JESTŘEBÍ - zřícenina

Zříceniny nejstaršího hradu na Českolipsku založeného ve 2. pol. 13. stol. pány z Dubé, 10 km J od České Lípy

Typ:	Zřícenina
Kraj:	Liberecký
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Jestřebí
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	www.jestrebi.eu
Návštěva:	18. srpen 2001 9. květen 2010

Berkové z Dubé Jestřebí je poprvé doloženo r. 1296 v predikátu Ronovce Hynka z Jestřebí a výslovně jako hrad o 4 roky později. Zdá se však, že se tyto zmínky týkají jinak lokalizovaného objektu. S novým hradem Jestřebí se jednoznačně pojí až zpráva z r. 1403, kdy se po něm psal Jindřich Berka z Dubé. Za husitských válek hrad náležel husitskému hejtmanovi Jindřichovi Hlaváčovi z Dubé. Jeho syn Čeněk stál za válek Lužičanů s Vartemberky na vartemberské straně. Při odvetném tažení vojsk Šestiměstí do Čech r. 1444 bylo proto ohroženo i Jestřebí. Předtím, než však mohlo dojít k jeho dobývání, prodal Čeněk hrad i s příslušenstvím hejtmanovi litoměřické hotovosti Janu Smiřickému ze Smiřic. Jan Smiřický se r. 1453 dopustil zrady na českém králi Jiřím z Poděbrad, za což byl odsouzen k trestu smrti a popraven. Jestřebí zdědili jeho synové, kteří je r. 1480 prodali Kryštofovi z Vartemberka. Ten ještě na hradě sídlil, ale další Vartemberkové již nikoliv. Neudržovaný hrad v 16. stol. chátral a r. 1547 se již uvádí jako pustý. V průběhu 18. stol. sloužila hradní skála jako zdroj pískovce, což spolu s její erozí přispělo k téměř úplnému zániku hradu.
Hrad Jestřebí byl postaven na mírném návrší přecházejícím ve 30 m vysoké bradlo o dvou výškových stupních. Strmé skalní stěny a osamocenost skalního suku vytvořily výborné předpoklady pro stavbu nedobytné pevnosti. Podobu hradu známe však jen přibližně. Nepříliš odolná skála podléhala v průběhu staletí erozím a její tvářnost doznala výrazných změn. Okraje skály se zbytky hradeb se na mnoha místech utrhly a areál někdejšího hradu se zmenšil. Kdysi kompaktní skála je dnes rozdělena na dvě části průrvou. Skalní hrad sestával ze tří stupňů obrany. Prvním bylo podhradí s hospodářským zázemím na temeni kopce, opevněné pouze palisádou. Z něj vedlo na JV zaniklé schodiště na první skalní stupeň s předhradím. V něm se mimo jedné budovy nacházela dnes již neexistující džbánovitá dutina pro obilnici a cisterna, jejíž šachta byla v době romantismu druhotně vybavena přístupovým schodištěm. Původní zástavba předhradí byla nejspíše dřevěná. Výjimku představuje obvodová hradba, či spíše nízká parapetní zeď s cimbuřím, zbudovaná na okrajích skály. Ta obíhala i Z část plató, nad níž se tyčí třetí výškový stupeň hradu v podobě asi 10 m vysoké skalní věže. Její vrchol, na němž stávalo hradní jádro, býval přístupný zaniklým schodištěm. Koruna skalní věže byla obehnána nízkou hradební zdí s cimbuřím. Podsklepený hradní palác zaujímal V část takto vzniklého malého nádvoří.