Strž - památník Karla Čapka
Památník Karla Čapka ve Strži umístěný ve vile, jenž umělci a jeho manželce věnoval k doživotnímu užívání Václav Palivec, 20 km SV od Příbrami
| Typ: | Muzea, galerie, výstavy |  |
| Kraj: | Středočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | -- | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.capek-karel-pamatnik.cz | |
| Návštěva: | 30.4.2002 |
Památník
Empírovou vilu ve Staré Huti nabídl k užívání Karlu Čapkovi a Olze Scheinpflugové Václav Palivec, bratr Čapkova švagra, básníka Josefa Palivce. Bývalý úřednický dům patříval v 19. stol. ke zrušené železárně. Původně se celý areál jmenoval Josefodol, Čapek však zjistil, že se zde dříve říkalo Na strži. Tento název místu již zůstal. Manželé dům přeměnili v letní sídlo a v podkroví zřídili pokoje pro hosty, kteří za Karlem a Olgou z Prahy přijížděli.
Strž hlavně v letních měsících lákala svou malebností a často sem jezdili herci Jiřina Šejbalová, Eduard Kohout, Václav Vydra, Hugo Haas, Adina Mandlová či Jaroslav Průcha. Vystřídala se zde řada literátů, novinářů, herců,režisérů a v l. 1937-1938 i politiků. Novinář Ferdinand Peroutka pobýval na Strži často, Čapek mu dokonce v podkroví zařídil pokojík, kterému se důvěrně říkalo Peroutkárna.
Na Strži psal Karel Čapek Válku s mloky, Bílou nemoc, První partu, Matku, Cestu na sever a nedokončený Život a dílo skladatele Foltýna. Strž byla jeho útočištěm i útulkem pro myšlenky, když atmosféra v Praze už byla poznamenaná válečným napětím. Miloval svůj pražský dům, ale tady na venkově se vracel do chlapeckých let, vychutnával si přírodu i kontakt s prostými venkovskými lidmi. Mohl se tu věnovat své velké vášni, kterou bylo houbaření, a sedávat na kopci u rybníka a oddávat se svým myšlenkám.
Jakkoliv se Karel Čapek mohl utíkat před válečným děním do své milované Strže, dějiny ho zastihly i tady. Přijížděli sem za ním lidé z Prahy i z ciziny a hledali u něj radu, jak a čím zastavit blížící se útok Němců na naši vlast. Na samém začátku války Čapek umírá.
Olze Scheinpflugové se podařilo dům udržet i během německé okupace, přestože zpočátku hrozilo, že jej Němci zaberou. Po příchodu sovětských vojsk byl však již celý objekt zabrán a vzniklo v něm velitelství. Po r. 1948 byly do Strže nastěhovány dvě rodiny a další rodina také do původního domku porybného, kde předtím bydlel správce. Olga nadále na Strž jezdila, ale mohla využívat jenom mansardu v podkroví a místnost v prvním patře. Jenom díky její houževnatosti a pevné vůli se podařilo dosáhnout toho, že v chátrajícím domě byl r. 1963 zřízen Čapkův památník. K ochromení činnosti památníku došlo po r. 1989. Restituenti Emil a Zdeněk Palivcovi se rozhodli pronajmout usedlost ve Strži Okresnímu úřadu v Příbrami za symbolické nájemné a od r. 1997 je zde nová Čapkova expozice věnovaná nejen osobnosti a dílu Karla Čapka, ale i jeho manželky, herečky a spisovatelky Olgy Scheinpflugové. Samostatnou expozici má od r. 1998 v podkroví domu novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka.
Karel Čapek
Narodil se v Malých Svatoňovicích v r. 1890, brzy se však s rodiči přestěhoval do Úpice. Studoval gymnázium v Hradci Králové, odkud musel po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přestoupit do Brna. R. 1915 ukončil studium na filosofické fakultě UK v Praze, poté studoval filosofii v Berlíně a Paříži.
Pro svou nemoc nebyl odveden do armády a nemusel se účastnit bojů v první světové válce, přesto byl touto válkou velmi ovlivněn. Po ukončení studia krátce působil jako domácí učitel Prokopa Lažanského na zámku v Chyších, brzy však přešel k novinařině. Působil jako redaktor v několika časopisech.
V l. 1921–1923 byl dramaturgem Vinohradského divadla. V l. 1925–1933 byl předsedou Československého PEN klubu.
Ke konci života se oženil se svou dlouholetou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou. Po Mnichovské dohodě a Benešově opuštění této země v r. 1938 se stal terčem politických útoků, převážně od Čechů. Poslední tři roky svého života prožil ve Staré Huti u Dobříše. Byl pohřben na vyšehradském hřbitově v Praze. R. 1995 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka.
Olga Scheinpflugová
Olga Scheinpflugová (1902-1968), česká herečka a spisovatelka, od r. 1935 manželka Karla Čapka. Hrát začala v necelých osmnácti letech ve Švandově divadle na Smíchově, pak v Městském divadle Královských Vinohrad. Od r. 1928 působila v Národním divadle v Praze. Byla to všestranná umělkyně s mimořádným talentem. Psala verše, romány, divadelní hry, knihy pro děti. Těžiště její tvorby je však v divadelním herectví. Upozorňovala na sebe nejen otevřeností svých pohledů do životů žen, ale i nezvykle civilní charakteristikou, kterou se lišila od starší generace hereček. Při ztvárňování svých rolí se bránila patosu. Výrazným rysem jejích postav byla nervozita. I ona byla pro své demokratické názory a statečné občanské postoje umlčována, ale na rozdíl od jiných umělců se nikdy nesklonila před oficiální mocí. V závěru svého života ztvárnila i několik filmových a televizních rolí.
Ferdinand Peroutka
Ferdinand Peroutka (1895-1978) byl přítelem Karla Čapka. Často za ním jezdíval na letní sídlo ve Strži. Vynikající novinář, spisovatel a dramatik. V r. 1919 byl jmenován šéfredaktorem nově založeného deníku Tribuna, v r. 1923 přechází jako redaktor do Lidových novin. Peroutkův talent rozeznal prezident Masaryk, který mu nabídl vedení nového týdeníku Přítomnost a zároveň vznik tohoto periodika finančně podpořil. Přítomnost pod Peroutkovým vedením patřila ke špičce prvorepublikové žurnalistiky. Po příchodu Němců byl Peroutka internován v koncentračním táboře, do vlasti se vrátil v r. 1945. Po únoru 1948 však pro své demokratické názory musel opustit Československo a přes Anglii odešel do USA, kde dlouhá léta působil jako redaktor rozhlasového vysílání Svobodná Evropa.
Energon (Nový Rybník) - pivovar
