Březinka - pěchotní srub
Pěchotní srub N-S-82 v systému československého opevnění stavěného od r. 1935, 4 km V od Náchoda
| Typ: | Technické zajímavosti |  |
| Kraj: | Královehradecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Březinka | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.brezinka.cz | |
| Návštěva: | 17.6.2000, 2.10.2010 |
Opevnění Československa se stavělo od r. 1935 jako reakce na stále se stupňující agresivní politiku nacistického Německa. V případě útoku nepřítele mělo současně umožnit relativně hladký průběh mobilizace naší armády a krýt její předpokládaný ústupový boj směrem na V před německou přesilou až do zahájení odvetných vojenských operací našimi spojenci, především Francií. Vzorem našeho opevnění se stala tzv. Maginotova linie budovaná ve Francii od konce dvacátých let především podél německých a italských hranic. Do osudného září 1938 pokročila výstavba opevnění nejvíce na SV hranici republiky.
Mezi Bohumínem a Krkonošemi byla od konce r. 1935 budována téměř souvislá linie těžkého opevnění. Železobetonové, většinou dvoupatrové, pěchotní sruby se střeleckými místnostmi převážně pro boční palbu, byly vyzbrojovány kulomety a protitankovými kanóny, v obzvlášť členitém terénu se počítalo s minomety. Nejmohutnějšími stavbami se staly dělostřelecké tvrze budované v rámci těžkého opevnění tak, aby podporovaly okolní linii samostatných pěchotních srubů v místech nejvíce ohrožených předpokládaným útokem nepřítele. Součástí tvrzí byly mohutné dělostřelecké sruby a objekty pro otočné výsuvné věže, které měly být vybaveny houfnicemi ráže 10 cm (dostřel 12 km), mimo to se počítalo s výstavbou objektů pro minometné otočné kopule s minomety ráže 12 cm (dostřel 250 m až 7 km). Hluboko pod povrchem (přes 20 m) horníci usilovně rubali prostory pro podzemní ubikace, skladiště střeliva a dalšího materiálu, sály pro filtrovnu, dieselagregáty na výrobu elektrického proudu, atd. Podzemní spojovací chodby ústily ve vchodovém objektu, který projektanti zásadně umísťovali do týlu pevnostní linie tak, aby byl co nejvíce kryt před nepřátelským postřelováním.
V r. 1936 byly v blízkosti hranic u přístupových komunikací a železničních tratí budovány lehké objekty vzor 36 pro vedení čelních paleb kulomety. Objekty obsazovaly jednotky SOS – Stráže obrany státu. V r. 1937 bylo od výstavby těchto objektů upuštěno ve prospěch modernějších lehkých objektů vz. 37, které byly budovány za linií těžkého opevnění. Těmto objektům lehkého opevnění se říkalo "řopíky" podle zkratky ŘOP – Ředitelství opevňovacích prací, které výstavbu opevnění řídilo. Řopíky byly určeny k vedení především bočních paleb. V okolí Náchoda se stavěly ve dvou sledech. Většinu z nich Němci během okupace nechali vyhodit do povětří, zatímco v pohraničí zůstaly řopíky nepoškozené, pokud nebyly využity pro německé zkoušky a cvičení.
Březinka
V r. 1938 měl srub osazeny dva pancéřové zvony. Vlevo to byl čtyřstřílnový zvon pro těžký kulomet a vpravo třístřílnový pro lehký kulomet. Oba byly vyrobeny ve Vítkovicích. Za okupace byly oba zvony vytrženy, členové KVH je v devadesátých letech nahradili přesnými maketami.
Značná pozornost byla věnována maskování objektu. Stěny byly pokryty kamuflážními barevnými omítkami, které jsou nyní pečlivě obnoveny. Na okraji stropní desky vyčnívaly háky pro zavěšení maskovacích sítí. Celý strop byl zakryt drny. Díky tomu při pohledu směrem od hranice srub zcela splýval se zatravněným valem zemního zásypu čelní stěny.
Před hlavními střílnami jsou na obou stranách ochranné, tzv. diamantové příkopy, hluboké 3,2 m a široké 1,5 m. Ty měly znemožnit nepříteli přístup ke střílnám a ztížit tak jejich zneškodnění, zabránit zasypání střílen zeminou vyhozenou výbuchem dělostřeleckého granátu a navíc měly sloužit jako jímky na prázdné nábojnice, které do nich padaly otvory pod střílnami.
K ochraně příkopu a hlavních střílen z kasemat byl určen lehký kulomet vz. 26 (zbraň N) a granátový skluz ústící do příkopu pod střílnou lehkého kulometu. I prostor vchodu byl postřelován z každé strany lehkým kulometem. Proti strmě dopadajícím dělostřeleckým granátům a leteckým pumám byly střílny opatřeny prodlouženými částmi stropu - tzv. krakorci. Na nich je nejlépe patrná dvoumetrová tloušťka stropu, která měla zaručit bezpečnost osádky před granáty do ráže 240 mm a 500 kg bombami.
Ve stěnách odvrácených od nepřítele jsou umístěny odvětrávací otvory a výfuk dieselagregátu zakryté masivními mřížkami svařenými z kolejnic. Tloušťka těchto stěn je v horním patře 1 m, ve spodním patře 1,5 m.
Za objektem se nachází zbylá část zásypu čelní stěny. Ten byl tvořen 4 m tlustou kamennou rovnaninou přímo u zdi a pak navezenou hlínou vysvahovanou zvolna do předpolí. Kamenná vrstva měla sloužit jako přídavná ochrana 2,25 m silné čelní stěny při zásahu dělostřeleckými granáty. V těchto místech je také umístěna revizní šachta kanalizace.
Dobrošov - pevnost
Jiráskova chata - rozhledna
