Skály (Bischofstein) - zámek

Jednoduchý barokní zámeček v těsné blízkosti Jiráskových skal v osadě Skály, 3 km JZ od Teplic nad Metují


Typ:Zámky a zámecké stavby skaly
Kraj:Královehradecký
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Skály (Bischofstein)
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.bischofstein.cz
Návštěva:16.6.2000


Obec Skály, nazývaná dříve Žlábky díky své poloze v údolí, které se táhne od masivu hradu Skály směrem k vrcholu Čáp, je dnes místní částí města Teplice nad Metují. Leží v nadmořské výšce 630-690 m a je tak nejvýše položeným sídlem v okrese Náchod. Ves vznikla v podhradí skalského hradu, který stával na hřebeni při J okraji obce. První písemné zprávy o vsi se v pramenech objevují až v r. 1626 v souvislosti s dělením panství. Hrad Skály nechal ve 2. pol. 14. stol. postavit nejspíše Matěj Salava z Lípy. Nahradil jím již nevyhovující sídlo ve Stárkově. Po husitských válkách podnikala z hradu skupina šlechticů výbojné nájezdy do sousedního Slezska. Výboje byly ukončeny r. 1447 sepsáním mírové smlouvy, kdy slezská města hrad vykoupila a pobořila. Hrad byl sice ještě obnoven, ale rychle střídal majitele a k r. 1576 je již uváděn jako pustý.
V 1. pol. 16. stol. získal Skály Bernard Žehušický z Nestajova, za jehož držení je na skalském panství vzpomínáno šest pustých hradů a tvrz. Bernard začal v podhradí skalského hradu budovat nový hospodářský dvůr. Ve stavbě pak pokračoval Bernardův nástupce Jan Žehušický z Nestajova. PhDr. Pavel Vlček se domnívá, že zároveň s novým dvorem, připomínaným ve zprávě z r. 1576, kdy Janův bratr Hertvík prodával Skály bratřím Bohdaneckým z Hodkova, mohlo vznikat i nové panské sídlo v podobě tvrze. První přímá zmínka o nově postaveném panském sídle se ale v pramenech objevuje až v r. 1582. Tehdy již panství vlastnili Zikmund a Bernard Čertorejští z Čertorej, kteří zde bydleli na "tvrzi nové, kterouž postavili při dvoře skalském". Tato zpráva připisuje založení tvrze celkem jednoznačně Čertorejským z Čertorej. Ti původní tvrz v r. 1607 přestavěli na zámeček, přičemž bylo jako stavebního materiálu využito hradního zdiva.
R. 1625 bylo panství Skály a Stárkov rozděleno mezi dědice rodu Čertorejských. O rok později získala zadlužené Skály Beata Křinecká z Ronova, rozená z Hodkova, věřitelka tehdejšího majitele Věnka Skocha. Ta se pro svou evangelickou víru odstěhovala do Lužice, ale r. 1642 se vrátila do Čech a přestoupila zřejmě z ryze praktických důvodů ke katolictví, aby jí skalské panství bylo zapsáno do zemských desek. Když se tak stalo, prodala r. 1657 Skály Vilémovi Albrechtovi Krakovskému z Kolovrat, vrátila se k evangelické víře a definitivně opustila Čechy.
R. 1662 koupil Skály od Viléma Albrechta Krakovského z Kolovrat první královéhradecký biskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka jako majetkový základ nově založené kapituly v Hradci Králové. Ten nechal r. 1666 přestavět zámeček na letní sídlo hradeckých kanovníků a celé panství hradecké kapitule věnoval. S novým majitelem se zároveň objevuje nový název zámečku Bischostein.
K prosté, nevelké barokní budově postavené na půdorysu obdélníku nechal biskup z Bílenberka přistavět v podélném průčelí podklenuté schodiště na osmi toskánských kamenných sloupech. Schodiště bylo zaklenuto valenou klenbou a nad spojením obou schodišťových ramen vznikla šestiboká dřevěná věžička se stanovou střechou se štítky a lucernou. Kdysi v ní býval zvon. Omítnutá jednopatrová stavba má devět okenních os v čele a tři okenní osy po stranách. Je kryta mansardovou střechou z šindele. Nad vchodem je biskupský znak s vročením 1678. Po levé straně barokního zámečku stávala budova pivovaru, zbořená na poč. 20. stol. Do zámeckého areálu se vjíždí průjezdnou stodolou.
Dnešní podoba zámku pochází z r. 1825, kdy byl empírově upraven. V r. 1841 nechala královéhradecká kapitula v SZ části areálu naproti zámečku vybudovat novou klasicistní budovu pro potřeby hospodářského dvora. Jednoduchá jednopatrová budova o obdélném půdorysu je součástí malé zahrady a má vysokou valbovou střechu. Pro její stavbu bylo zřejmě využito nějakého staršího objektu. Nad hlavním vchodem je umístěna deska s názvem Amstgebäude (úřednický dům). Běžně je však budova označována jako nový zámek.
Skály patřily královéhradecké kapitule až do druhé pozemkové reformy v r. 1948, kdy se staly majetkem státu. Ten zřídil v hospodářské části dvora státní statek a ve starém zámku byla Jiráskovým muzeem v Praze instalována malá expozice vztahující se k Jiráskovu románu Skály. V r. 1974 byl objekt předán národnímu podniku Stavební geologie Praha, který strhl zchátralé hospodářské budovy a oba zámky adaptoval na podnikové rekreační středisko. Po r. 1989 je celý komplex využíván jako penzion s veřejně přístupnou restaurací.


Ubytování Adršpach - Široká nabídka ubytování v Adršpachu a okolí za výhodné ceny!

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.5721444 E16.1387678

Navštívená místa v okolí:
Hrady, zříceniny, tvrzeAdršpach - zřícenina
Zámky a zámecké stavbyDolní Adršpach - zámek
Hrady, zříceniny, tvrzeSkály (Katzenstein) - zřícenina
Hrady, zříceniny, tvrzeStřmen (Střemen) - zřícenina


Zdroj: Vlček, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. 2. vyd. Praha : Libri, 2001. ISBN 80-7277-028-4 ; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 6, Východní Čechy. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1989 ; Cechner, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A, Země česká. XLV, Politický okres Broumovský. Praha : Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930 ; www.bischofstein.wz.cz


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky