Lichnice - zřícenina
Zřícenina raně gotického hradu založeného rodem Ronovců v pol. 13. stol., 20 km V od Čáslavi
Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze | |
Kraj: | Pardubický | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Lichnice | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | -- | |
Návštěva: | 30.7.1995 |
Na strategicky výhodně položeném kopci v Železných horách vybudoval ve 12. stol. Smil z rodu Ronovců hradiště, které jeho stejnojmenný vnuk přestavěl v pol. 13. stol. na kamenný hrad dokončený před r. 1251 s tehdy módním německým názvem Lichtenburk. Příslušná větev Ronovců se pak po něm psala. Smil z Lichtenburka patřil k předním představitelům české šlechty. R. 1260 se zúčastnil bitvy u Kressenbrunu po boku Přemysla Otakara II. V 1. pol. 14. stol. směnil Jindřich z Lichtenburka Lichnici s králem Janem Lucemburským za litické panství. R. 1355 zařadil Karel IV. ve svém zákoníku Majestas Carolina Lichnici mezi hrady za žádných okolností nezcizitelné.
Na poč. 15. stol. držel hrad Ješek z Trojovic, který z něj podnikal loupeživé výpravy. Král Václav IV. Lichnici r. 1410 vykoupil a královským majetkem zůstala až do husitských válek. Pražané oblehli hrad, který stál na straně císaře Zikmunda, v dubnu 1421 a purkrabí Petr z Chlumu jej bez boje vydal. Hrad získal Hynek Krušina z Lichtemburka, který však husity vzápětí zradil a již r. 1422 přenechal Lichnici Janovi Městeckému z Opočna. Lichnická posádka vedená Petrem Liškou, zmiňovaným jako "ukrutný purkrabí", v následujících letech přepadala a vraždila Zikmundovy odpůrce na Čáslavsku. Proto byl hrad r. 1428 obležen sirotky. Jan Městecký kapituloval až po velkých bojích v listopadu 1429 a přislíbil přidat se k sirotkům. Hrad byl svěřen husitskému hejtmanovi Janu Hertvíkovi z Rušinova.
R. 1458 vyplatil hrad král Jiří z Poděbrad. R. 1469 skončil u Lichnice vpád uherského krále Matyáše Korvína. R. 1473 přešel hrad do majetku pánů z Rožmitálu a po nich Trčků z Lípy. Mocný rod Trčků se zasloužil o přestavbu a rozšíření hradu. Vilém Trčka byl pro dluhy nucen část statků rozprodat. R. 1555 došlo i na Lichnici, kterou získali Robmhápové ze Suché. Za třicetileté války sem byla umístěna císařská posádka, která r. 1646 odrazila útok Švédů. Nesporné vojenské kvality se však staly hradu osudným. Po uzavření Vestfálského míru r. 1648 vydal císař Ferdinand III. nařízení zbořit některé hrady, které by se mohly stát opěrným bodem nepřítele a Lichnice byla zařazena mezi ně. V 18. a 19. stol. úpadek hradu pokračoval. Zřícenina byla rozebírána místním obyvatelstvem na stavby v okolí. První pokusy o záchranu hradu se datují k poč. 20. stol. a jejich intenzita zesílila po r. 1933, kdy jej při první pozemkové reformě získal Klub českých turistů. Ten zahájil na hradě rozsáhlé konzervační práce, které pokračují dodnes.