Čertova stěna-Luč - národní přírodní rezervace
Chráněné území zařazené do nejvyšší kategorie ochrany národní přírodní rezervace, 5 km SZ od Vyššího Brodu
| Typ: | Přírodní zajímavosti |  |
| Kraj: | Jihočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Čertova stěna-Luč | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 20.7.2005 |
Národní přírodní rezervace Čertova stěna–Luč se skládá ze dvou částí. Čertova stěna byla jako chráněné území zřízena v r. 1956 na výměře 10 ha a Luč již v r. 1933 na výměře 95 ha.
Chráněné území leží po obou stranách toku řeky Vltavy na příkrých balvanitých svazích jejího kaňonovitého údolí. Do rezervace patří i část vlastního toku Vltavy s mohutnými balvany v řečišti, s charakteristickými erozními projevy tzv. obřími hrnci. Plochy svahů jsou pokryty rozsáhlými sutěmi periglaciálního původu. Ve vrcholových partiích Luče a Čertovy stěny jsou vytvořeny mohutné skalní útvary, z nichž nejznámějším je vrcholová skalní hradba Čertovy stěny s velkým kamenným mořem nad pravým břehem Vltavy. Geologickým podkladem převážné části rezervace je dvojslídný granit až adamellit eisgarnského typu.
Skalní sutě se nacházejí v různých stadiích zazemňování a podle toho se liší i jejich vegetační kryt. Nejvýznamnějším typem vegetace jsou reliktní bory a březiny na částečně zazemněných sutích. Balvanité nezazemněné sutě (kamenná moře) na Čertově stěně a na jihovýchodním svahu Luče nemají vytvořené stromové ani bylinné patro a jejich vegetačním pokryvem jsou pouze reliktní mechová a lišejníková společenstva, tvořená specifickými druhy, přizpůsobenými extrémním podmínkám těchto stanovišť. Na místech s hlubším půdním profilem jsou zachovány zbytky přirozeného smíšeného lesa s bukem a jedlí, na většině plochy jsou však nahrazeny jehličnatými lesními kulturami.
Botanicky významný je reliktní výskyt dubu zimního ve fragmentech skalních doubrav a ekologicky pozoruhodný výskyt vlochyně. Velmi cenným fenoménem jsou reliktní společenstva bezobratlých živočichů povrchu a nejsvrchnějších vrstev půdy a sutí. Obratlovci jsou v rezervaci zastoupeni 14 druhy savců, 43 druhy ptáků, 2 druhy obojživelníků a 3 druhy plazů. Většina zjištěných živočichů jsou druhy s nepříliš vyhraněnými nároky na stanoviště, typické pro současné kulturní jehličnaté lesy. Výjimku tvoří několik druhů ptáků a plazů preferujících otevřené plochy sutí.
K tomuto místu se váže i známá legenda o ďáblovi, kterému vadila stavba kláštera ve Vyšším Brodě, a chtěl proto vytvořit v rokli hráz, jenž by zadržela vodu a klášter zaplavila. Nečisté síly svrhovaly obrovské balvany do řečiště Vltavy, ovšem práce měla být hotova než kohout třikrát zakokrhá. Pekelný kníže se zlými mocnostmi byli ale neúspěšní. Po třetím zakokrhání černého kohouta ďáblova moc skončila. Na věži kláštera zazvonil zvon a čert musel pustit balvan, na kterém je dodnes znát otisk jeho pekelného pařátu. Velikému balvanu nad řekou se říká ďáblova kazatelna a strmé skále, plné kamenů pod ní Čertova stěna. Tato skála se za dávných dob nazývala Strašidelník. Podle dřívějších pověstí to bylo posvátné místo, kde staří Slované uctívali boha dobra Svatoroha.
Lipno - vodní nádrž
Vyšší Brod - klášter cisterciáků s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
