Bošovice - tvrz
Dvoukřídlá kamenná tvrz postavená v době husitských válek na místě staré dřevěné stavby snad z konce 13. stol., 15 km SV od Hustopečí
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Jihomoravský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Bošovice | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.bosovice.cz | |
| Návštěva: | 22.7.2009 |
R. 1298 je uváděn vladyka Petr, který se psal po Bošovicích. Snad již tehdy seděl na tamní tvrzi, avšak dokázat to nelze. Věrohodný doklad o existenci tvrze pochází až z r. 1365, kdy ji drželi páni z Kunštátu. Za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem na poč. 15. stol. byla dřevěná bošovická tvrz zřejmě zničena, protože zatímco r. 1398 se při převodu zboží ještě hovoří o tvrzi, r. 1415, kdy Bošovice získal Jan Kos z Okrašovic, je označena jako kopec. Zničení původního objektu bylo zřejmě dokonalé, a tak když se někdy v době husitských válek rozhodl Jimram z Doubravice pro její obnovu, znamenalo to prakticky výstavbu nové, tentokrát kamenné tvrze. Obyvatelná byla prokazatelně r. 1437. Obnova tvrze nakonec přerostla v její postupné budování a rozšiřování, které se protáhlo až do 16. stol. Zasadili se o ně v první fázi zejména Jan Zajíc z Valdeka a po r. 1481 vladykové z Polánky, kteří koupili tvrz i s malým statkem. Aleš z Polánky a jeho synové se zasloužili o pozdně gotickou fázi tvrze a po Bošovicích se dokonce psali. Kateřina Buchlovská z Domamyslic nechala na tvrzi okolo r. 1560 provést renesanční úpravy. Od r. 1627 náležely Bošovice po tři sta let Lichtenštejnům, což přineslo tvrzi úpadek. Byla od té doby využívána jen jako obydlí úředníků, skladiště a sýpka. V 80. letech 20. stol. zahájili obyvatelé Bošovic na vlastní náklady rekonstrukci zubožené tvrze, avšak tyto aktivity byly zastaveny restitučními nároky původních majitelů v letech devadesátých. Majetkové poměry bošovické tvrze nejsou ani v současnosti dořešeny a objekt dále chátrá.
Bošovická tvrz stojí na okraji vyvýšeniny JV od obce. Prošla složitým stavebním vývojem a na poč. 17. stol. je označována dokonce jako hrad. První vývojová fáze byla dřevohlinitá, jak o tom svědčí požárová vrstva pod úrovní tvrze zděné. Nalezená keramika dovoluje zařadit dřevohlinitou vývojovou fázi do 14. stol. Prvním kamenným objektem zbudovaným na tvrzišti v době husitských válek byla gotická kamenná věž o rozměrech 8,8 × 7,5 m v SZ nároží pozdějšího areálu. Na ni navázala stavba dvou rovněž gotických věžovitých stavení v JV a JZ nároží. Všechny tři stavby byly spojeny dřevěnou palisádou a později hradbou, takže vznikl lichoběžníkový areál o rozměrech 31 × 26–30 m. Ten obíhal blíže nedatovaný, dnes zcela zaniklý parkán a na J straně odděloval tvrz od ostatního terénu příkop a val. Na poč. 16. stol. dostala nejstarší věž nové cihlové patro a byla novým Z křídlem připojena k věžím na J, které splynuly v křídlo jižní. Přestavba byla realizována v pozdně gotickém slohu, jak o tom svědčí i sedlové portály s přetínavými pruty zasazené v interiérech křídel tvrze. Klenutí dostaly i sklepy. Renesance 16. stol. přinesla zvýšení a zaklenutí J křídla a zřízení ochozu na jeho nádvorní straně. Tím byl stavební vývoj objektu ukončen. Baroko a pozdější stavební slohy zanechaly na tvrzi jen minimální stopy. Patrně nejvýraznější úpravou z této doby je zrušení valu a příkopu před vstupem do objektu a podepření JZ nároží mohutným kamenným pilířem.
Většina přízemních prostor je zaklenuta gotickou klenbou. Nejvýstavnější prostora, velký sál, vyplňuje přízemí Z křídla. V přízemí nejstarší věže je umístěna kaple, v patře sál a místnost s původními empírovými trámovými stropy a dvěma pozdně gotickými portály.
Tvrz je dvoukřídlá renesanční budova s hradbou vymezující nádvoří na S a V. Stará gotická věž v době baroka vyhořela a při opravě byla srovnána na úroveň Z křídla. Do původního stavu byla rekonstruována v 80. letech 20. stol. Na nádvoří tvrze je možné spatřit i původní studnu.
Diváky - zámek
Nedánov - rozhledna
