Mladá Vožice - Památník Mladovožicka
Památník založený r. 1912 Václavem Krchem, rozdělený na národopisné muzeum a pamětní síně A. Sedláčka a O. Bubeníčka, 20 km SV od Tábora
| Typ: | Muzea, galerie, výstavy |  |
| Kraj: | Jihočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | -- | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.mu-vozice.cz | |
| Návštěva: | 17.7.2004 |
August Sedláček
August Sedláček se narodil 28. srpna 1843 v Mladé Vožici v domě č. 190 na Žižkově náměstí, který byl r. 1910 označen pamětní deskou a zemřel 14. ledna 1926 v Písku a pochován je na starém píseckém hřbitově u Nejsvětější Trojice. Byl český historik, genealog, sfragistik a heraldik.
Maturoval na gymnasiu v Písku v r. 1863. V l. 1863–1867 studoval na Filosofické fakultě v Praze. Navštěvoval mj. přednášky historiků Václava Vladivoje Tomka, Antonína Gindelyho, Konstantina Höflera a dalších. Nejvíce jej však inspiroval archivář Josef Emler. Poté působil jako středoškolský profesor dějepisu v Litomyšli, v Rychnově nad Kněžnou a v Táboře. V Rychnově se r. 1871 oženil s Ernestinou Hlavatou. Po ovdovění r. 1899 odešel do penze a přestěhoval se do Písku, kde pracoval jako městský archivář. V r. 1922 se podruhé oženil s mladou učitelkou Terezou Barcalovou.
Sedláček již od mládí tíhl k historické topografii a ke kastelologii a přípravou patnáctidílného monumentálního díla Hrady, zámky a tvrze království Českého strávil přes dvacet let, ale z důvodů nakladatelských vycházelo po celý jeho život a bylo dovydáno teprve posmrtně. Při práci v archivech shromáždil obrovské množství materiálu, řada knih zůstala načrtnuta jen v rukopisných torzech. Četné příspěvky k historii českých měst završila téměř patnáctisetstránková monografie Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou, která vyšla ve druhém vydání k výročí prvního desetiletí trvání Československé republiky. Přestože mu byla vytýkána stylistická neobratnost, plochost podávané látky a zamlčování evropského kontextu, především Pekařem a Novotným, shromáždil k danému tématu vždy obdivuhodné množství dat, pro která jsou jeho práce dodnes vyhledávané.
Muzeum
R. 1912 založil v Mladé Vožici prof. Václav Krch ze svých sbírek Městské národopisné muzeum, které bylo umístěno v rodném domě českého historika prof. Augusta Sedláčka na Žižkově náměstí. Podklady pro svoji sbírku sbíral profesor Krch celý život. Jednalo se o věci, které se mu podařilo nasbírat na Mladovožicku, různé nádobí, náčiní, nářadí, kroje, nábytek, písemnosti, knihy a fotografie.
Během své existence se muzeum několikrát stěhovalo. Jeho poslední stanoviště je na Žižkově náměstí, v radnici, ve dvoře nově vystavené budovy Městského úřadu, kde je od r. 1978. V těchto letech bylo muzeum přejmenováno na Památník Mladovožicka, který je zaměřen především na mladovožického rodáka Augusta Sedláčka a na zasloužilého umělce, akademického malíře Otu Bubeníčka.
Památník je rozdělen na několik objektů. Je zde síň umění, pamětní síň Oty Bubeníčka a pamětní síň prof. Augusta Sedláčka. V síni umění jsou umístěny obrazy evropských malířů 17. až 19. stol., obrazy a plastiky českých malířů a sochařů 2. pol. 19. a 1. pol. 20. stol. a obrazy současných mladovožických malířů amatérů.
Některé obrazy pocházejí ze zámku, z rodinné galerie rodu Küenburgů. Většina obrazů a plastik ale pochází z pozůstalosti mladovožického rodáka, stavitele ing. Františka Novoveského, který většinu své sbírky odkázal r. 1943 městu.
V pamětní síni Oty Bubeníčka jsou vystaveny jeho obrazy a obrazy jeho dcery Hedy Pekařové–Bubeníčkové.
V pamětní síni prof. Augusta Sedláčka jsou instalovány věci, které používal: nábytek, osobní potřeby, rodinné fotografie, diplomy a drobná soukromá korespondence. Jsou zde také některé knihy, které napsal. Kromě vzpomínek na prof. Sedláčka je část síně věnována památce Jana Jeníka z Bratřic, prvního sběratele našich lidových písní.
Mimo již uvedených sbírek se v této pamětní síní nachází také sbírka různého nádobí. Dále to jsou modely mladovožické obecné školy, místních masných a pekařských krámů, makety ručních husitských zbraní, zvony bývalých věžních hodin z kostela sv. Martina a cechovní pokladna.
Šelmberk - zřícenina
