Dubí - kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
Unikátní kostel ve stylu benátské gotiky z přelomu 19. a 20. stol. ve městě Dubí, 5 km S od Teplic
Typ: | Církevní památky | |
Kraj: | Ústecký | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Dubí | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.mesto-dubi.cz | |
Návštěva: | 1.5.2014 |
První písemné zprávy o Dubí se váží k rozmezí l. 1488-1494 a najdeme je v krupských městských knihách. Tehdy se ještě nejednalo o osadu, ale pouze o místo, kde přechodně přespávali krupští horníci, kteří v okolí těžili a rýžovali cín. Pozdější osada zmiňovaná v pramenech až k r. 1576 dostala jméno po rozsáhlých dubových lesích, které zde byly původní lesní kulturou. Dubí tvořily hlavně přístřešky havířů, stáje pro koně, hutě na zpracování rudy, mlýny a pily, které zpracovávaly dřevo pro důlní práce a palivo v hutích.
V 16. stol. se Dubí stalo natrvalo součástí teplického panství a koncem téhož století zde byla založena velká obora a postavena myslivna Barvář. Brzy na to se sem přemístila i lesní správa teplického panství. Od r. 1636 byla rozvíjející se obec v držení rodiny Clary-Aldringenů. Dubí leželo na obchodní stezce z Čech do Saska, což podnítilo vznik formanských hostinců, obchodů a dalších závodů na zpracování železa a kovů, výrobu střelného prachu, keramiky a později i sklářství. Od pol. 19. stol. dochází v Dubí také k rozvoji lázeňství, čímž se stává oblíbeným cílem výletů lázeňských hostů z nedalekých Teplic.
V l. 1897-1906 nechal majitel panství Carlos Clary-Aldringen postavit v severní části lázeňského města novogotický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Na unikátní stavbu podle projektu italského stavitele P. Bigaglia, profesora Akademie výtvarných umění v Benátkách, přispěli i obyvatelé Dubí. Pozoruhodná rarita evropského významu je považována za pomník benátskému stavitelskému umění, protože jde o kopii gotického kostela Santa Maria dell’Orto v Benátkách. Vlastní stavbu kostela provedl J. Siegmund a není bez zajímavosti, že při stavbě kostela byly v jeho exteriéru i interiéru využity originální gotické prvky ze zrušených kostelů, které z Benátek přivezl Carlos Clary-Aldringen.
Jedná se o trojlodní baziliku s převýšenou středovou lodí a 33 m vysokou hranolovou věží přiléhající k boční stěně presbytáře. Otevřená zvonice věže je osazena zvonem z r. 1925 od Rudolfa Pernera. V prvním patře věže je volně uložen malý litinový zvon z r. 1919 s nečitelným nápisem. Střecha cihlové věže s mramorovými detaily je zakončena dvojitým benátským křížem. Průčelí kostela tvoří 55 řad z bílých a červených mramorových kvádrů, portál zdobí socha madony. Střední i boční části průčelí jsou flankovány opěráky se sochami světců v nikách. Nad hrotitými okny s kružbami se nachází vlys z hrotitých obloučků a nad ním trpasličí galerie s dalšími sochami světců. Trojúhelníkový vlys je zakončen fiálou. Interiér kostela osvětlují sdružená polokruhová okna se sloupky zakončenými krychlovými hlavicemi v bočních stranách hlavní lodi.
Hlavní loď o výšce 13,9 m je opatřena kazetovým stropem, presbytář je zaklenut křížovou žebrovanou klenbou s hvězdicovým závěrem. Na konzolách ve střední lodi jsou umístěny sochy světců. Zařízení kostela pochází z doby kolem r. 1900. Na hlavním oltáři postaveném ve stylu benátské gotiky je zpodobněna madona a výjev Ukřižování, po jehož bocích se nacházejí sochy jednotlivých světců. Pozornost upoutá především kazatelna z bílého mramoru na šesti sloupech se schodištěm. Zadní stěna gotického oltáře pochází z 1. pol. 15. stol. a je neznámého původu. Součástí kostela je rodová hrobka Clary-Aldringenů, do níž byly po r. 1929 z Teplic převezeny pozůstatky všech členů této starobylé šlechtické rodiny. V kostele se slouží mše a pořádají se v něm kulturní akce.
Komáří vížka - rozhledna
Krupka - bazilika Panny Marie Sedmibolestné
Krupka - kaple sv. Wolfganga
Krupka (Rosenberg) - zřícenina
Kyšperk (Supí hora, Geiersberg, Unčín) - zřícenina
Bohosudov-Komáří vížka - lanová dráha
Starý Dvůr - tvrziště
Starý Martin - štola