JOŽO NIŽNÁNSKY
* 30.8.1903, Veľké Brestovany
† 7. 3.1976, Bratislava
Pochází z nemajetné rodiny, jeho otec byl železniční dozorce. Základní školu navštěvoval v Brestovanech, Zavare a v Satu Mare (Rumunsko), gymnázium potom ve Svätém Juru a v Trnavě. Po maturitě se zapsal na práva, která nedokončil, a z finančních důvodů dal přednost novinářské praxi, takže se r. 1923 stal novinářem z povolání. V l. 1924-1938 byl redaktorem denníku agrární strany Slovenská politika, kde uveřejnil většinu svých románů na pokračování. Postupně redigoval časopisy Nový svet (v době Druhé světové války byl jeho majitelem a vydavatelem), časopisy Demokratické strany Čas v obrazoch a Demokratický týždenník (v obou ve funkci šéfredaktora), Život v obrazoch a jiné. Mezi lety 1949–1951 pracoval jako redaktor ve Vydavatelství ROH, v l. 1950-1954 ve vydavatelství Obroda, od r. 1952 byl také redaktorem Světa socialismu, později Slovenského nakladatelství dětské knihy, a do r. 1957, kdy odešel do důchodu, ve slovenském vydavatelství Mladé letá.
Svojí literární tvorbu začal psaním poezie, přestože se později věnoval výlučně psaní dobrodružně-historických románů. Jeho poezie vyjadřuje oslavu života rolnických předků. Jeho básnická tvorba byla velmi dobře přijata, nicméně později v ní nepokračoval, ale začal se věnovat próze. V ní se vrací do slovenské minulosti a k historickým postavám jako jsou Móric Beňovský (Dobrodružstvá Mórica Beňovského) nebo Alžběta Báthoryová (Čachtická paní), kterou r. 2008 zfilmoval Juraj Jakubisko. Na Čachtickou paní volně navazuje román Žena dvoch mužov. Z dalších děl je to např. Spišské tajomstvo, Právo prvej noci, Krásna Hedviga, román napsaný podle pověsti o trenčínské studně a Omarovi a Fatině s názvem Studňa lásky či povídkový cyklus Bojnické kamenné dukáty. Pro Nižnánského tvorbu je charakteristický napínavý děj, dobrodružství, zápas dobra a zla, hrdinství i zbabělosti, a také příběhy lásky. Svoje díla se snaží psát velmi jednoduše, tak aby byla přístupná široké veřejnosti (inspirovala ho díla W. Scotta, A. Dumase, M. Jókaie, H. Sienkiewicze aj.).
Přečtené knihy
Historický román o sadistické šlechtičně Alžbětě Báthoryové, která si chtěla uchovat mládí a krásu koupelemi v krvi svých mladých poddaných. Román vychází ze skutečných událostí, které na rozhraní 16. a 17. století rozbouřily obyvatele slovenských Čachtic a širokého okolí. Hraběnka Báthoryová, známá svou neobyčejnou krutostí, tehdy usmrtila na svém panství řadu mladých žen a dívek. Tato historická fakta doplňuje autor v literárním podání barvitou fantazií, s jejíž pomocí romanticky dotváří neúplný historický obraz. Této látky se chopil zkušený režisér Juraj Jakubisko a natočil celovečerní film Bathory.
Volné pokračování Nižnánského slavného románu Čachtická paní. Kniha má dvě hlavní dějové linie, které se vzájemně prolínají. V první části se čtenář opět setkává s některými hrdiny románu Čachtická paní i s jejich dalšími osudy. Ve druhé části se pak seznamuje s nešťastným manželstvím zpupného, ale přitom slabošského Františka Révae a Zuzany Forgačové. Na všechny intriky doplatí vůdce boje za postavení Báthoryové před řádný soud, ale láska Zuzany Forgačové a Petra Bakiča po velkém skandálu nakonec zvítězí, když celá záležitost se dostane před Uherský sněm a mimořádný soud v Prešpurku. Příběh ženy dvou mužů je vskutku napínavým románem, je příběhem vzpoury proti zkostnatělým právním, mravním a milostným zásadám tehdejšího života.
