NINA BONHARDOVÁ
* 6. 3. 1907, Żolynia (Halič, dnes Polsko)
† 30. 6. 1981, Praha
Dívčím jménem Anna Urbánková. Její syn Roman Bonhard (1929–1990) byl klavírní virtuos. Do školy začala chodit v Haliči, kde byl její otec velitelem vojenské posádky. Vystudovala obchodní akademii v Opavě do r. 1933 pracovala jako úřednice tamní pojišťovny. R. 1940 se přestěhovala do Písku a r. 1943 do Prahy. Byla zaměstnána ve Filmovém archivu, dále v redakcích časopisů Svět v obrazech, Vlasta a Praha, v tiskovém odboru Ústředního národního výboru hl. m. Prahy, jako vedoucí propagačního oddělení náborového podniku téhož úřadu a jako účetní Státního nakladatelství technické literatury. Poté žila střídavě v Praze a Třeboni a věnovala se literární tvorbě.
Od 30. let psala povídky, kulturně-politické články a kritiky do Národní politiky, Národních listů, Národního osvobození, Venkova, Jihočeské jednoty aj. Po r. 1945 publikovala mj. v Jihočeské pravdě, Práci, Literárním měsíčníku, Rudém právu. Pro Čs. rozhlas Bonhardová přeložila a upravila několik polských her.
Bonhardová je autorkou historických románů, které se tematicky i stylově hlásí k jiráskovské tradici a jsou založeny na kombinaci bohaté dějovosti s ilustrativním přepisem archivních poznatků. Její hlavní zájem platil dějinám jižních Čech přelomu 16. a 17. století. V monograficky pojatých románech Tanec rabů a Hodina závrati korigovala vžité představy o zakladateli rožmberských rybníků Jakubu Krčínovi z Jelčan a o Petru Vokovi. V románech-kronikách Selský mor a Polyxena konfrontovala v duchu poetiky 50. let obraz šlechtického světa s životem bouřících se lidových vrstev. Střídmé využití romantizujících prvků charakterizuje i díla zasazená do vzdálenějších dob, psaná již se znatelně menší historickou erudicí (vláda Přemysla Otakara II. v Královském údělu, úsvit křesťanství v Polsku v Románě o Doubravce České a Měškovi Polském). Posmrtně vydaný román Misie se dotýká působení Konstantina a Metoděje na Velké Moravě. Dětem Bonhardová adresovala kromě pohádek i autobiografický román Františka a čtyřlístek, jenž evokuje její idylické dětství v Haliči.
Přečtené knihy
Známý román z prostředí jihočeských Rožmberků odehrávající se na sklonku 16. stol. v Čechách a v Rakousku. Jeho hlavní postavou je známý rybníkář Jakub Krčín z Jelčan, rožmberský regent, který svých úspěchů dosahoval za cenu nevídané bezohlednosti k poddaným. Tento poslední díl Rožmberské trilogie zasahuje i do širších souvislostí a to nejen českých, ale i evropských. Podává zdařilé portréty některých osobností z vyšších kruhů např. Petra Voka, Polyxenu Rožmberskou aj. Autorka v této části sleduje i rozkol mezi protestanty a katolíky, který se vyvinul za vlády císaře Rudolfa. Zaměřuje se i na osudy prostých lidí, horníků z Rudolfova a zachycuje i selská povstání robotného lidu v jižních Čechách a Horních Rakousích a jejich neslavné a kruté osudy.
