x 17,5 m patří k největším obytným věžím v Čechách.
Po vymření krumlovské větve Vítkovců přešel hrad v r. 1302 do vlastnictví rodu Rožmberků. V r. 1394, v době povstání panstva, zde byl krátkou dobu vězněn český král Václav IV. Husitské války podobu hrádku nezměnily. V 16. stol. byl rozšířen obranný systém o nový pás hradeb, zesílený pěti nárožními dělovými baštami. Zásobování hradní posádky vodou bylo řešeno zazděnými hliněnými rourami, které sváděly dešťovou vodu do přízemní sběrné nádrže. Dodnes patrné zbytky kamenných konzol na Z straně věže jsou pozůstatky vysutého arkýře a prévetu.
R. 1602 byl poslední rožmberský vladař Petr Vok donucen ve finanční tísni prodat krumlovské panství i s Vítkovým Hrádkem císaři Rudolfu II. Z rukou Ferdinanda II. pak přechází v r. 1622 do vlastnictví štýrského rodu Eggenberků, kteří zde v neklidných dobách třicetileté války drželi do r. 1648 ozbrojenou posádku. R. 1719 získala eggenberský majetek knížata ze Schwarzenberku. Ještě r. 1725 probíhaly na hradě poslední stavební úpravy a opravy střech, od té doby však hrad definitivně ztratil svůj původní význam a chátral.
Pro svoji zdaleka viditelnou polohu na nezalesněném hraničním hřebeni a bohatou historii se stal Vítkův Hrádek romantickou inspirací malířů a spisovatelů. Adalbert Stifter sem zasadil děj své povídky Hvozd i svého stěžejního románu Vítek a zvěčnil i dobovou podobu hradu na svých obrazech. Básník Adolf Hejduk věnoval tomuto místu dvě rozsáhlé poémy Dřevorubec a Pod Vítkovým Kamenem.
R. 1861 sem zavítal korunní princ Rudolf, jehož návštěva si vyžádala i úpravu zříceniny a jejího okolí. Své nové sídlo, lovecký zámeček ve Sv. Tomáši, si Schwarzenberkové vystavěli v pol. 19. stol. a stavebně zakonzervovaná zřícenina Vítkova Hrádku byla dále využívána jako turistická rozhledna umožňující za dobrého počasí shlédnout panorama rakouských Alp s masivy Velkého Prielu, Dachsteinu a Watzmanu i velkolepý výhled do vltavského údolí a českého vnitrozemí.
Vybudováním střeženého hraničního pásma a vojenské pozorovatelny byla po 2. světové válce až do r. 1990 návštěva tohoto místa znemožněna. Statický stav zdiva hrádku však již byl narušen do té míry, že bylo nutno vyhlásit zákaz vstupu do areálu. Ten umožnilo až občanské sdružení Vítkův Hrádek, které o památku pečovalo až do konce roku 2022, kdy zde ukončilo svou působnost a předalo hrad zpět do správy obce Přední Výtoň.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N48.645028 E14.10327

Navštívená místa v okolí:
Technické zajímavostiLipno - vodní nádrž
Církevní památkySvatý Tomáš - kostel Božího těla


Zdroj: www.vitkuvhradek.cz ; erb přejat z www.encyklopedie.ckrumlov.cz


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky