Lauterstein - zřícenina
Výrazné zříceniny gotického hradu v JV části obce Niederlauterstein, 30 km JV od Chemnitz
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Sasko (Německo) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Lauterstein | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.niederlauterstein.de | |
| Návštěva: | 3.5.2014 |
Vznik hradu Lauterstein ve 2. pol. 12. stol. je doložen archeologickými nálezy ze systematického archeologického průzkumu probíhajícího v l. 1974-1977. Dataci německých badatelů podle zdejší keramiky je ale třeba brát s určitou rezervou, vše je považováno za starší, než ve skutečnosti je.
Zprávy o zakladateli hradu se nedochovaly. První písemná zmínka o Lautersteinu se objevuje v r. 1304 v predikátu majitele, jímž byl Johannes in Lutirstein, příslušník plísnické ministeriální rodiny von Erdmannsdorf. Erdmannsdorfové patřili k první generaci kolonistů, která osidlovala střední Krušnohoří. Asi kilometr SZ od Zöblitz založili Neidberg, který je spolu s Lautersteinem jedním z nejstarších hradů v Krušných horách.
V r. 1323 byl hrad s příslušenstvím ve vlastnictví říšského ministeriálního rodu von Schellenberg. Rostoucí moc míšeňských markrabat zapříčinila téměř 40 let trvající války o ovládnutí panství Schellenberg. Konflikt vyřešil až markrabě Fridrich Pokousaný, který centrální správu Schellenbergů zničil. Vytlačil je z oblasti a hrad udělil lénem purkrabím Albrechtovi z Altenburgu a Ottovi z Leisnigu. V r. 1434 koupil hrad a panství za 4000 zlatých příslušník freiberské patricijské rodiny Kaspar von Berbisdorf, jehož potomci si zboží v r. 1497 rozdělili. Vznikl tak Niederlauterstein (Dolní Lauterstein) a Oberlauterstein (Horní Lauterstein). Dnes se obec s výraznou zříceninou hradu na nízkém rulovém výběžku nazývá Niederlauterstein.
Z hradu byly dělící zdí vytvořeny dvě samostatné "bytové jednotky". Páni von Berbisdorf drželi hrad až do r. 1559, kdy si jeho koupi za téměř 106 000 zlatých vynutil saský kurfiřt August a zřídil zde knížecí správní úřad. Úředníci měli na starost výběr daní, justici a správu důchodů. V l. 1559-1583 je na Lautersteinu jako první výběrčí daní připomínán Jan Heinze z Chemnitzu, který se posléze stal správcem kurfiřta pro oblast Grünthalu.
Někdy mezi l. 1559 a 1629 nechal August původní opevněnou dispozici přestavět na pohodlnější zámek. Vznikl tak impozantní komplex zachycený na kresbě Wilhelma Dillicha z r. 1629. Kresba zobrazuje kompaktní stavbu se dvěma trojpatrovými paláci, z nichž ten v popředí má nejvyšší patro hrázděné. Nad palácem ční část dosud používané a zastřešené válcové věže. V průběhu třicetileté války drancovala švédská vojska i oblast kolem Lautersteinu. Obyvatelé zdejších vesnic přišli o svá obydlí a hledali útočiště v hlubokých lesích. Před Švédy se ukrývali i úředníci z hradu, místo aby jej za pevnými hradbami chránili. Dne 14. března 1639 byl jízdními vojsky táhnoucími údolím Pockautal vypálen i opuštěný hrad a nikdy již nebyl obnoven.
Hrad Lauterstein byl vybudován na strmé skále nad levým břehem potoka Schwarze Pockau v JV části obce Niederlauterstein. Byl postaven k ochraně brodu přes potok Schwarze Pockau, jímž procházela tzv. Stará česká cesta, obchodní stezka, vedoucí z Lipska a Chemnitz do Prahy. Dispozice hradu byla jednodílná. Na JZ byl hrad od předpolí oddělen šíjovým příkopem a z J a SV strany jej chránila i parkánová hradba. Původní přístupová komunikace se nedochovala, ale je zřejmé, že vstup do hradního areálu byl veden jednoduchou kulisovou bránou v J obvodové hradbě mezi oběma palácovými křídly, situovanými ve V a Z části dispozice. V JZ části hradního areálu stojí mohutný válcový bergfrit o průměru 8,5 m a síle zdiva 3 m. Vstup do věže se nachází v úrovni prvního patra cca 5 m nad zemí a je zakončen portálkem s valenou klenbou na JV straně. Bergfrit je drtivou většinou své hmoty zasunut za čelní obvodovou hradbu. Severovýchodně od válcové věže se nachází hranolová obytná věž, vystavěná patrně na základech staršího paláce, jehož původní půdorysné rozměry byly cca 12 x 6 m. Prostor mezi věžemi byl ohrazen dělící zdí. Dnes je tudy veden novodobý přístup do hradu.
Victoria Stolln (Viktoriina štola) - štola
