Údolí Bílé Opavy - národní přírodní rezervace
Národní přírodní rezervace v údolí horské bystřiny mezi Karlovou Studánkou a Pradědem, 15 km JZ od Vrbna pod Pradědem
| Typ: | Přírodní zajímavosti |  |
| Kraj: | Moravskoslezský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Údolí Bílé Opavy | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.ejeseniky.com | |
| Návštěva: | 6.7.2007 |
Celý tok říčky Bílé Opavy leží v chráněné krajinné oblasti Jeseníky a její horní tok je navíc součástí národní přírodní rezervace Praděd, resp. její původně samostatné části Bílá Opava. Rezervace Bílá Opava byla vyhlášena r. 1963 na rozloze 280 ha. Naučná stezka procházející údolím říčky po mnoha mostcích, schodištích a lávkách měří 10,5 km. Bílá Opava pramení v sedle mezi Petrovými kameny a Pradědem v nadmořské výšce 1280 m. Postupně se spojuje se Střední a Černou Opavou a vytváří řeku Opavu vlévající se do Odry. Nejvýznamnějšími přítoky jsou Pradědský a Ovčárenský potok.
Na modelaci údolí se podílela v posledních tisíciletích především voda, sníh a led. Nesourodost zdejších hornin, jejich nepravidelné vrásnění i odlišná schopnost zvětrávání a odolávání vodní erozi způsobila, že bylo celé údolí vyhloubeno značně nerovnoměrně. Tím vznikly peřeje, hluboké tůně, skalní výchozy a vodopády. Největší vodopád je vysoký 7,9 m. Bystřina tímto vodopádem a navazujícími peřejemi překonává na úseku 40 m výškový rozdíl 16,4 m. Na ohlazených rulových plotnách pod vodopádem jsou patrné tzv. obří hrnce v Jeseníkách zcela ojedinělé. Tyto prohlubně vznikaly po staletí vířivým pohybem vody a vodou unášených částic hornin.
Horní část údolí nad Velkým vodopádem je tvořena převážně rulami, prostřední a dolní část je z šedých až zelených břidlic a bílých či žlutavých křemenců. Obojí jsou přeměněné horniny vzniklé z mořských usazenin prvohorních stáří. Proměny reliéfu na březích Bílé Opavy nejsou geologickou minulostí. Koryto řeky se na mnoha místech každoročně mění, balvany se v korytě přesouvají, řítí se skalní bloky, na strmých svazích dochází na více místech každoročně ke svahovým sesuvům.
V údolí Bílé Opavy se zachovaly původní horské smrčiny – lidskými zásahy neovlivněný smrkový prales s charakteristickou růstovou formou stromů, proslulým jesenickým smrkem, který se vyznačuje úzkými válcovitými až sloupovitými korunami, esovitě prohnutými deskovitými větvemi skloněnými šikmo dolů a u kmene nápadně ztlustlými. Tyto dědičné vlastnosti umožňují jesenickým smrkům lépe odolávat nepříznivým zimním podmínkám: na jejich úzkých korunách se zachycuje méně sněhu a námrazy.
Všechny smrkové lesy Hrubého Jeseníku jsou v současnosti ohroženy imisemi a kůrovcem. Jen ůvodnímu jesenickému smrku vyhynutí nehrozí. Lesníci začali tuto vzácnou růstovou formu zachraňovat již v 60. letech pěstováním ze semen a roubováním. Proto jsou některé části smrkového pralesa chráněny jako genová základna smrku.
Karlova Studánka - lázně
Praděd - hora
