Kynžvart - zřícenina
Zříceniny hradu na protáhlém, vysoko položeném ostrohu nad stejnojmennou obcí, 9 km SZ od Mariánských Lázní
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Karlovarský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Kynžvart | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.zamek-kynzvart.eu | |
| Návštěva: | 8.10.2011 |
Z bariéry Slavkovského lesa vyniká kopec Lysina, z něhož vybíhá k JZ postranní hřebem strmě zakončený Zámeckým vrchem. Jeho zalesněné temeno skrývá zbytky kdysi rozsáhlého pomezního hradu. Jeden z nejvýše položených českých hradů (827 m n. m.) ovládal žandovskou kotlinu mezi Slavkovským a Českým lesem, přirozenou bránu do českého vnitrozemí.
Hrad je zřejmě, jak i název napovídá, královského založení patrně již z konce 1. pol. 13. stol. Ve 2. pol. 13. stol. přešel do šlechtických rukou Hartenberků. Jako sídlo lapků byl Janem Lucemburským v r. 1347 dobyt a pobořen a jeho obnova byla zakázána. Až po r. 1398 Kynžvart zcela přestavěl či spíše znovu vystavěl na základě povolení Václava IV. jeho milec Hyncík Pluh z Rabštejna. Těsně po r. 1400 ho však prodal pánům z Plavna. Pro svou důležitou strategickou polohu byl hrad udržován v dobrém stavu. Koncem 15. stol. přešel na Šliky, poté na pány z Gutštejna, při čemž byl r. 1509 dobyt. Záhy se navrátil do královských rukou a byl obratem zastavován. R. 1561 byl Švamberky obnoven a důležitou vojenskou roli sehrál ještě ve třicetileté válce, kdy byl obléhán a dobyt císařskými i švédskými vojsky. Poslední dobytí a vypálení v r. 1648 se mu stalo osudným. Zřícenina pak poskytovala v 18. letech 17. stol. materiál na stavbu zámku v podhradí.
O podobě původního královského hradu mnoho nevíme. Podstatná část dnes patrných konstrukcí je zřejmě pozůstatkem znovuvýstavby v posledním desetiletí 14. stol. I vědomosti o ní však nedosahují potřebné hloubky. Celá dispozice byla trojdílná. Před zhruba oválným jádrem leželo patrně dodatečné podlouhlé, postupným vývojem vzniklé předhradí, rozdělené příčným křídlem na dvě části. V první z nich vstupní bránu zajišťovala čtverhranná, do obrysu hradu zatažená věž. Jádro obíhal okružní příkop, do něhož se vcházelo branou v nárožním baštovitém výstupku. Na vnitřní nádvoří se pak vstupovalo průjezdem čtverhranné minimálně v přízemí dovnitř otevřené věže, nakoso postavené v nároží jádra. Jeho zadní část zaujal dvoutraktový palác a k SZ nároží se připojuje velmi zvláštní věž. S vnitřním hradem souvisí pouze rohem. Do přilehlých úseků parkánu se obrací rovnými stěnami, celek by bylo možno označit nejspíše jako protáhle půlválcový. Interiér je pak podélně lichoběžný. Další zástavbu jádra neznáme. Na výšině proti hradu se velmi dobře dochovala obléhací opevnění z třicetileté války.
Původní královský hrad byl nejspíše jednodílnou, snad bezvěžovou dispozicí, v jejíž obraně mohla hrát hlavní roli mohutná obvodová hradba. Posouzení podoby hradu za Hyncíka Pluha je komplikované. Na základě současných vědomostí se zdá, že jádro nejspíše mohlo vycházet z modifikovaných zásad bergfritového typu. Věž v nároží čela však již není bergfritem v pravém slova smyslu a je ji možno, podobně jako na Krakovci, považovat spíše za velkou baštu. Kynžvart je nesporně jednou z nejsvéráznějších šlechtických staveb doby Václava IV.
Boršengrýn - zřícenina
Kynžvart - zámekNimrod - tvrziště
