Rokštejn - zřícenina
Výrazné zříceniny hradu konce 13. stol. na skalnaté vyvýšenině, 15 km JV od Jihlavy
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Vysočina | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | -- | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | mujweb.cz | |
| Návštěva: | 24.7.1997 |
Brtnice s okolím byla původně královským majetkem, který později královna Konstancie darovala tišnovskému klášteru. Když vznikla domněnka, že se tu skrývá množství stříbrné rudy, vzal si král Václav I. zboží zpět. Naděje se však nesplnily a rozsáhlý újezd získal brtnický Hrut z Kněžic (1213-1259) z rodu Hrutoviců, který postavil k jeho ochraně hrad, připomínaný poprvé v r. 1289. Tehdy se podle něho nazývali bratři Bernart, Zdislav a Vrš z Rukštejna. Hrutovici postoupili v r. 1360 hrad Rukštejn (dnes Rokštejn) a vsi Stařeč, Slavice, Římov, Okřešice, Číchov, Petrovice, Jestřebí, Přibyslavice, Čáslavice, Smrčné, Lhotu, Uhřínovice a Malé markraběti Janu Jindřichovi, který odkázal v r. 1371 zboží svému synu Janu Soběslavovi. Koncem 14. a poč. 15. stol. se stal hrad opěrným bodem moravských markrabat proti vzrůstající moci Jihlavy. Nepřátelství vyvrcholilo v r. 1402 přepadením Jihlavy vojsky markraběte Prokopa.
Jan Soběslav zastavil hrad v r. 1378 Hynku z Valdštejna, jehož syn Jindřich stál na počátku husitských válek na straně císaře Zikmunda po boku města Jihlavy. Synové Jindřicha z Valdštejna Zdeněk a Jindřich však přešli na stranu husitů a velmi škodili Jihlavským. Při hospodářském vyrovnání v r. 1444 se mluvilo o vrchním a dolním hradě Rukštejně. Jako jinde ani u Rukštejna však nešlo o dva hrady, nýbrž pouze o horní a dolní část jednoho hradu. Tehdy náleželi k Rukštejnu někteří manové. Ještě za krále Jiřího z Poděbrad byl majitel hradu Hynek z Valdštejna věrným stoupencem královým a škodil Jihlavským. Za válek česko-uherských však Korvínovi přívrženci Rukštejn pobořili a od té doby je v troskách. V 16. stol. se připomíná jako pustý.
Obtížně přístupný hrad stával na vyvýšenině u Přímělkova nad ústím Brtníčky a střežil cestu k Jihlavě. Měl přirozenou ochranu ve skalních útesech, které jeho opevnění doplňovaly. Na severní a západní straně byl navíc chráněn rybníkem. Materiál ke stavbě hradu byl získáván z lomu, vzdáleného asi 250 m na jihovýchod od dnešní zříceniny. Příchod k hradu od severu k jihu byl chráněn opevněním, hradbami, příkopem a několika věžemi. Vlastní hradní objekt tvořil palác, kaple a vedlejší obytná stavení i mohutná čtyřhranná věž, jejíž zříceniny dodnes svědčí o velkoleposti středověkého feudálního sídla stejně jako zbytky hradního ochozu a hlavních zdí.
