Sivý Kameň - zřícenina
Skromné zříceniny hradu na homolovitém kopci (745 m n. m.) nad obcí Podhradie, 10 km J od Prievidze
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Trenčínský (Slovensko) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Sivý Kameň | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 5.9.2010 |
Vznik hradu, který se v písemných pramenech uvádí od r. 1352, se dá předpokládat nejpozději ve 40. letech 14. stol., a to zásluhou bojnického kastelána Jana, syna bána Gileta. Založení hradu vyvolala potřeba správy rozsáhlých královských statků na levém břehu horního toku řeky Nitry po zániku blízkého hradu v Prievidzi. Ve správě královských kastelánů zůstal Sivý Kameň do r. 1388, kdy ho darem obdrželi Jan Pásztoi a Ladislav Kakas. Od r. 1390 byl majetkem mocného rodu Jelšavských, po jehož vymření r. 1429 připadl znovu ke korunním statkům. Avšak už v r. 1434 ho král Zikmund Lucemburský za zásluhy daroval Gregorovi Majthényimu a jeho potomkům, kteří hrad vlastnili až do jeho zániku v 18. stol.
Ke stavbě hradu byla zvolena strmá andezitová homole, ležící naproti výšinné raně středověké fortifikaci. Díky poloze měl hrad výtečný výhled do Prievidzské kotliny a vizuální spojení se sousedním Bojnickým hradem. Zbytky středověké zástavby hradu byly ještě v pol. 20. stol. viditelné na nejvyšším místě skalnatého kuželu. V J části byl zřetelný spodek hranolové věže, k níž se na S připojoval palác s dodnes zachovaným opěrným pilířem. Tyto stavby od S a V obklopovalo opevnění, jehož hradba vymezovala prostor prvotního předhradí. Hlavní vstupní brána se nacházela pod věží podkovovitého půdorysu, situovanou na skalním výběžku v S nároží zděné ohrady. Východní partii opevnění ještě zpevňovala hranolová věž. V r. 1524 hrad vyhořel, ale následně došlo k jeho obnově.
Dá se předpokládat, že další pás opevnění vznikl v průběhu 16. stol. Na Z svahu hradního vrchu se tak zformovalo nové předhradí, jímž procházela příjezdová cesta. Předhradí hospodářského charakteru zpřístupňoval průjezd v přízemí hranaté věže, z níž je dodnes patrné JZ nároží s opěrným pilířem. Před věží chránila přístup ještě další hradební zeď, mezi níž a skalní stěnou vznikl úzký koridor předbraní. Ze zástavby druhého předhradí se na jeho S konci uchovaly skromné zbytky stavení s klenutými sklepy. R. 1626 hrad dobylo a vyplenilo povstalecké vojsko Gabriela Bethlena a v r. 1703 ho navíc vydrancovali vojáci Františka II. Rákócziho. Zánik hradu dovršil v r. 1761 požár, po němž už nebyl obnoven. Přes střežení zříceniny bylo zdivo postupně rozebíráno na stavební materiál ke stavbě domů v Podhradí. Od pol. 20. stol. dobře čitelná zřícenina vlivem poddolování okolí progresivně mizela a dnes z ní nad povrch vystupuje jen opěrná zeď hradního paláce a torzo nároží branské věže.
