Rechenberg - zřícenina
Pozůstatky gotického hradu a původního dřevohlinitého hradiště v obci Rechenberg-Bienenmühle, 25 km SZ od Teplic
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Sasko (Německo) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Rechenberg | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.hgv-rechenberg.de | |
| Návštěva: | 2.5.2014 |
Hrad Rechenberg zaujal polohu na nízkém ostrohu vybíhajícím směrem k Z ve V části obce Rechenberg-Bienenmühle nad pravým břehem Freiberské Muldy, pramenící na české straně hranice jako Moldavský potok. Podle německých odborníků vznikla již kolem r. 1200 na ostrohu opevněná trojdílná lokalita, související s osidlováním zdejší oblasti českým šlechtickým rodem Hrabišiců, resp. pánů z Rýzmburka. Ti vlastnili území v okolí Oseka a hrad postavili zřejmě na ochranu obchodní stezky vedoucí z Oseka přes Krušné hory do Freibergu. V této době bylo kolonizované území pokládáno za součást Čech, avšak celou historií hradu se táhnou neustálé snahy míšeňských markrabat získat jej pod svou svrchovanost. Majitelé hradu a forma jeho držby se tak často mění. Domácí prameny kladou vznik lokality až do pol. 13. stol. Její název je odvozen od slova Rechen, český hrábě, které měli Hrabišici ve svém rodovém znaku.
V písemných pramenech je Rechenberg prvně uveden v r. 1270, kdy byl v listině kláštera Buch mezi svědky zmíněn říšský ministeriál Apetzko de Rechenberg. Vazbu k Čechám dokládá o několik let později účast Heinrica de Rechenberc na shromáždění šlechty ze Žatecka v Chomutově. Přímý důkaz o existenci hradu Rechenberg se v pramenech objevuje až r. 1343, kdy je jmenován mezi svědky listiny vydané klášterem Osek také "honestus vir Jan de Phlihtendorf, capitaneus in Rechenberch", tedy velitel vojenské posádky na hradě. R. 1350 udělil Fridrich Míšeňský v léno bratřím Borešovi V. a Slavkovi V. z Rýzmburka majetky na saském území, mezi nimi i Rechenberg. Avšak již r. 1352 prodali bratři dominium pánům ze Schönbergu.
Rechenberg náležel k většímu sídelnímu komplexu Sayda-Purschenstein, vytvořenému jak název napovídá některým z Borešů z Rýzmburka, a spolu s ním přešel postupně zpod svrchovanosti Českého království do oblasti vlivu míšeňského markraběte. R. 1372 císař Karel IV. potvrdil ve smlouvě podepsané v Pirně držbu Rechenbergu míšeňskému markraběti a r. 1389 pak Wettinové koupili i panství Rýzmburk. Kolem r. 1400 obdržel hrad od Wettinů lénem míšeňský purkrabí z rodu von Werben Meinher VI., který se zavázal hrad kdykoli míšeňskému markraběti otevřít. Po uzavření Chebské smlouvy r. 1459 připadl hrad již natrvalo Sasku.
Původní hrad ze 13. stol. měl trojdílnou dispozici a zaujímal plochu cca 70 x 150 m. Svými rozměry představoval jednu z nejrozsáhlejších opevněných lokalit v Krušných horách. Hrad měl s největší pravděpodobností ještě charakter hradiště, opevnění bylo zřejmě dřevohlinité a veškerá lehká zástavba ze dřeva. Největší část hradu se rozkládala na V oválné plošině o rozměrech 60 x 36 m, ze Z, S a V strany lemovaná po obvodu plochým valem a obehnaná navíc dvěma příkopy s dalším mezilehlým valem. Vnitřní příkop dosahuje šířky až 15 m a hloubky 3 m, vnější příkop je hluboký 7-12 m a široký 4 m. Na SZ je vnější část zemního opevnění zničená stavbou pivovaru. Na J straně tvořila dostatečnou ochranu skalní stěna. Střední část opevněné lokality tvořil skalní blok, oddělený od V plošiny přírodní skalní průrvou. I tento blok byl značně nahlodán těžbou kamene. Druhou přírodní průrvou je přeťat nejzápadnější skalnatý výběžek ostrohu, na němž se zachovaly zbytky pozdějšího kamenného hrádku.
Přestavba hradiště na kamenný hrad proběhla podle informační tabule v místě kolem r. 1250, spíše k ní ale došlo až na přelomu 13. a 14. stol., přičemž byl původně velkoryse založený areál z velké části opuštěn a prostor kamenného hradu se omezil pouze na Z skalní suk, na němž byla postavena cca 18 m vysoká hranolová věž se zaoblenými nárožími a vnitřním prostorem o délce strany 8,5 m. Dochovaly se zdí zbytky lomového zdiva. Vstup do věže vedl zřejmě jen po dřevěném schodišti, které bylo možné v případě potřeby rychle strhnout. Během druhé fáze výstavby hradu v pol. 14. stol. byl na S pod skaliskem v prostoru předhradí postaven tzv. dolní hrad s hospodářským dvorem. Dochovaly se z něj dvě obdélné budovy obsahující zbytky středověkých staveb. Dnes zde funguje penzion Glöcklschenke. Areál dolního hradu byl v r. 1571 přestavěn na renesanční zámek. R. 1586 horní hrad vyhořel, nebyl již obnoven a pomalu se měnil ve zříceninu. V l. 1795-1796 byla zničena část zdiva hradní věže a r. 1840 došlo k terénním úpravám a zarovnání plochy na hradní skále. Od r. 1969 je celý areál památkově chráněn.
Frauenstein - zřícenina
