Pivovarský dvůr Zvíkov (Zvíkovské Podhradí) - pivovar
Restaurační pivovar s hotelem v areálu Pivovarského dvora ve Zvíkovském Podhradí, 15 km SV od Písku
| Typ: | Pivovary |  |
| Kraj: | Jihočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Pivovarský dvůr Zvíkov (Zvíkovské Podhradí) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.pivovar-zvikov.cz | |
| Návštěva: | 26.10.2013 |
Tradice vaření piva na Zvíkově sahá až do středověku. První pivovar vznikl v areálu královského hradu Zvíkov již v 1. třetině 15. stol. Prokazatelně stál v r. 1433, kdy se v účetních knihách objevuje zmínka o stavbě srubů u pivovaru. Sladovna je poprvé zmiňována k r. 1437 a v r. 1466 se dovídáme o pokládání podlahy v pivnici a v r. 1471 o stavbě pivnice nové. Po celý středověk se zprávy o hradním pivovaru objevují poměrně hojně a lze si z nich udělat dobrý obrázek o jeho fungování.
Původní pivovar stával zřejmě o něco výše než pivovar nový, který byl na hradě postaven za Švamberků v pol. 16. stol. Podle popisu Augusta Sedláčka z r. 1897 byla budova pivovaru velmi výstavná. Na SZ štítu byly r. 1556 zřízeny hodiny a nad nimi věžička se zvonkem. Dnes jsou z ciferníku patrné již jen málo zřetelné obrysy. V r. 1597 získaly fasády hradního areálu včetně objektu pivovaru sgrafitovou výzdobu. K hradu náleželo několik chmelnic, v nichž se na tyčích pěstoval chmel pro potřeby hradního pivovaru. Nacházely se zhruba v místech dnešního Pivovarského dvora, kde se dosud říká "Na Chmelnici". Množství vypěstovaného chmele však nedokázalo pokrýt spotřebu pivovaru a pro další chmel se jezdilo do Klatov, které byly v té době významným chmelařským střediskem. Na poč. 17. stol. byl podle písemných zpráv chmele již dostatek a chmelnice prosperovaly tak, že se část chmele mohla prodávat a v zásobě zůstávalo ještě několik set strychů. Chmel se na Zvíkově pěstoval ještě r. 1624, ale již o tři roky později je chmelnice zmiňována jako pustá a ladem ležící.
V l. 1433-1434 byl hrad opatřen dřevěným vodovodem, jehož výhod užíval i pivovar. Voda byla zadržována v cisterně před kuchyní. Zdrojem vody býval podle zpráv z l. 1546 a 1547 malý rybníček za hradem. V průběhu času se na Zvíkově vystřídalo několik sládků, jejichž jména se nám dochovala dodnes. Uplatnění zde našli i bečváři vyrábějící pivní sudy a při vaření piva pomáhali i hlásní z hradní věže. V 16. stol. se na Zvíkově vařilo především bílé pivo z pšeničného sladu metodou svrchního kvašení. Pšenici na výrobu sladu měli dodávat zvíkovští manové. Produkce piva stále rostla a např. v r. 1582 dosáhl výstav 2600 hl bílého a tzv. starého piva. Vaření starého piva bylo spíše okrajovou záležitostí, používal se na něj ječný slad a stupňovitost mladiny se pohybovala v rozmezí 20°-25°. Bílé pivo bylo výrazně slabší, předpokládá se, že mohlo jít o klasickou 10°. Pivo bylo určeno jak k prodeji, tak k vlastní spotřebě hradních pánů. Část produkce sloužila jako dar, odměna či deputát a část byla dodávána do krčem v širokém okolí. Ještě v r. 1618 pivovar prosperoval, ale po dlouhém pobytu početné vojenské posádky v době stavovského povstání se dle dochovaných zpráv nacházel v troskách. Vaření piva na hradě Zvíkově již nebylo nikdy obnoveno.
Na pivovarskou tradici zvíkovského hradního pivovaru navázal v r. 1992 založený Pivovarský dvůr Zvíkov. Objekt je replikou jihočeského hospodářského stavení s hotelem, vlastní pekárnou, řeznictvím a restauračním minipivovarem. Podle rodového znaku Švamberků, kterým byla labuť, bylo zvíkovské pivo nazváno Zlatá labuť. Ve stejném duchu navrhl historik, výtvarník a autor publikací o pivu Pavel Jákl logo pivovaru. Za vývojem originálních receptur stál Ing. Michal Voldřich, vrchní sládek pivovaru Staropramen. Pivo se vaří v měděných kádích o objemu 20 hl umístěných přímo v prostoru pivnice. Varnu dodala rakouská firma SALM. První várka byla uvařena v květnu 1994 a šlo o světlou 11°.
Piva produkovaná Pivovarským dvorem jsou svrchně i spodně kvašená o stupňovitosti od 11° do 26°. Kromě klasických světlých ležáků plzeňského typu, tmavých piv ze tří až pěti druhů sladů a pšeničného piva Zvíkovský rarášek se příležitostně vaří i piva speciální, např. Velikonoční či Vánoční. Zdejším unikátem je 26° pivo Královská Zlatá labuť. Na vaření piva jsou používány výhradně české suroviny: slad, chmel, voda a kvasnice. Piva jsou nefiltrovaná, s jemným zákalem a bez přidaných aditiv. V restauraci je možné zakoupit piva v láhvích o obsahu 0,5 a 0,7 l nebo v 5 l soudcích či velkých 15, 20, 30 a 50 l sudech.
