Mírov - hrad
Hrad ze 13. stol. založený olomouckým biskupem Brunem ze Šamburka, dnes sloužící jako věznice, 10 km Z od Mohelnice
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Olomoucký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Mírov | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.vscr.cz | |
| Návštěva: | 23.8.2008 |
Hrad Mírov nechal na skalnatém ostrohu postavit r. 1256 olomoucký biskup Bruno ze Šamburka, aby střežil biskupské zájmy v této části země. Původně měl pravidelnou obdélníkovou dispozici a byl obehnán hlubokým příkopem. Dnes jej tvoří mohutná obdélníková třípatrová budova s věží uprostřed a křídlo, které odděluje dva vnitřní dvory. Do rozsáhlého předhradí je začleněn kostel sv. Maří Magdalény, raně barokní architektura z poslední třetiny 17. stol. Po řadě bojů, zejména se zábřežskými Tunkly, se začalo na poč. 80. let. 15. stol. s velkou opravou hradu, která přerostla v jeho přestavbu z výlučně vojenské pevnosti na pohodlnější letní biskupské sídlo. Mírov se také stal sídlem hospodářské správy panství.
Ve stavebních úpravách hradu pokračoval v pol. 16. stol. biskup Marek Kuen, za něhož získala mírovská pevnost v podstatě nynější rozlohu. K hornímu zámku bylo připojeno podkovovité předhradí a do pásma hradeb byl pojat i mírovský kostel, který stál původně mimo hradby v městečku, takže kromě staré hradní kaple měl hrad i vlastní kostel.
V době počínajícího rekatolizačního úsilí olomouckých biskupů, zejména počínaje Stanislavem Pavlovským, stále zřetelněji vystupuje do popředí také role mírovského hradu jako vězení pro nepořádné a luterství či kališnictví nakloněné duchovní. Nebyla to role zcela nová. Již ve 14. a 15. stol. sloužil Mírov jako vězení pro odbojné a neposlušné biskupské many a pro provinilé biskupovy služebníky, v 15. stol. je pak řeč i o provinilcích ze stavu duchovního, kteří nakonec mezi nedobrovolnými obyvateli hradu převládali.
R. 1643 byl hrad dobyt Švédy a v témže roce při zpětném dobývání císařským vojskem vyhořel. Hrozící turecké nebezpečí přinutilo biskupa Karla z Liechtenštejna-Kastelkornu, že r. 1665 zahájil generální přestavbu zchátralého hradu. Jejím konečným cílem byla výstavba moderní barokní pevnosti, která by v sobě spojovala účely obranné s požadavky vysokého komfortu a vytříbeného estetického cítění uměnímilovného biskupa. Proto bylo pro vybavení mírovského hradu svezeno vše krásné a cenné, co bylo možno opatřit, a Mírov se tak zařadil k nejkrásnějším panským sídlům u nás. Charakter pevnosti zvyšovala rozsáhlá hradní zbrojnice, po Bítově druhá největší na Moravě, do níž bylo soustředěno i množství tureckých zbraní včetně krásné soupravy tureckých stanů.
R. 1848 přinesl jako důsledek zrušení poddanství i zrušení zdejšího arcibiskupského vrchnostenského úřadu. Zmizela odtud i kněžská káznice olomoucké diecéze, která sem byla r. 1751 přeložena z Hukvald, a v r. 1855 prodal arcibiskup Bedřich Fürstenberg opuštěný hrad moravskému místodržitelství, které sem přeneslo státní věznici ze Špilberku. Velké stavební adaptace prováděné v l. 1850-1870, zničily řadu cenných barokních a renesančních detailů hradu. Za protektorátu se hrad stal věznicí gestapa a za komunistické diktatury zde byli vězněni političtí vězni, z nichž řada zemřela v důsledku krutého zacházení a odpírání lékařské péče. Později tu byli internováni vězni s TBC.
V současné době patří Mírov k nejtěžším věznicím v ČR. V r. 2000 proslul útěkem Karla Kájínka, jeho v současnosti nejslavnějšího vězně.
Bouzov - hrad
