Zelená Hora (u Nepomuku) - zámek
Původně gotický hrad postavený pravděpodobně v 1. pol. 13. stol., později přestavený na barokní zámek, 25 km SV od Klatov
| Typ: | Zámky a zámecké stavby |  |
| Kraj: | Jihočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Zelená Hora (u Nepomuku) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | zelenahora.fenix-nepomuk.cz | |
| Návštěva: | 10.8.1994, 17.7.2002, 2.8.2014 |
První písemná zmínka o opevněném sídle na Zelené hoře pochází z r. 1221, kdy dal král Přemysl Otakar I. list nepomuckému opatovi, aby zdejší lid nebyl obtěžován robotou při budování hradů Teslína, Práchně a Zelené Hory.
R. 1419 přitáhl s vojskem husitský hejtman Mikuláš z Husi a Horu obsadil. R. 1420 byl klášter vypálen vojskem Žižkovým. Za dobré služby císaři bylo veškeré jmění vypáleného kláštera pomuckého včetně Zelené hory zapsáno Bohuslavi ze Švamberka. V l. 1425-1436 byla Hora v držení obce Klatovské, poté přešla jako dědictví po Bohuslavovi na jeho bratra Hynka Krušinu ze Švamberka.
Kolem r. 1464 se dostala Hora do držení Zdeňka ze Šternberka. R. 1465 se zde konal sjezd katolických pánů a byla ustanovena Jednota zelenohorská. Jednotlivci se zavázali, že si budou po dobu 5 let pomáhat proti králi Jiřímu z Poděbrad, u kterého upadli v nemilost. R. 1467 se tu konal druhý sjezd jednoty, na kterém byla slíbena pomoc císaři Fridrichovi proti králi Jiřímu. Zdeněk byl jakožto předák jednoty potvrzen papežem Pavlem II. za vůdce katolíků proti králi. Katolická opozice zvolila r. 1469 českým králem Matyáše I. Korvína, uherského krále. Jiří z Poděbrad zemřel r. 1471 a o čtyři roky později i Zdeněk ze Šternberka. Jeho synové drželi hrad až do r. 1479, kdy jim byly navráceny dříve odňaté statky a Zelená Hora připadla nejstaršímu synovi Jaroslavovi, který ji vlastnil do své smrti r. 1492. Po něm drželi hrad téměř 200 let jeho potomci s výjimkou l. 1528-1536, kdy byl majetkem Zdeňka Lva z Rožmitálu.
R. 1558 dal císař Ferdinand I. vložit do zemských desek dědičné právo Šternberků na Zelenou Horu. R. 1665 obdržel Zelenou Horu Václav Vojtěch ze Šternberka. Za jeho vlády byl hrad přestavěn na raně barokní zámek. Po něm zdědil zámek jeho strýc Leopold ze Šternberka, který prodal r. 1726 panství Adolfu Bernardovi, hraběti z Martinic.
Po jeho smrti přechází Hora na jeho dceru Marii Dominiku, která odkázala celé panství říšskému kancléři Františku Gundakarovi z rodu Colloredo-Mansfeldů, a to pro jeho nezletilého syna Jeronýma. Tito příslušníci italské šlechty se stali nejhoršími a nejkrutějšími majiteli zdejšího panství. Neměli žádný vztah k české zemi, ke zdejšímu lidu, jeho zvykům a tradicím. Za vlády Jeronýma nalezl důchodní Kovář na zámku Rukopis zelenohorský. Po jeho smrti panství přešlo na jeho syna knížete Františka de Paulu a poté jako věno na rod Auerspergů.
R. 1867 si Zelenou Horu zvolila za své hlavní sídlo kněžna Vilemína, která nechala zámek v l. 1868-1870 a 1886-1888 přestavět zhruba do dnešní podoby. Zámek odkázala svému synovi Engelbertu Ferdinandovi. Ten zde r. 1902 hostil později zavražděného následníka rakouského trůnu Ferdinanda d´Este a r. 1904 amerického milionáře Gordona Benneta. R. 1911 byl zámek naposledy přestavěn.
Pozemková reforma z r. 1921 značně zmenšila rozlohu zelenohorského panství, které r. 1931 Engelbert Ferdinand prodal. V l. 1938-2001 patřil zámek státu a chátral. Za války v něm sídlili němečtí vojáci, po ní zde byl velkostatek Zelená Hora a od r. 1951 československá armáda. R. 1992 zámek převzala obec Klášter a započala s rekonstrukcí.
