Borovany - zámek
Bývalé proboštství augustiniánů kanovníků u kostela Navštívení P. Marie v Borovanech, 15 km JV od Českých Budějovic
| Typ: | Zámky a zámecké stavby |  |
| Kraj: | Jihočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Borovany | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.borovany-cb.cz | |
| Návštěva: | 4.8.2010 |
R. 1436 získal panství Borovany Petr z Lindy, někdejší služebník pánů z Rožmberka, pak měšťan v Linci a od r. 1431 v Českých Budějovicích. Bezdětný Petr z Lindy se r. 1455, kdy byl také povýšen do šlechtického stavu, rozhodl založit augustiniánskou komunitu o šesti kanovnících v čele s proboštem. Tomuto proboštství, osazenému z Třeboně, pak odkázal veškerý svůj majetek. Nadace byla r. 1455 potvrzena Jiřím z Poděbrad jménem Ladislava Pohrobka a papežského schválení se dočkala r. 1458. O tři roky později schválil tuto nadaci Jiří z Poděbrad již jako král. Už předtím začala výstavba areálu, do kterého se r. 1461 nastěhovalo sedm řeholníků z třeboňské kanonie. Za kostel jim sloužil někdejší farní chrám, poprvé vzpomínaný r. 1339, který po přestavbě, mající spíše charakter novostavby, byl posvěcen 14. října 1464. Po dvou letech snad byl dokončen i konvent s malým ambitem. Zachované pozdně gotické interiéry poukazují na skutečnost, že zde pracovala rožmberská stavební huť, ovlivněná podunajskou tvorbou.
Podobně jako pro většinu dalších komunit, znamenalo také pro Borovany 16. stol. úpadek, zesílený navíc morovou epidemií r. 1557, kdy jí až na jediného kanovníka podlehl celý konvent. Po proboštovi Matěji Kožkovi z Rynarce existovala borovanská komunita jen podle jména, administrována byla z Třeboně. Nakonec se i klášterní statky dostaly do zástavy a posléze v r. 1600 i do dědičného držení Rožmberků. K obnově borovanského proboštství došlo v r. 1630, výnosem Ferdinanda III., který se 13. března obrátil na probošta Bernharda I. Waitze z Klosterneuburgu, aby do Borovan odeslal dva konventuály. Delší čas však trvalo, než se proboštství povzneslo. Císař ostatně sám musel 24. června 1635 znovu do Klosterneuburgu připomínat jejich závazky. Teprve na jaře r. 1651 byla dokončena obnova stávajících budov a v r. 1658 stanul poprvé v čele konventu samostatný administrátor. K první řádné volbě proboštů došlo ještě později. První byl ustaven Georg Jaud 18. listopadu 1662. R. 1663, po schválení řádem, začalo obnovené proboštství existovat i právně. Tehdy v něm byli tři kanovníci a jeden klerik. Je však pravda, že v následujících dobách osoba probošta personálně přímo spojovala Borovany s třeboňskou kanonií.
Další významná barokní úprava proběhla v r. 1729, kdy byla přestavěna poslední patra kostelní věže. Skutečný rozkvět proboštství začal až za Augustina Dubenského, kdy byl r. 1746 prodloužen chór kostela a zbudována škapulířová kaple. Autor této pozoruhodné centrálně pojaté kaple s rokokovou výzdobou však není znám. Také konventní budovy byly opraveny, ale pozdně gotická klenba v ambitu byla zachována. Ke starým budovám byl někdy v l. 1760-1770 přistavěn nový trojkřídlý konvent (prelatura) "spíše panskému zámku než klášteru podobný". Ve velkém sále tohoto křídla v těchto letech vznikla nepříliš kvalitní fresková výzdoba s náměty ze života sv. Augustina. Na příkaz Josefa II. bylo proboštství r. 1785 zrušeno, statky s konventem prodány Johannovi ze Schwarzenberka a kostel se na základě biskupského dekretu z r. 1786 stal farním. Fara byla zřízena v bývalém starém konventu.
Areál proboštství tvoří kostel, po jehož S straně se nalézá starý konvent se škapulířovou kaplí, připojenou k V straně. Na Z konec S křídla konventu navazuje trojkřídlá budova nového konventu. Jednolodní kostel člení v pozdně gotické části jen nakoso postavené opěráky, pozdně barokně prodloužený presbytář je ukončen konkávkonvexní křivkou. Loď, zaklenutá čtyřmi poli hvězdicových kleneb, přechází bez triumfálního oblouku do presbytáře, zaklenutého kupolí na pendentivech. Hlavní oltář z r. 1679 vznikl prací řemeslníků z Lince, dále se zde zachoval vrcholně barokní a novogotický mobiliář. Starý konvent má velmi prosté vnější fasády bez architektonického členění. Pozdně gotické ambity jsou zaklenuty síťovými klenbami. Škapulířovou kapli vyzdobil freskami a obrazy František Jakub Prokyš. Její vnější fasády mají vrcholně barokní podobu s dvojicemi pilastrů s konkávkonvexně probíhajícími štíty. Také prelatura má výrazný pozdně barokní vzhled s bohatě utvářenými fasádami. Hlavní průčelí zvýrazňují boční a středový rizalit, vystupující o patro nad křídla. Střední rizalit o třech osách člení vysoký pilastrový řád, stejně široké boční rizality mají jednotlivé osy odděleny rustikovanými pilastry. Obdobně jsou komponovány i dvorní fasády, kde podobu bočních rizalitů přejímají boční křídla. Nejzajímavější prostor prelatury, hlavní sál, je dnes předělen.
Borovany - pěchotní srubBuškův hamr - technická památka
Ledenice - vojenské historické a válečné muzeumTrocnov - památník Jana Žižky
