Teplá - klášter premonstrátů s kostelem Zvěstování Panny Marie
Klášter premonstrátů založený českým šlechticem Hroznatou r. 1193, 15 km V od Mariánských Lázní
| Typ: | Církevní památky |  |
| Kraj: | Karlovarský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Teplá | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.klastertepla.cz | |
| Návštěva: | 17.7.1999, 28.10.2011, 29.9.2012 |
Klášter v Teplé založil r. 1193 český šlechtic Hroznata a povolal do něj premonstrátské řeholníky z pražského Strahova. Hroznata pocházel z významného šlechtického rodu a zastával funkci velitele hraničářů na Tepelsku a Chodsku. Hroznata se r. 1191 zúčastnil křížové výpravy pořádané Jindřichem VI. Byl však papežem spolu s dalšími šlechtici od této výpravy dispensován. Náhradou slíbil založit klášter. Později Hroznata vstoupil do tepelské kanonie a stal se členem řádu. Řádové roucho přijal z rukou papeže Innoncence III. Jako zakladatel kláštera byl i nadále správcem klášterního majetku. Na jedné z kontrolních cest po hranicích panství byl zajat loupeživými rytíři, kteří za jeho propuštění požadovali výkupné. Hroznata však nedovolil opatovi kláštera výkupné zaplatit a r. 1217 ve vězení zemřel. Tradiční úcta k Hroznatovi byla posílena jeho blahořečením 16. září 1897.
R. 1232 klášterní kostel slavnostně vysvětil pražský biskup. První mši byl přítomen i český král Václav I. R. 1380 byl klášter vylidněn morem a od r. 1381 se v kraji usidlovali němečtí kolonisté. Za husitských válek byl klášter uchráněn plenění a díky politice opata Zikmunda Hausmanna prožíval dobu rozkvětu.
Značné škody utrpěl klášter v době třicetileté války. Po druhé pražské defenestraci našli v Teplé na svém útěku dočasné útočiště kancléř Slavata a arcibiskup Jan Lohelius. V l. 1641-1648 byl klášter vydrancován Švédy a r. 1659 jej postihl požár a po něm byl klášter v l. 1688-1722 barokně přestavěn. I v těžkých časech po bitvě na Bílé Hoře byl centrem umění a vědy, knižní fond se rozrůstal, nově vznikla sbírka minerálů a fyzikální kabinet, vzkvétaly zde rozmanité vědní obory. Za opata Clementsa došlo k mnoha stavebním úpravám. R. 1888 byla zřízena lékárna, stáje, postaven mlýn a pivovar, a v klášteře uveden do provozu poštovní a telegrafní úřad. Opat Gilbert Helmer nechal postavit novobarokní křídlo knihovny a muzea.
Němečtí členové řádu byli r. 1946 odsunuti do Bavorska a do kláštera byl dosazen administrátor ze Strahova. R. 1950 byl klášter uzavřen a sloužil 28 let jako kasárna Československé lidové armády. Pouze kostel a knihovna byly od r. 1958 zpřístupněny k turistickým prohlídkám. Po odchodu armády budovy dále chátraly. Teprve r. 1990 byl zdevastovaný klášter navrácen řádu premonstrátů. Nyní má tepelská kanonie 18 členů a spravuje farnosti na mnoha místech v západních Čechách.
Klášterní kostel Zvěstování Páně byl postaven na přelomu 12. a 13. stol. jako románsko-gotický trojlodní halový kostel, který na přelomu 17. a 18. stol. prošel barokními úpravami od Kryštofa Dientzenhofera. V jeho kapli jsou uloženy Hroznatovy ostatky. Unikátní je klášterní knihovna s více než sto tisíci svazky.
