Šabina - tvrz
Dobře dochovaná renesanční tvrz v JZ části obce, 7 km JZ od Sokolova
Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze | |
Kraj: | Karlovarský | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Šabina | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.obec-sabina.cz | |
Návštěva: | 8.10.2011 |
Ves Šabina, zvaná dříve Schaben či Scheben, má zajímavou, ne však zcela jasnou historii. Zdá se, že již koncem 13. stol. patřila k loketským hradním lénům, kolem r. 1300 ji ale získal Eckehard Nothaft a připojil k falknovskému (sokolovskému) zboží, které měl v zástavě. Šabina je prvně zmiňována v rozsudku chebského soudu ve sporech mezi Eckhardem Nothaftem z Falknova a valdsaským klášterem z r. 1309. Klášter Šabinu kupuje, ale později ji znovu získávají Nothaftové. Za nich ve vsi, která stále byla manským statkem, sídlili držitelé manství z řad okolní drobné šlechty, které však bohužel neznáme jmény.
Počátkem 16. stol. se Šabina stala opět přímým loketským lénem v držení Šliků. Mezi l. 1507-1525 jsou jako její držitelé zmiňováni Perglárové z Perglasu. Později je uvedena v seznamu leuchtenberských lén, která získal r. 1542 Jeroným Šlik z Ostrova od pánů z Plavna. Po porážce odboje proti Ferdinandu I. v r. 1547 ji král propůjčil r. 1551 spolu s Habartovem loketskému sudímu Mikuláši Stolzovi ze Simbsdorfu, jehož potomci je udrželi až do r. 1620.
Mikuláš Stolz byl jako jeden z hlavních účastníků stavovského povstání z l. 1618-1620 odsouzen k doživotnímu žaláři na Křivoklátě, kde také r. 1628 zemřel. Jeho majetek byl konfiskován a Šabina s Hlavnem, Dasnicemi, Dvory a Kytlicemi byla jako loketské léno propůjčena Bartoloměji Bräumerovi z Wildenau. Také jeho syn Jiří Adam se zúčastnil stavovského odboje, byl odsouzen, ale dostal milost a Habartov si mohl ponechat dokonce i potom, když pomohl Sasům r. 1631 obsadit Loket.
Ze Šabiny pocházeli někteří z vůdců selských povstání z l. 1679-1680. Zdejší sedláci se tehdy zúčastnili i deputace k císaři Leopoldu I. a tažení na sokolovský zámek, který ovšem nemohli dobýt, a někteří zdejší poddaní byli za to krutě potrestáni.
Ve vlně pobělohorských konfiskací byl statek následně prodán a do r. 1765 ještě několikrát změnil majitele. Tehdy koupil Chlumek a Šabinu od hraběnky Karolíny Bubnové hrabě František Antonín Nostic za 53 000 zlatých a připojil je k falknovskému panství, jehož součástí zůstaly až do 20. stol.
Panské sídlo vzniklo v Šabině zřejmě v průběhu 14. stol. Později však beze stopy zaniklo, takže neznáme nejen jeho podobu, ale ani přesnou polohu. Teprve za Stolzů bylo po r. 1551 ve vsi vystavěno sídlo nové. Renesanční tvrz obdélného půdorysu o jednom patře založil neznámý stavebník v JZ části obce při bývalém poplužním dvoře, ležícím na pravém břehu Ohře. Vstupní, východní průčelí stavby je dosud ozdobeno zbytkem půlkruhového profilovaného portálu a kamenným erbem Stolzů s písmeny G.S.V.S. Novějším vstupem se příchozí dostane do přízemí tvrze, jehož prostory jsou zaklenuty valenými klenbami s bohatě profilovanou hřebínkovou klenbou skládanou do křížových a hvězdicových ornamentů a tvořící přechod od klenby gotické k renesanční. Patro je pouze plochostropé.
Již asi po třicetileté válce, ale zejména po trvalém spojení se Sokolovem sice ztratila tvrz význam jako opevněné sídlo, ale i potom zůstávala důležitým hospodářským a správním objektem. Nosticové ji dokonce přestavěli a upravili. V 19. stol. sloužila tvrz jako škola, poté byla využívána jako chudobinec. Dnes je zde umístěn sklad. Pro nepřístupnost nemohla být dosud zaměřena. Starší plán patra, pocházející z 1. pol. 20. stol., tedy z doby, kdy v ní byla umístěna škola, však prozrazuje, že J část budovy byla neznámo kdy zbořena. Stalo se tak jistě v souvislosti s přeložením místní komunikace, probíhající původně S od tvrze, a zánikem již dříve rozděleného poplužního dvora. Silnice byla vedena na nově nasypaném tělese přímo před J průčelím tvrze, které bylo pro tento účel upraveno. Konkrétní informace o podobě tvrze však přinese až její stavební průzkum.
Chlumek - tvrz
Chlumek - zámek
Kolová (Kager) - městiště
Kynšperk nad Ohří - tvrziště
Těšovice - tvrz