JILJOV - zbytky skalní tvrze
Sporná skalní lokalita v nadmořské výšce cca 300 m u obce Holany, 8 km J od České Lípy
| Typ: | Zřícenina |  |
| Kraj: | Liberecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Jiljov | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | - | |
| Návštěva: | 18. duben 2010 |
Jméno Jiljov se vyskytuje v pramenech od konce 14. do pol. 15. stol. jako predikát různých osob, které současně užívají přídomků "z Dolan, ze Všetat, z Nedamova či z Vetlé" a sedí na Oslovicích, Hostíkovicích či Dolanech. Sídlo Jiljov není v pramenech uvedeno. Poprvé v r. 1429 užívá Hanuš z Jiljova příjmení Holan a rod Holanů z Jiljova se pak ještě několikrát
objevuje v pramenech z 16. stol., konkrétně v l. 1542 a 1600.
Dnešní lokalita zvaná Jiljov je značně zpochybněna jako středověké skalní sídlo i jako
původní historický Jiljov. Nachází se u Holanských sádek, pod zámečkem s oborou nazývaným Vřísek. Písemné doklady uvádějí k r. 1388 Hrdoně z Jiljova a po něm v r. 1391 Hynka z Dolan, jinak z Jiljova. Vaněk Vyšata z Jiljova r. 1421 sídlil na sousedních
Hostíkovicích. Dále se r. 1454 připomíná Hanuš z Jiljova a v 16. stol. žijící rod
Holanů z Jiljova. Jejich spojitost s touto lokalitou není jednoznačně potvrzena. Patrně již
ve 2. pol. 15. stol. Jiljov zpustl a nebyl obnoven. V době Augusta Sedláčka se na lokalitě nacházela chmelnice. Podle německého obyvatelstva se místo nazývalo Veilchenburg. Existuje i názor, že Jiljov stával na Mělnicku, někde v okolí Všetat.
Jiljovská lokalita představuje dva menší obdélné pískovcové bloky nakoso k sobě přiléhající. Leží na pahorku obklopeném širokým příkopem a valem. Na nižší jihozápadní skalisko vedou od paty bloku ve skále podélně vysekané schody, pokračující západním bokem druhého skaliska k vrcholu. První skalisko obsahuje po třech stranách zapuštěné sekané záhony, pozůstatky po pěstování chmele. Na vrcholu druhého se nachází ve tvaru zkoseného čtyřhranu sekaný ochoz s baštovitým vyklenutím. Kolem r. 1820 byl skalní suk upraven jako vyhlídka.
Tyto skalní relikty jsou jednoznačně až novodobým výtvorem. Klíčová poloha skalisek uprostřed opevnění naznačuje jejich starší využití. Vzhled před novodobými úpravami neznáme. Nelze vyloučit, že zahloubený prostor na vrcholu druhého bloku je zbytkem
sekaného podvalí zaniklé věžovité stavby. U paty tohoto bloku se v severní stěně nachází obdélný výklenek, opatřený otvorem pro trám. Skalní relikty na západní hraně vrcholu
mohou být rovněž středověkého původu. Nelze proto vyloučit, že zde kdysi stávala tvrz, která na skále nezanechala výraznějších stop, a místo bylo později jen druhotně využito. Odpověď by mohl přinést pouze archeologický výzkum při boku těchto skalních útvarů.
ČERVENÝ DŮM - zámek
ČESKÁ LÍPA - kostel Povýšení sv. KřížeČESKÁ LÍPA - proboštství cisterciáků s kostelem sv. Maří Magdalény
HLEMÝŽDÍ - zahrádka paní ZdislavyHOSTÍKOVICE - kostel Nejsvětější Trojice
HRAD U KVÍTKOVA (PUSTÝ HRAD, FRÝDLANT, KVÍTKOV) - zřícenina
HRÁDEK U ÚŠTĚKA (HELFENBURK) - hradCHUDÝ HRÁDEK - zříceninaJESTŘEBÍ - zříceninaKVÍTKOV - zříceninaLIPÝ - zříceninaLOUBÍ - zříceninaMILČANY (VÍTKOVEC) - zřícenina
MNICHOVSKÁ PRŮRVA - technická památkaNOVOZÁMECKÁ PRŮRVA - technická památkaRYBNOV - zříceninaSTARÝ BERŠTEJN - zříceninaSTRANNÉ - tvrzSTVOLÍNKY - kostel Všech svatýchSTVOLÍNKY - zámekVÍTKOVEC (VŘÍSEK) - zámekVŘÍSEK (DRCHLAVA) - zříceninaZAHRÁDKY - zámek