CODEX GIGAS - výstava

Výstava největší rukopisné knihy světa, podle netypického vyobrazení čerta zvaná Ďáblova bible, v prostorách pražského Klementina

Typ:	Výstava
Kraj:	Hl. m. Praha
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Externí odkaz
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	www.kb.se
Návštěva:	8. říjen 2007

Národní knihovna ČR spolu s Národní knihovnou Švédska připravila výstavu, na které představuje veřejnosti Ďáblovu bibli v originále. Výstava probíhala od 20. 9. 2007 do 6. 1. 2008. Vedle samotného originálu vzácného rukopisu měl návštěvník možnost blíže poznat obsah knihy a její napínavou cestu staletími. Kniha byla vystavena v nové trezorové místnosti v Galerii Klementina.
Codex Gigas je největší rukopisná kniha světa. Byla pravděpodobně napsána na poč. 13. stol. Podle výjimečného vyobrazení ďábla bývá označována jako Ďáblova bible. Záměrem autora bylo shrnout veškeré vědění do jediného díla, vytvořit jakousi "knihovnu v jediné knize".
Codex Gigas je svázán v dřevěných deskách potažených světlou kůží, opatřených kovovým zdobením. Rozměr desek je 920 × 505 × 22 mm. Původně obsahoval 320 pergamenových listů o velikosti 890 × 490 mm. Osm listů bylo vyříznuto, není známo kdy, kým ani proč. Odstraněné listy pravděpodobně obsahovaly řeholní pravidla benediktýnského řádu. Hmotnost kodexu je 75 kg, na výrobu potřebného pergamenu byly spotřebovány kůže 160 oslů.
Kodex patrně vznikl v dnes již neexistujícím klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Záznamy v kodexu končí r. 1229. R. 1245 byl kodex zastaven cisterciáckému klášteru v Sedlci. Pavel Bavor z Nečtin jej odkoupil pro břevnovský klášter. Během husitských válek se břevnovští benediktini uchýlili do kláštera v Broumově a přivezli sebou i kodex, který se zde nacházel do r. 1593. R. 1594 byl převezen do Prahy, kde se stal součástí sbírky císaře Rudolfa II.
Na konci třicetileté války ukořistili kodex Švédové. Rukopis je od té doby uložen v Královské knihovně ve Stockholmu a přes opakované snahy se nepodařilo získat jej od Švédska zpět. Nedaleko místa svého vzniku, v expozici Městského muzea v Chrasti, je připomenut alespoň maketou.
Do knihy je latinsky vepsána celá bible (Starý a Nový zákon), Kosmova kronika česká a řada dalších traktátů a menších spisů, kalendář s nekrologiem, seznam bratří podlažického kláštera, zaklínadla a různé dobové záznamy. Kodex obsahuje iluminace červené, modré, žluté, zelené a zlaté barvy, iniciály jsou bohaté, často přes celou výši stránky. Poutavé jsou spirálovitě zdobené vzory, z nichž vyrůstají různé květinové výhonky. Na celém díle fascinuje jeho jednota, ráz písma je beze změny téměř v celém rozsahu, bez vlivu stárnutí písaře, nemocí, počasí či nálad, jako kdyby celá kniha byla sepsána během velmi krátké doby. Na listu 290 je na jinak prázdné stránce naprosto unikátní vyobrazení ďábla, o velikosti skoro 50 cm. Několik listů předtím je napsáno na zčernalém pergamenu, a má charakter velmi ponurý, hodně odlišný od celého zbytku kodexu.
Podle legendy v klášteře žil mnich, který zhřešil. Aby se vyhnul přísnému trestu, oznámil, že napíše za jedinou noc největší knihu, obsahující všechny vědomosti světa. Dostal veškerý potřebný materiál a pustil se do díla. O půlnoci mu bylo jasné, že úkol nemůže zvládnout, a zaprodal svoji duši ďáblu. Ten za něj celé veledílo sepsal, biblické pasáže ovšem s velkým sebezapřením, odporem a nechutí. Mnich pouze z vděčnosti přidal jeho obrázek. I přes tuto legendu o svém sepsání nebyl Codex Gigas nikdy zatracen inkvizicí a byl různými učenci bedlivě studován.