Kozí hrádek (u Sezimova Ústí) - zřícenina
Zřícenina gotického hradu - symbolického památníku Mistra Jana Husa pobývajícího zde v l. 1412-1414 po nuceném odchodu z Prahy, 10 km JV od Tábora
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Jihočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | -- | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | kozihradek.zde.cz | |
| Návštěva: | 17.7.2004 |
První zmínka o Kozím hrádku se váže k r. 1377. Tehdy náležel Vlčkovi z Kozího. R. 1391 koupil hrad Jindřich z Hradce, ale již r. 1406 náležel Vilémovi z Újezda. Vrchol své slávy zažil Kozí hrádek za Vilémových synů Ctibora a Jana z Kozího, kdy zde v l. 1412–1414 dvakrát pobýval mistr Jan Hus. Ten se zde věnoval kazatelské a literární činnosti a za svého pobytu na Kozím hrádku pravděpodobně sepsal i svá známá díla "De ecclesia" a "Postila". Datum ani důvod zániku hradu není znám. R. 1446, kdy statek získalo město Tábor, se však uvádí již jen ke Kozímu hrádku náležející dvůr a pivovar. Další přímá zmínka o hradu samotném je až z r. 1542, kdy je výslovně uváděn jako pustý. V těchto souvislostech se lze domnívat, že byl zničen r. 1438 při válečném tažení Albrechta Rakouského, který se domáhal dědických nároků na český trůn. Základy Kozího hrádku byly v l. 1899–1929 vykopány ústeckým učitelem a amatérským archeologem Josefem Švehlou. Tím byla zahájena postupná konzervace a prezentace jeho zbytků, která vyvrcholila nepříliš šťastným "vybetonováním" zříceniny za komunistického režimu. Komunisté kladli na husitskou epochu velký důraz, a tak byl Kozí hrádek zařazen mezi národní kulturní památky a prezentován jako významný pomník české minulosti.
Kozí hrádek stával na ostrožně nad levým břehem Kozského potoka nedaleko Sezimova Ústí. Hrad obíhal po celém obvodu val s palisádou, doplněnou na jihovýchodě o obranný srub, a velmi široký příkop. Vstup do objektu vedl od východu průjezdem v obdélníkovém stavení. Prostor stísněného předhradí byl vymezen na jihu velkou obdélníkovou budovou s kuchyní a na severu hradbou, při níž byla vyhloubena studna. V jejím sousedství se po schodech přicházelo k brance do parkánu, který obíhal na třech stranách jádro a kde byly umístěny hospodářské budovy, přiléhající k hradbě parkánu na západě. Kulisová brána do jádra vedla od východu, přímo z předhradí. Jádru a celému hradu dominoval donjon obdélníkového půdorysu, stojící volně uprostřed nádvoří. Vstup do věže umožňoval v patře můstek vedoucí z hradebního ochozu. Další kamenná budova, v přízemí dvouprostorová, přiléhala k hradbě na západě a plnila převážně funkci sýpky. Z hradu se do dnešní doby zachovaly konzervované základy budov a hradeb, studna a hluboký okružní příkop.
