Olomouc - město
Historické město a bývalé politické centrum Moravy v Hornomoravském úvalu, na střední Moravě
| Typ: | Města, lidová architektura |  |
| Kraj: | Olomoucký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Olomouc | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.olomouc.eu | |
| Návštěva: | 25.8.2008 |
První zmínky o Olomouci se datují k r. 1017, kdy byla Morava připojena k českému přemyslovskému státu. Za knížete Břetislava byl na místě starého hradiska vybudován nový hrad s rozlehlým předhradím, na němž stál nejstarší známý olomoucký kostel sv. Petra, dnes už bohužel neexistující. R. 1063 bylo v Olomouci knížetem Vratislavem obnoveno biskupství a o patnáct let později r. 1078 založil kníže Ota Sličný nejslavnější olomoucký klášter Hradisko. R. 1126 se stal biskupem Jindřich Zdík.
V r. 1182 byla celá Morava sjednocena jako markrabství a Přemyslovský hrad ztratil svoji dominantní úlohu správního centra, postupně zanikl a na jeho místě bylo budováno kapitulní děkanství. Na poč. 13. stol. zemřel také poslední z linie olomouckých knížat a vládcem Olomouce, jakož i celé Moravy, byl jmenován markrabě, vždy některý ze synů současného českého krále. V pol. 13. stol. bylo město obehnáno hradbami a prohlášeno za oficiálně založené.
R. 1306 byl v Olomouci zavražděn poslední český král z rodu Přemyslovců Václav III. Za Lucemburků přišel další významný rozvoj města, jak obchodní, tak stavební.
V období husitských válek se Olomouc postavila radikálně proti. Obchodní cesty se v této neklidné době vyhýbaly nejen Olomouci, ale i celým Čechám a Moravě. Po husitských válkách se město dlouho vzpamatovávalo.
V průběhu 16. stol. došlo opět k rozmachu kultury. R. 1566 do Olomouce přišli jezuité, především za účelem provádění rekatolizace. Založili koleje a gymnázium, které bylo během relativně krátké doby r. 1573 povýšeno na univerzitu.
Nadějnému rozvoji města udělala čáru přes rozpočet až třicetiletá válka. V r. 1642 padla Olomouc po krátkém obléhání do rukou Švédům, po jejichž odchodu zůstalo zpustošené město. Zemské úřady, které byly z Olomouce zavčas evakuovány, se již nevrátily a statut hlavního města Moravy získává Brno.
Napříč řádění morů a požárů na poč. 18. stol. nastal v Olomouci opět stavební ruch. Kromě nových domů vznikl také soubor nádherných barokních kašen s antickými motivy a dva morové sloupy. R. 1740 obsadil bez vyhlášení války Olomouc na dva roky pruský král Bedřich, po této zkušenosti byla Olomouc nadále stavebně rozvíjena s ohledem na další možné napadení.
V průběhu 19. stol. neměla Olomouc, příliš dobré podmínky pro obrovský rozmach průmyslu, zejména díky pevnému sevření města hradbami. Tohoto faktu využilo ke zvýraznění svého náskoku zejména Brno. R. 1830 byla dokončena budova divadla na Horním náměstí, r. 1841 přijel do Olomouce první vlak.
Po vzniku samostatného Československa získalo v Olomouci převahu české obyvatelstvo nad německým. Dvě války udusily rozvoj průmyslu, druhá světová navíc přinesla ničení stavebních i kulturních pamětihodností.
Chrám sv. Václava
Kostel sv. Václava byl založen knížetem Svatoplukem v l. 1104-1107. Kostel byl za celou svou existenci několikrát přestavěn, takže se na něm podepsalo hned několik výtvarných slohů. Po požáru v r. 1265 a v pol. 14. stol. to byla přestavba ve slohu gotickém, ke konci 16. stol. přistavění prostřední věže a razantní přestavba v novogotickém slohu v l. 1883-1892. Při této změně byl renovován interiér kostela a zvenčí přibyla stometrová věž na J straně a přímo nad průčelím dvě menší jako nadstavba na původní románské.
Přemyslovský palác
Přemyslovský palác je původně románská stavba, která je spojena se S stranou kostela sv. Václava a byla postavena někdy ve 30. letech 12. stol. V pol. 14. stol. byl postaven gotický ambit, který byl o půl století později vyzdoben malbami. Z ambitu je možné navštívit gotickou kapli sv. Jana Křtitele, která byla dokončena r. 1414.
Chrám Panny Marie Sněžné
Nejdominantnější památkou je barokní Chrám Panny Marie Sněžné. Vznikl jako jezuitský kostel v l. 1712-1719. Na jeho zrodu podíleli Lucas Glöckel a Michael Klein ve spolupráci s malířským mistrem Harringerem, autorem stropní fresky. Uvnitř kostela je náhrobek biskupa Viléma Prusínovského, na oltáři plastika P. Marie pocházející ze 14. stol. Sochy a architekturu průčelí vytvořil mistr Václav Render. Helbigovy varhany z r. 1726 ve spojení se skvělou akustikou předurčují kostel k občasnému pořádání koncertních akcí.
Chrám sv. Mořice
Chrám sv. Mořice je gotický trojlodní kostel, jehož výstavba trvala na přelomu 14. a 15. stol. a s přestávkou způsobenou husitskými válkami trvala až do pol. 16. stol. Ačkoli samotný interiér chrámu je v barokním slohu, je možné zde vidět také kaple v gotickém a renesančním slohu. V chrámu sv. Mořice si můžete poslechnout varhany mistra Michaela Englera z r. 1745.
Caesarova kašna
Caesarova kašna je dílo sochaře J.J. Schaubergera, učně Václava Rendera a pochází z r. 1725. Představuje G.I. Caesara, bájného zakladatele města, jak Olomoučané věřili. Předlohou plastiky se pravděpodobně stala jezdecká socha římského císaře Konstantina Velikého.
Herkulova kašna
Herkulova kašna na Horním náměstí, je jednou ze sedmičlenné skupiny. Původně měla být Martova (bůh války). Ústřední postava antického hrdiny drží kyj a brání moravskou šachovanou orlici. Kašna stála původně na místě sloupu sv. Trojice. Odtud byla přemístěna stranou v r. 1716. Autorem kašny je kameník Václav Schüller, sochu zhotovil v l. 1687–1688 sochař Michael Mandík.
Radniční orloj
Orloj, jako nedílná součást radniční budovy, vznikl v 15. stol. Větší úpravy probíhaly koncem 16. stol., během dalších let se orloj postupně měnil přibližně každého půl století, snad jen ve století 19. si na jeho podobu olomoučtí stačili trošku zvyknout. Na konci 2. světové války byl orloj silně poškozen a teprve v r. 1955 mohla ruka Karla Svolinského vysázet z mozaiky dělníka s kladivem a destilujícího chemika, kteří dodnes z orloje shlíží na olomoucké Horní náměstí.
Radnice
Radnice je stavba v gotickém slohu, sestávající se původně ze dvou budov. R. 1378 byla stavba radnice povolena markrabím Joštem, o třicet let později již existuje prvotní náznak radnice, která byla zcela dokončena až r. 1443. V 15. stol. probíhaly další dostavby v pozdně gotickém slohu a bylo přistavěno druhé patro. Pozdější renesanční úpravy probíhaly během 17. stol. V radnici je možno nalézt kapli sv. Jeronýma z 15. stol. s nádhernou freskovou výzdobou.
Sousoší Nejsvětější Trojice
Monumentální barokní sousoší Nejsvětější Trojice pochází z r. 1716 a jako největší barokní sousoší v českých zemích bylo postaveno autorem Václavem Renderem. Na sochařské výzdobě se podíleli F. Sattler, O. Zahner a J.M. Sherhauf. Autorem pozlaceného sousoší ze špičky monumentu je S. Forstner. Vysvěcení sousoší proběhlo za osobní účasti Marie Terezie v r. 1754, dvacet let po smrti Václava Rendera.
