Dalečín - zřícenina
Torzo zdiva gotického hradu založeného v pol. 14. stol. v obci Dalečín, 30 km V od Žďáru nad Sázavou
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Vysočina | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | -- | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.dalecin.cz | |
| Návštěva: | 18.8.1996 |
Jednou z osad, jež vznikla jako hornické sídliště na horním toku řeky Svratky, je Dalečín. Nasvědčuje tomu zasvěcení kostela sv. Jakubu Většímu, patronu horníků. Když se kraj feudalizoval, dostal se Dalečín do držení pánů s křídlem v erbu, kteří se psali po Tasově a Lomnici u Tišnova. Stal se střediskem statku, k němuž náležela řada okolních vsí.
Přesné datum založení hradu není známo, podle stavebních prvků se předpokládá jeho vznik kolem r. 1340, v období tzv. lucemburské gotiky. První zmínka o vsi pochází z r. 1349, kdy jej postoupila Klára, druhá manželka Znaty z Tasova, svému manželu. V té době tu již existoval hrad, neboť se připomíná mezi odstoupeným majetkem. Znata zemřel r. 1353 a Klára, aby Dalečín nepozbyla, spojila svůj majetek se zbožím svého švagra Ješka, probošta v Olomouci. Ješek dal do spolku své zboží v Jasenici u Tasova. Proti svodu se však postavili Jimram z Pernštejna a Jan z Konic, kteří si na spojený majetek činili nároky. Klára a Ješek nakonec prodali hrad i ves Dalečín se vším příslušenstvím Jimramovi z Pernštejna.
Léta existence hradu pod vládou Pernštejnů byla zřejmě pokojná, neboť písemných zpráv z tohoto období je poskrovnu. Začátkem 16. stol. však nastal obrat, protože se hrad Dalečín stal sídlem loupežníků, kteří ohrožovali celé okolí, a proto byl r. 1519 vyvrácen vojskem vedeným moravským zemským hejtmanem Artlebem Vranovským z Boskovic. V rodě Pernštenů zůstalo dalečínské panství do r. 1588, kdy je Jan z Pernštejna postoupil spolu s jimramovským zbožím Pavlu Katharýnovi z Katharu.
Dalečínský hrad stával na ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Svratkou. Jaká byla jeho původní podoba, nevíme. Jisté je, že šlo o válcovou stavbu s vnějším průměrem 30 m, k níž z JZ přiléhala hranolová věž. Hrad měl tři patra, jak o tom svědčí tři řady oken a také otvory po trámech v místech, kde bývaly stropy. Zachovala se z něho jen vysoká obvodová zeď, jež má ve dvou řadách nad sebou malá střílnová okénka, směřující na strmý skalnatý břeh řeky. Přední část hradní stavby stála na mírně svažité straně ostrohu a musela být chráněna příkopem a hradbou. Ochranu skýtala hradu nejen řeka, ale i strouha, vedená z ní hned pod svahem. Její voda poháněla mlýn, který byl nezbytnou součástí hradního i poddanského hospodářství. Stavba byla značně poškozena rozebíráním kamene na výstavbu zámečku v sousedství, hospodářských budov zámeckého dvora a mnoha domů ve vsi. Celé přízemí a sklepy hradu jsou zasypány.
Bystré - zámek
Hartmanice - kaple sv. Jana Nepomuckého
Zubštejn - zřícenina
