Bautzen (Budyšín) - město
Někdejší hlavní město Horní Lužice s historickým centrem, 45 km S od Varnsdorfu
Typ: | Města, lidová architektura | |
Kraj: | Sasko (Německo) | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Bautzen (Budyšín) | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.bautzen.de | |
Návštěva: | 10.5.2001, 6.5.2012 |
Město Budyšín bylo založeno na významném brodu přes řeku Sprévu, uprostřed úrodné krajiny osídlené od 7. stol. srbským kmenem Milčanů. Nejstarší zmínka o Budyšíně pochází z r. 1002, kdy tu Srbské kmeny, jižní větev polabských Slovanů, vystavěly v místech dnešního evangelického hřbitova opevněné hradiště Budusin. Osadu poýšil na město r. 1213 Přemysl Otakar I. Město pak náleželo v l. 1136-1254 k Čechám, v l. 1254-1319 k Braniborsku, pak až do r. 1635 opět k České koruně. Potom, co se krajiny zmocnili míšenští markrabí, zbudovali na druhé straně řeky hrad Ortenburg, který nechal později uherský král Matyáš Korvín goticky přestavět. R. 1221 byla při kostele sv. Petra založena kapitula a r. 1240 nedaleko od ní františkánský klášter. R. 1346 Budyšín spolu s dalšími lužickými městy vytvořil svaz zvaný Lužické šestiměstí k ochraně před zvůlí šlechty.
Za husitských výpadů bylo město dvakrát neúspěšně obléháno. V době reformace většina měšťanů přijala nové učení, ale katolická kapitula si podržela chór petrského kostela. Poté, reformace prosadila, získal kapitulní děkan r. 1581 vrchní pravomoc nad katolickou menšinou v Lužici. Ochranu katolické menšiny si podrželi Habsburkové z titulu českých králů i po připojení Lužice k Sasku r. 1635 a zajistili ji navíc výchovu kněží v Praze.
V období průmyslové revoluce se snížil počet srbsky hovořícího obyvatelstva, které bylo zatlačeno na předměstí. Přesto se však v pol. 19. stol. začal rozvíjet lužickosrbský národní život. Byla založena Matice srbská, začaly vycházet srbské deníky, týdeníky i měsíčníky. Prohloubila se spolupráce kulturních předáků obou náboženských vyznání. V l. 1897-1904 byl z dobrovolných sbírek vybudován Srbský dům, od r. 1912 sídlo národní organizace Domowina.
Nad řekou Sprévou (Spree) je opevnění s řadou bran, z nichž je nejpozoruhodnější věž Lauenturm (Lawska wěža) z přelomu 14. a 15. stol., dále o 1,44 m k SV vychýlená Reichenturm (Bohata weža), s vyhlídkovou plošinou Wendischer Turm (Serbska wěža), Žákovská brána (Schuellert/Šulerska wrota) a Mikulášská věž (Nicolaiturm/Miklawšowa wrota). Opevnění na S navíc zpevňoval chrám sv. Mikuláše, který byl vypálen ve třicetileté válce, ale zůstalo uchováno obvodové zdivo. Za povšimnutí stojí Chrám sv. Petra (Dom St. Petri). Je to mohutná gotická stavba s nejvyšší věží ve městě. Zajímavá je tím, že je uprostřed chrámové lodi přepážka, kterou je kostel rozdělen na část katolickou a evangelickou. Kostel je tedy symbolem náboženské snášenlivosti.