LITOMĚŘICE - město


Historické město ležící na soutoku řek Ohře a Labe na jižním okraji Českého středohoří, 20 km JV od Ústí nad Labem



Typ:Město Litoměřice
Kraj:Ústecký
Umístění:Mapa
Fotogalerie:Litoměřice
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.litomerice.cz
Návštěva:29. duben 2007


Znak města Litoměřice Litoměřice, jedno z nejstarších českých měst, leží na soutoku řek Ohře a Labe. Již staří Slované zde vybudovali mocný, raně středověký hrad, tehdy nejvýznamnější v Čechách. Lid, který zde žil, nazval kronikář Kosmas "Liutomerici". R. 993 je listinně doložena provincie litoměřická. V 16. stol. došlo k rozvoji renesančního stavitelství, které předurčilo stavební ráz města a které zde zanechalo množství gotických, renesančních i barokních památek, chráněných v městské památkové rezervaci, vyhlášené r. 1978.

Biskupská rezidence

Byla vystavěna na místě původních budov kapituly z 11. stol. podle plánů Giulio Broggia v l. 1683-1701. Nachází se zde kaple sv. Vavřince a malby F. Kučery a Ch. Tietze. V přízemí je umístěna velká knihovna, vybudovaná koncem 18. stol. za biskupa Emanuela Arnošta z Valdštejna. V patře je trůnní sál s nádhernou nástropní malbou. Dnes je objekt sídlem litoměřického biskupa.

Dómský pahorek (dříve hora sv. Štěpána)

Je místem, kde se nacházelo původní knížecí a přemyslovské hradiště připomínané r. 1096. Kolem r. 1057 zde kníže Spytihněv II. založil kapitulu sv. Štěpána a románskou baziliku. Ta byla později zbořena a na jejím místě postavena v l. 1663-1670 dnešní katedrála. Jedná se o barokní jednolodní kostel. Nad vstupním portálem je nika se sochou sv. Štěpána, na vstupním portálu je znak biskupa Schleinitze. Po stranách portálu jsou sochy sv. Felixe a sv. Viktorina. Interiér katedrály je bohatě vyzdoben. Vedle katedrály stojí věž z konce 19. stol., s katedrálou propojená spojovacím obloukem.

Dům "Kalich"

V jádře pozdně gotický dům z 1. pol. 16. stol. renesančně přestavěl v l. 1570-1580 Ambrosio Balli pro měšťanskou rodinu Mrázů z Milešovky. Jejich erb je vytesán na vstupním portálu a vyobrazen na dvorním průčelí, kde je i zčásti zachovalá původní renesanční malba. Později zde sídlil solní úřad. R. 1655 získalo dům město. Vnitřní úpravy pocházejí z r. 1695. R. 1834 proběhla rozsáhlá přestavba, kdy byly sňaty renesanční štíty a nahrazeny empírovým průčelím. R. 1877 bylo v přízemí umístěno první zdejší muzeum. Dům byl původně nazýván "Pod Bání" podle vyhlídkové věžice v podobě kalicha, připomínajícím tradici vinařství ve městě.

Dům "U Černého orla"

Renesanční dům pro rodinu Housků z Adlersburku postavil před r. 1564 italský stavitel Ambrosio Balli na místě dvou původních gotických domů. Jeho první majitel, Dionýs Houska, nechal dům postavit za účelem ochrany královského poselstva a samotného vladaře. R. 1650 se stal dům rytířským sídlem Oulíků z Třebenic a byl obdařen titulem "Králův Hrádek nad Labem". Destička "SALVA GUARDA" (tzn. bezpečný průvod) umístěná nad vchodem znamená, že dům měl zvláštní ochranu panovníka. V l. 1704-1773 zde byla kasárna, později hostinec "Černý orel" a od r. 1853 městský úřad. Rozsáhlé stavební úpravy proběhly v 18. a 19. stol. Na průčelí byly objeveny rozsáhlé zbytky renesančních sgrafit zobrazujících biblické výjevy s alegoriemi lidského věku.

Hrad

Bývalý královský hrad vznikl již ve 2. pol. 13. stol., za Přemysla Otakara II. Přestavěn byl na začátku vlády Karla IV. a začleněn do nového pásu hradeb. Tato novostavba úzce souvisela s tehdejším rozšířením města i novým opevněním. V Novém paláci s vysokou střechou a domácí kaplí přebývali při svých krátkých pobytech čeští králové, bylo zde i sídlo krajského sudího a možná i mincovna, kterou však r. 1300 nechal král Václav II. přemístit do Kutné Hory. Od vlády Karla IV. se traduje rozvoj vinařství na Litoměřicku. R. 1397 věnoval král Václav IV. hrad své sestřenici Alžbětě, manželce míšeňského markraběte Viléma I. Na počátku husitského hnutí zde pobýval Zikmund Lucemburský s královnou vdovou. Následně drželo hrad město. Hrad se stal však spíše městským dvorem a r. 1655 vyhořel. V l. 1767-1768 byl přestavěn na městský pivovar.

Kostel Zvěstování Panny Marie

Barokní kostel, dílo Octavia Broggia z l. 1701-1731, byl postaven na místě pěti měšťanských domů pro jezuitskou kolej. Kostel byl vysvěcen r. 1731. Po zrušení řádu r. 1773, sloužil kostel v l. 1793-1810 jako skladiště městského pivovaru. Poté byl opětovně vysvěcen a od r. 1811 využíván pro potřeby bohosloveckého semináře. V interiéru chrámu jsou monumentální fresky připisované Janu Hiebelovi. Hlavní oltář z umělého mramoru, dokončený r. 1772 J. Kramolínem, je patrně dle návrhu Octavia Broggia, stejně jako šest bočních oltářů. Pod kostelem se nachází jezuitská hrobka.

Městské hradby

Původní systém hradeb připomínaný r. 1257 se nedochoval. Dnešní gotický systém hradeb vznikl ve dvou etapách. Vnitřní hradba z l. 1360–1380 je místy vysoká přes 10 m a 2 m silná, opatřená zubatým cimbuřím a hranolovitými věžicemi dovnitř otevřenými. Západní věžice byla r. 1705 upravena jako vyhlídkový pavilon zvaný jezuitská hvězdárna. Vnější parkánová zeď, původně 4,5 m vysoká, postavená kolem r. 1513, je zachována do výše 3 m, silná 120 cm, s několika podkovovitými baštami. Dnešní obvod hradeb je dlouhý 1800 m. V hradbách byly původně čtyři brány - Dlouhá (východní), Mostecká (jižní), Michalská (západní) a Nová (severní). Všechny brány byly v průběhu 19. stol. zbořeny. Gotické hradby tvoří hranice Městské památkové rezervace.

Mírové náměstí

Litoměřické náměstí o ploše 2 ha tvoří jádro města již od vlády Přemysla Otakara I. Dokládá tak význam města ve středověku, kdy náměstí sloužilo jako hlavní tržiště. Původní koryto s vodou bylo v r. 1541 nahrazeno dřevěným potrubím a byla postavena horní dřevěná kašna a dolní kamenná kašna. V l. 1839-1859 bylo náměstí i celé město vydlážděno. R. 1856, po velké epidemii cholery, byla vybudována kanalizační síť. Většina domů na náměstí je v jádře gotická. Uvnitř a na fasádách lze ale vidět projevy všech stavebních slohů od gotiky až po 20. stol.

Stará radnice

Základem je budova gotické radnice, poprvé doložené r. 1397. Zbytky jsou zachovány v obloucích podloubí. Po požáru města r. 1537 byla vážně poškozena. V l. 1537-1539 byla přestavěna v renesančním slohu. Na severním rohu radnice je umístěna na pilíři kopie renesanční, nejstarší exteriérové plastiky ve městě, tzv. Rolanda v podobě divého muže s kyjem, jako symbolu obchodu a trhu. Ve spodní části pilíře je upevněn železný, tzv. český loket - stará délková míra. V podloubí jsou umístěny 2 erby z Dlouhé brány - říšský a městský z doby před r. 1409. Na jižním průčelí jsou patrné zbytky pranýře. Pozoruhodné je též vnitřní schodiště a dřevem vykládaná zasedací síň městské rady z r. 1542, zdobená vyřezávanými reliéfy českých panovníků i měšťanů. Jako radnice stavba sloužila až do r. 1839. V důsledku působení spodních vod došlo r. 1916 ke zřícení střední části domu a opravy probíhaly až do r. 1926. Nyní je zde umístěno Oblastní vlastivědné muzeum s bohatými sbírkami.

Městská věž

Čtyřpatrová městská věž navazující na děkanský kostel Všech svatých je připomínána již ve 14. stol. Přízemní místnost, přístupná z kostela, sloužila ve válečných dobách k úkrytu majetku občanů Litoměřic. Samotná věž je přístupná přímo z ulice a od 1. patra obsahuje konstrukci z dřevěných trámů pro zavěšení zvonů. V úrovni ochozu byla koncem 16. stol. vyzděna místnost pro věžného. 54 m vysoká Věž se nachází na Mírovém náměstí.


Razítko
Navštívená místa v okolí:
ZříceninaKAMÝK - zřícenina
Hora / RozhlednaRADOBÝL - vrch
Ostatní místa / AkceTEREZÍN - pevnost
Hora / RozhlednaVARHOŠŤ - rozhledna



Zdroj: www.litomerice.cz ; znak přejat z cs.wikipedia.org



top